Já bych ji tipla na tu poslušnou, co vše udělá, jak se po ní žádá, i když ji to třeba nebaví. Zapojí se přiměřeně, ve fyzických aktivitách s jistým sebezapřením a přemáháním, spát rozhodně nepůjde první, i kdyby byla sebeunavenější, aby nebyla za sraba. Nakonec si i nějaké to vínko dá, pokecá s kamarádkami, postěžujou si společně na prožitou hrůzu, vedení, pokud se zeptá, připustí, že to ujde, a druhý den se zase zapojí se stejným nezaujetím do dalších aktivit. Prostě si to odbude.