"Ja si z maturity vzpomenu leda na otázku z ruštiny."

Otázku z ruštiny jsem si vytáhla úplně nešťastnou, takovou, kterou jsem se vůbec neučila a spoléhala, že "toto případně nějak okecám".
Inu okecala jsem to, ale na dvojku, to mě mrzelo.
Pamatuji si z maturity všechno, otázky, odpovědi, učitele, přísedící, spolužáky... Vyhlašování výsledků, jak jsem v mezičase běžela do telefonní budky před školu podat hlášení mámě... Oblečení samosebou také, bylo těsně po revoluci, nechala jsem si ušít letní kostýmek s širokánskými kalhotami, do něj jsem měla halenku po tetě, která si ji dovezla ještě z nějaké kapitalistické ciziny. No a večer v zahradní restauraci s téměř celou třídou, alkohol, punk, euforie, svět u nohou. Něco takového se přece nedá zapomenout