Přidat odpověď
No, na chuť být sama je nejlepší být sama, ne? Jako jasně, občas se to trochu obtížně zařizuje, to nevím, jak máš.
Ale prostě já svou potřebu samoty (poměrně velkou) řeším maximálním dopřáváním si samoty, potřebuju ji nutně, nechci bez svých okamžiků samoty být.
Protože mám zatím malé děti, tak samotu holt "čerpám" jen ve chvílích, kdy je jiná dospělá osoba zajistí, ale tak prostě večer, když přijde manžel, jdu ven, nebo když hlídá tchyně, jdu buď ven do lesa (klidně si vyjedu třeba půlhodinku autobusem do lesa někam dál), nebo občas k některým ze svých přátel, u kterých můžu být sama. S některými to tak máme nastavené, že umíme být podle dohody spolu jak spolu, tak spolu každý sám, a klidně si v jejich domácnosti můžu zalézt a dělat svoje, klidně jen být sama ve své hlavě. No a úplná vzácnost je být sama u sebe doma, to teda problém je, letos extra velkej, pořád doma alespoň jedno dítě bylo, ale... tak holt nemůžu mít všecko zatím, no :) Děti poodrostou.
Předchozí