Pridavam se k nazoru Karoliny. Radost z ditete a materstvi je silnejsi nez bolest kloubu. Clovek musi byt optimista, hlavne kdyz je postizeny touto nemoci. Revmatoidni polyartritidou trpim od svych 10let. Lekari mi tvrdili ze do 20 budu na voziku. Nyni je mi 28 a mam sice postizene vsechny klouby a to jak ty vetsi(kycle, kolena, ramena, lokty...) tak i ty mensi(na prstech), ale porad jsem sobestacna a dokazu se postarat i o domacnost a svou holcicku. Tehotenstvi u me probihalo temer bezproblemove, "zlobila" pouze bederni cast patere, coz se po porodu zlepsilo. Kojila jsem svou holcicku 14 mesicu a da se rici, ze jsem nemela zadne vetsi potize. Teprve po skonceni kojeni doslo k recidive a castym zanetum, ktere trvaly vice nez rok, ale postupne se zacal stav zlepsovat. Chci podotknout ze jsem se rozhodla cele tehotenstvi i kojeni byt bez antirevmatik a proto asi trval muj "boj" s recidivou tak dlouhou dobu.
Ano pece o miminko si vzala svou "dan", ale nikdy bych nemenila. Prave moje holcicka mi dodava silu k boji s touto nemoci. Z vlastni zkusenosti Vam radim aby jste se snazila pri peci o miminko nezatezovat tolik choulostive drobne klouby, ale prenaset zatez na velke klouby, cvicit,(svaly pomuzou kde klouby nemohou) a snazit se hodne odpocivat a zdrave jist...ale to urcite vite jiz sama take.
Preji hodne zdaru, sil a zdravi.
Předchozí