Renko, asi záleželo na tom, kde jsi bydlela. Já v podhůří, kde bylo lesů a dřeva spousta. V Polabí, kde lesy nebyly, to asi bylo jinak.
No a s odpadky: u nás byla pila, běžně se topilo pilinama. Připravit je do kamen do soudku byla naše dětská práce, piliny byly odpad a popelu z nich nebylo moc, vyvážel se do lesa a sypal se i na zahradu. Sklo se dávalo do sklepa a vykupoval ho pojízdný sběrňák, stejně jako králičí kožky, staré hadry nebo papír. Pozor, vykupoval, podle váhy. Hodně skla bylo teda zálohovaného, to se vracelo při nákupu, třeba lahve od mléka, minerálek. Krabice se pálily v kamnech. noviny taky, prostě se do toho zapalovalo. V botách moc plastu nebylo, to se běžně pálilo v kamnech. Co se nedalo dát do sběrny, to se vozilo do jámy v lese. Sběr odpadu neexistoval, z dětství jsme žádnou popelnici neměli. Ale já bydlela na vesnici, ve městě to asi bylo jinak. Zavádění popelnic ke konci socialismu pamatuju, stejně jako zavádění obecního vodovodu. My měli doma ještě studnu. Jako děcka jsme si po dešti hrávali ve strouze a dělali tam rybníčky, protože kanalizace se taky dělala později.