Čumčo, mně vlastně ty filmy samy o sobě nepřijdou špatný, dokonce sem tam jsem na nějaký z nich šla s mužem do kina - na nějaký marvelovky a tak. Ale prostě to je okamžik, kdy si hlavu připravím na příjem zvuků, upevnim "vnitřní zavírání uší" pro případ, že to na mě bude moc, a film si užiju :)

Něco jinýho je ale, když nemůžu "zavřít uši", protože sleduju, kdy mi zapípá kterej časovej tok minutky na kterou plotýnku a u toho poslouchám, že na středu do školy vylisovaný listy a Eliška má novej penál a... a to mi znemožňuje nakládat se zvukama v okolí tak, aby to pro mě bylo komfortní. Umím i úplně vypnout zvukovej příjem i ve velmi hlučným prostředí. Ale umim vypnout buď všecko, nebo nic. jakmile nechávám prostupnost pro termostat trouby a dětské hlásky, nemůžu zároveň odpojit Ironmana