Píšete, že vás zajímají zkušenosti ostatních. Tak tady jsou moje zkušenosti se dvěma matkami, které patří k našim čtyřem dětem. První tři děti - sourozenci k nám přišli již ve školním věku, své rodiče si pamatovali, i když vzpomínky nebyly vždy jen hezké. Na úpravě jejich vzájemných vztahů jsme pracovali a snažili se je vědomě podporovat. Teď to funguje tak, že děti jí přivezeme na dohodnutou návštěvu k ní domů,dáme si společně kávu u jednoho stolu, kde nám oběma děti říkají mamko a všem to přijde normální. Ale trvalo to čtyři roky, než se to povedlo takhle zařídit. Druhá mamka s PP nesouhlasila, dítě při návštěvách ovlivňovala a strašila, takže jsme návštěvy zařídili na neutrální půdě a s dozorem soc. pracovníka. Teď se situace zklidňuje, návštěvy začaly docela dobře fungovat. Myslím si, že je třeba řešit kontakty s biorodiči případ od případu, ale snažit se jim zachovat jejich kořeny.