My jsme ve 2 hodiny odpoledne i tu skříňku museli hledat, bylo hodně plno. Pak se řešilo, kam nastrkat peněženky, karty, mobily...bylo nás pět, takže u nás možná až 10 min.

Možná, až se to rozkřikne a lidi budou batožinu a velkou kabelkovinu nechávat doma, míst bude víc.
Šli jsme radši ve všední den, doufala jsem, že bude míň lidí. No asi je to skrz ty sloty jedno, možná leda, že jich v průběhu dne postupně přibývá.

Když jsme kolem 17:30 odcházeli, už byla většina skříněk prázdná.

Ne, ti návštěvníci nedělali fakt nic hrozného. Spíš naopak. Jedna paní aní nevěděla, že už je před ní výstava, chtěla fotit - a najednou šílený řev, že fotit nesmí.
Pak uvnitř před koncem výstavy byla paní s dětmi a měla lahev vody: hlídačka na ní začala ječet, že se tam nesmí pít. Paní se jí snažila vysvětlit, že přece vůbec nepila, a že se její děti bojí, tak jestli by nemohla jednat trochu s respektem. Hlídačka ještě chvíli trochu pojekávala, tak ji vzali nějací ohleduplní návštěvníci stranou a začali si s ní přátelsky povídat, aby se uklidnila. Návštěvníci uklidňovali hlídačku, aby bylo jasno (a jak jste se k té práci dostala? a vy máte ráda dějiny? atd.)

Občas někdo vytáhl foťák - vždycky následovat fakt nečekaný a nevybíravý řev.