Libiku,
no jak, prostě čuchnou k prachům.
Tihle devadesátkoví mafoši měli bohaté zkušenosti z "polosvěta" ještě za totáče, měli kontakty, měli po revoluci prachy. Byli schopní, často až "všeho schopní", a nepohybovali se v prostředí, kde by se četl Vergilius v originále. Bývalí veksláci, pasáci, řezníci, zelináři a další šmelináři. Ta mafie existovala ještě před revolucí, prostě pokračovali v tom co dělali předtím v nové době s novými prostředky.
Říkám si, na základě téhle diskuze, že bych ještě měla sepsat nějaký vzpomínky, dokud si to aspoň trochu pamatuju. Můj "mafoš" už je bohužel nebožtík, pořád chtěl, abych napsala jeho vzpomínky a nějak jsme to nestihli...