Přidat odpověď
Hele Zufi, dělám pro školu, byť nejsem kantor, tak jsem součástí užšího vedení. 65 zaměstnanců, střední základka, řekla bych. Teambuilding probíhá jednou za dva roky v nějakém sklípku a v tom lichém roce něco jako "návštěva výrobny sýra spojená se schůzí". To, že je součástí té výroby i malý pivovar se do papírů nepíše. Kdo chce jede, jde, kdo nechce nikoliv. Opravdu si nedovedu na základce představit sílu, která by těch 60 lidí - většinově ženských - postavila do pozoru a nutila počítat rovnice mezi kapkami rosy. Já jsem se té přespávací nezúčastnila, té odpoledno-večerní na dvě hodinky - hodina prohlídka, pak nějaký drobný pokec, pak jsem odjela. A litovala ředitele, který musel držet dekórum a tedy odjížděl hrubo po půlnoci s posledními.
Jinak jednu teambuildingovku dělám pravidelně a podle ohlasů je celkem žádaná - v květnu dělám víkendovku pro vedoucí letních táborů. Doladíme program táborů, na vlastní kůži vyzkoušíme i třeba nové hry, připravím jim i něco seberozvojového, součástí je i grilovačka, bazén, nebo co já vím laserová střelnice - na čem se dopředu dohodneme. Vzhledem k tomu, že účast není povinná (ale zas je fakt, že člověku by některé věci na tábor chyběli) a býváme v podstatě všichni, snad to takový opruz není. Shodli jsme se na tom, že rok v covidu, kdy jsme ji nedělali, ale pak byly tábory to fakt chybělo - ale je to o tom, že nejezdíme úplně ve stejném složení a pokud pak před příměšťákem nechceš dorazit už v pátek a ladit přípravu, raději začneš klidně až v pondělí ráno, ale nové jsou jen děti, ne že vidíš poprvé i část vedoucích nebo praktošů.
Předchozí