"ani ji nenapadlo, že by se mohla vdávat v bílých šatech, byla na ně moc stará"

Huso, tohle zrovna chápu, měla jsem to stejně, i když jsem se vdávala v devadesátých letech ve svých šestadvaceti.
Bílé šaty jsem vnímala jako symbol mladičké nevěsty, která odchází od rodičů k muži, vyrůstala jsem v realitě sedmdesátých - osmdesátých let, kdy se dívky běžně vdávaly po maturitě.
A upřímně mi to dodnes přijde trochu zvláštní, když se kolikrát i letité partnerky, matky dětí,
najednou navléknou do bělostné
róby.