Přidat odpověď
Za sebe: mám daleko méně volného času a hlavně žádný čas o samotě, co jsme doma. Ale přesto jsem si odpočala. Prostě a krásně jen tím, že jsme nikam nechodili a byli doma. Začali jsme pravidelně spát, jíst (dvousečná zbraň), učit se s dětmi, práce na zahradě. Teď to začíná končit. A nechce se mi. Chce se mi být s mužem a dětmi a kopat na zahradě. Všechno roste jak blázen, jako kdyby nebylo sucho. Vím, že až naplno začne pracovní cirkus, vtáhne mě to zpátky, a zase se mi to bude líbit, ale že by bylo nejlepší se na to vykašlat. Už to pro mě nemá tu váhu, co dřív.
Předchozí