[<<Předchozích 10] Příspěvky 101 až 110 z 1197
[Dalších 1087 >>]
| Vilíková |
|
|
Re: holky ...
(3.3.2007 11:47:03
)
Já taky musím říct, že plno lidí z našeho okolí se diví : Vy UŽ jste mu to řekli? Nějak nemůžou pochopit že ten fakt tu prostě s námi je od začátku. Ale kdo ví jak bych se před lety ptala já :-) . Jinak holky díky, ráda čtu Vaše postřehy, obohacuje mě to.
Odpovědět |
|
| viamea |
|
|
Re: holky ...
(2.3.2007 23:59:55
)
oprava: během 5 let stěhování 4krát
Odpovědět |
|
| viamea |
|
|
holky ...
(2.3.2007 23:55:38
)
Vilíková - no chacha (nebo ach jo ?) - naše holčička bude "ta učitelská + adoptovaná" :-))) ... ne, vážně: mé známé mě tou prostoduchostí odrovnaly,a aby si stály za svým, tak dokonce tvrdily (ne "říkaly", přímo tvrdily), když jsem kladla příklad "a co až se v 5 letech zeptá, jestli byla taky v bříšku, a já jí přece nebudu lhát", že prý se mě ptát nebude ??!! ... radost:-((...
Kaťas - vnímám Tě od počátku, co tu jsem na diskusi, kdyby se někdy naše cesty "protnuly" (stejné krajské město, až se přistěhujem), byla bych třeba za spol.kafčo ráda :-)) ... v JM se čeká prý 5 let, myšleno na 1.dítě? Můžu se zeptat, jak dlouho čekáte na Kubíčkova sourozence?
Maloměsto, vesnice apod. - typickým rysem začátku našeho manželství bylo stěhování - během 5 let přes celou republiku. Moje zkušenost je taková, že vždycky někdo někoho někde znal, příbuzní a známí z týchž měst... jinak dnes už je to konkrétně u nás putna - čekáme od podzimu na soud, od ledna už intenzivně, jenže včera (březen)v nové práci v novém městě manžel musel nahlásit jméno (pořád tohle pravé) naší holčičky a paní se prý hned rozplývala, jak maličkou jsme dostali, a když tam dnes přišel cosi dodat, už už volala na jinou paní, jakže malinkou holčičku jsme to dostali :-(( ... no jo, mně osobně je to víceméně fuk, jsem dost naivní a většinou věřím v to přející srdce lidí (taky jsem kvůli vlastní naivitě trochu "narazila" v hlavní diskusi a už tam moc nepíšu), spíš mě štve to, že takovou věc má o sobě vědět hlavně to dítě a ne hned všichni kolem a jak říká Vilíková "nálepka XY" - každý nějakou nálepku máme, ale je fakt, že u těchhle našich dětí budou všichni čekat, "cože z nich bude" - tohle jsem řešila v létě, i jsem si pobrečela, mám hloupého gynekologa, co mi před adopcí řekl, že stejně nevím, co z děcka bude a že geny pracujou a kolem 15 let bude děcko domů tahat bůhvíkoho, tak ten gynekolog mi byl ukradený, ale v létě mi opravdu došlo, že je mi naší holčičky líto kvůli nedůvěře a předsudkům, bude muset být moc silná a musím i počítat s tím, že se jednou odstěhuje, ale stejně budou lidi říkat, i když jako třeba 40letá přijede na návštěvu, buď "to je ta adoptovaná, ta se jim povedla", nebo "to je ta ad., moc se jim nevydařila"... nálepka nezmizí. Dnes jsem s tím trochu srovnanější - každý máme celoživotně nálepku, nebo několik nálepek... teď mě trochu bolí a neumím vyřešit právě tu (zatím budoucí)opatrnost okolí vůči mému dítěti, kdy dítě samo netuší, že je "jiné" a že na něj lidi hledí třeba "jinak" - ale to je život.
Školka - já to tak s tou školkou nadhodila bez zkušenosti, zatím jak to cítím - zpočátku neříkat, ale ve chvíli, kdy to dítě prožívá a ví, jsem to viděla jako že říct... jo jo, kolikrát člověk opravdu neví, co?
Odpovědět |
|
| Vilíková |
|
|
Viameo
(27.2.2007 19:55:26
)
Reakce tvých kolegyň je fakt nevědoucí!
Odpovědět |
|
| Vilíková |
|
|
viamea, Kaťas
(27.2.2007 19:51:29
)
Holky díky, přemýšlím nad tím. Já zase žila předtím na vesnici- a to bylo jak říkáš Kaťas, prostě všichni věděli že jsem nebyla těhotná a že Vojta není novorozenec a tím to bylo jasné. Ale teď žiju ve městě. Maloměstě :-) . Zápis do školy se mě sice ještě 3 roky netýká ale přemýšlela jsem o tom v souvislosti se synovcem, který byl u zápisu a má oba rodiče učitele a švagrová říkala- on to bude mít těžké , budou o něm říkat že je "učitelské dítě" a já si uvědomila že můj syn zase bude nosit nálepku "ten adoptovanej"... K zápisu do školky jdeme v březnu, tak uvidím.
Odpovědět |
|
| Kaťas & 2 kluci |
|
|
Re: Re: ad zápis
(27.2.2007 14:24:30
)
Z jižní Moravy jsem, ale na sever od Brna.
Odpovědět |
|
| Kaťas & 2 kluci |
|
|
Re: ad zápis
(27.2.2007 14:23:56
)
ahoj holky, já to paní učitelce v mateřince zatím neřekla. Právě přemýšlím, zda ano či ne. Na základce určitě chci, tam děti probírají "strom života", ale ve školce fakt nevím. Jakubovi pravdu o biologické mamince samozřejmě říkám. Zatím mám však pocit, že to jde trochu mimo něj. Asi to přijde více hlouběji na přetřes, když dostane sourozence, na což už s napětím čekáváme.
Také jsme přistěhovalci z města na vesnici a s maminkami se tu znám. Bude více než jasné, že je druhé adoptované (až budu jezdit s kočárem), když tu nechodím s břichem. Jakub to určitě provalí ve škole sám, takže na přímé dotazy budu také přímo odpovídat. Uvidíme, jak moc bude okolí taktní.
Odpovědět |
|
| viamea |
|
|
Hodonínsko, Uherskohradišťsko???
(27.2.2007 13:57:56
)
Holky, nejste někdo z jižní Moravy - okr. Ho, UH a tak? Pá J.
Odpovědět |
|
| viamea |
|
|
ad zápis
(27.2.2007 13:56:57
)
při zápisu bych to nehlásila (jako že oficiálně), ale počkala bych si, jako konkr.učitelku bude mít a třeba předtím, nebo během prvního týdne v září bych jí to řekla - budou se bavit o rodině, děti ze školky to vědět třeba budou, ale učitelku by to mohlo překvapit a neuměla by zareagovat (děti si v tom věku vymýšlí, nevěděla by třeba jestli to je pravda, a stejně by si Vás zvala)... teda to je můj názor... pěkný den! J.
Odpovědět |
|
| viamea |
|
|
Re: Holky,
(27.2.2007 13:53:03
)
ahoj Vilíková,
jsem právě ve stejné fázi - zatím myšlením, dokonce jsem chtěla psát na mail úvahu, jak lehce člověk podlehne při stěhování pocitu, že "nikdo TO neví a ať si dítě jednou rozhodne samo" - no, rychle jsem se probrala, neb vím, že blbec se zaručeným tajemstvím by určitě vystartoval (nebo ne blbec, stačí některá ze sestřenek, starších dětí kamarádů apod. a důvěra je ta tam). My se totiž taky stěhujem, přes půl republiky, Ivulka je hodně malá, teprv rok, ale reakce všech: jééé, no to je dobře, to stěhování , pro Ivu! Každému vysvětluju, že nás čeká právě doba, kdy to bude povídat sama všude a všem. Moc zle mi právě bylo s kolegyněmi před měsícem - chytré ženské středního věku - jak upíři se na mě vrhli, že jsem blbá, že jí to přece řeknu až bude mít kolem 10 let rozum a bude vědět, že to nemá zas tak moc ventilovat !?! Za celé 3 roky, co se točíme kolem adopce, mi reakce okolí neublížila víc, teda spíš šokovala... v první fázi jsem začala pochybovat sama o tom našem "jasném přesvědčení" říkat samozřejmě pravdu. I jsem zaváhala, zda se nevydat za psycholožkou, ať poradí - jak lákavá vidina uchránit Ivu od nedůvěřivých nebo senzacechtivých pohledů a dát jí šanci opravdu o tom mluvit až sama, až bude mít rozum! Výsledek: jak už jsem psala, poblouznění trvalo asi jedno odpolko, než mi došlo, jak je svět malý a jak je vše relativní a že nejdůležitější je, aby se to dítě cítilo bezpečně a v pravdě. Musí se s tím sžít. Váhala jsem tehdy, i zda to říct nové dr. už při první prohlídce... názor na tu školku: nemyslím, že musíš hlásit rovnou, ale určitě ve chvíli, kdy to dítě už o tom samo přemítá a ví. Takže pokud chápu dobře, malý už to ví, tak bych to učitelce řekla a třeba jí k tomu dodala jemnou radu, jak mu to vysvětlujete Vy (aby z toho nedělala větší problém a tak)... a s tím, že tu mámu neznáš, taky souhlasím... mmch jsem před pár měsíci asi zrovna na Rodině četla moc hezký článek - o "první" a "druhé" mamince - že ty děti si to srovnaj v hlavince poměrně dobře (až snad na ty naše "zvláštní pocity", kdy to občas nejde tak lehce z pusy ven...)
Odpovědět |
|
|
[<<Předchozích 10] Příspěvky 101 až 110 z 1197
[Dalších 1087 >>]
|
|
