Jdu si sem předpokládám "pro sodu", ale stejně se potřebuju vypsat...
S mým manželem jsme si do našeho manželství přivedli oba dva děti z předchozího manželství - dohromady jich máme pět. Obě předchozí manželství byla nefunkční a my máme teď už 10 let krásný funkční vztah (ano občas malý mráček, ale vůbec nic zásadního), děti vypadají taky spokojené, vzájemné vztahy jsou opravdu pěkné. Jenže do toho vstoupil před rokem covid, takže každodenní vyvařování, pomoc se školou, mnohem víc práce kolem dětí - a to už je nemáme malé, všechny od 14 a výš. A já se dostávám do stavu, kdy se přestávám těšit, že přijdou děti manžela - ne že bych je neměla ráda, ale já bych si tak potřebovala odpočinout a když už melu z posledního, tak mi té práce ještě přibyde (on má rozšířenou péči, takže každý druhý týden 5 dnů). Manžel se vždycky moc těší a já jdu naopak náladou směrem dolů. Pak mám navíc hrozné výčitky, co jsem to za člověka... Já vím, že za to ty děti nemůžou, ale já už jsem tak strašně unavená, potřebuju někdy trochu kliduuu a to už teď tak dlouho vůbec nejde nějaká rada?