Jinak mám pocit, že dneska se matkám (a nejen jim!) vychází vstříc všeobecně mnohem víc než dřív...

Jednak technika dneska umožňuje homeoffice daleko víc než dřív, dřív nešlo cokoli z kanceláře táhnout domů. A i tam, kde homeoffice není možný, tak je daleko víc kratších úvazků než dřív (i když jsme ještě daleko za "západem", tak situace se lepší), flexibilní pracovní doba atd. Vidím, že se ta smyčka po-pá 7:00-15:30 daleko víc uvolňuje... Což vnímám pozitivně a je dobře.

Ale stejně budou lidi, co jim podáš prst a sežerou ti ruku...

Nevím, jestli mám jen smůlu na lidi, ale teď je kolem mě strašně moc mladých kluků, co se jim vůbec nechce pracovat. Nadělávaj dluhy, mají exekuce... A všechno naprosto v paži. Benevolentního zaměstnavatele, ale stejně na to s*rou... Když maj přijít v pondělí do práce, bez omluvy nepřijdou... Ale chodit se sebevědomým výrazem pro přidání, to umí...

Mě fakt připadá, že mezi lidmi to funguje tak, že jakmile zaměstnavatel trochu "poustí opratě", hned lidi vymejšlí, co by jak v*jebali, koho využili, co kde sebrali... Reciprocita v zaměstnání opravdu nefunguje.

Ustupuje se a přidává tomu, kdo se umí tvářit udřeně, má sebevědomí a koule říct si co chce a umí to se svým šéfem. A je jedno, jestli ženská nebo chlap, jestli dětná nebo bezdětná. Jen ty dětní mají lepší podmínky pro manévrování, dětnému se těžko říká ne...