Sedmi,
v 90. letech mě lákal kamarád (Čech, který tam na začátku 80. let emigroval a v té době už měl občanství) do USA. Říkal, že bych tam byla legálně, s pracovním povolením, u něj doma. Jenže mně se nechtělo hlídat mu děti (já v té době děti nějak nemusela). V té době s manželkou rozjížděli byznys s recyklovaným textilem - tehdy byl můj sen mít vlastní síť second handů s dovozem s USA (jenže jsem neměla páru, jak podnikat, ani peníze na rozjezd byznysu). A zase: bála jsem se. O to víc, že to mezi mnou a jím hodně jiskřilo a hrozilo průšvihem. O necelých 10 let později zahynul při autonehodě a já si ho dneska připomínám už jen ve filmech a seriálech, kde v dětských rolích hrál.