|
|
|
potrat... |
|
| Autor: Amelka , 30.4.2004 | |
| Příroda dokáže být někdy nemilosrdná - je mnoho žen, které sice otěhotní, ale vzhledem k tomu že samovolně potratí, své miminko nikdy neuvidí.
Definice potratu
Jde o ukončení těhotenství do 28. týdne těhotenství, pokud mrtvý plod měří méně než 35 cm a váží méně než 1 kg.
Potrat dělíme na samovolný - spontánní, kdy k potratu došlo bez zevního zásahu a umělý, kdy je těhotenství ukončeno uměle.
Samovolný potrat dále dělíme na časný - do ukončeného 12. týdne těhotenství a pozdní - od počátku 13. do konce 28. týdne těhotenství.
Riziko samovolného potratu
Největší pravděpodobnost potratu je v počátku těhotenství (řada žen začne krvácet přibližně v době, kdy měla nastoupit menstruace a tak ani nezjistí, že byla těhotná a že potratila). Říká se, že v tomto období končí potratem až každé čtvrté těhotenství. Po ukončeném 16. týdnu těhotenství riziko potratu rapidně klesá a poté se pohybuje na hranici 1%.
Příčina samovolného potratu
Příčin může být několik - buď na straně plodu, nebo na straně matky, většinou se na potratu podílí současně, ve většině případů není příčina potratu odhalena.
Příčiny na straně plodu a plodového vejce - nejčastější příčiny jsou změny v genech nebo chromozomech (až 60 % potratů) a srdeční vady plodu, dále pak vlivy imunologické, vliv infekce, léků, záření, nedostatku kyslíku, toxických látek (sem řadíme i vliv nikotinu a jiných drog). Rizikovou skupinu představují také vícečetná těhotenství (riziko potratu je u dvojčat až 5x větší než u jednočetného těhotenství, u jednovaječných dvojčat je toto riziko 2-3x větší než u dvojvaječných dvojčat).
Příčiny na straně matky - statistiky uvádějí, že se příčiny na straně matky podílí na potratech asi z 10-20 %. Příčiny dělíme na anatomické (vývojové anomálie dělohy, nepravidelné uložení dělohy, nedostatečnost děložního hrdla, zánětlivé změny) a ostatní (stres, poruchy látkové výměny, onemocnění ledvin, onemocnění žláz s vnitřní sekrecí, infekční onemocnění apod.)
Při nepravidelnostech dělohy se můžeme setkat s dělohou zdvojenou, jednorohou, dvourohou, s dělohou s přepážkou nebo s hypoplastickou dělohou (malá děloha se nedokonale adaptuje na rostoucí objem plodového vejce). Otěhotnění zde bývá problematické, riziko potratů naopak velmi vysoké. U hypoplastické dělohy dochází často k opakované potrácivosti, až děloha v důsledku opakovaného těhotenského překrvení zbytní a dovolí těhotenství donosit. Pokud nedojde během těhotenství k potratu, pak je vysoké riziko předčasného porodu.
Při nedostatečnosti děložního hrdla hrozí zejména pozdní samovolné potraty a předčasné porody, jelikož děložní branka neuzavírá dosti pevně děložní dutinu. Otevřenou vnitřní brankou se vyklene vak blan, ten nato obvykle pukne, plodová voda odteče a poté je vypuzen i plod a jeho obaly.
Nebezpečné, ale často podceňované jsou infekční onemocnění doprovázená horečkou (např. i chřipka), kdy vlivem toxinů dochází k poškození plodu a plodového vejde a vlivem horečky pak k předčasným děložním stahům.
Nedostatečnost žlutého tělíska má za následek nepřizpůsobování se děložní sliznice na udržení plodového vejce.
Příznaky potratu
U časného potratu dojde k bolestem v podbřišku a krvácení, pozdní potrat začíná bolestmi, odtokem plodové vody a pozdějším vypuzením plodu a plodových obalů.
Palpačním vyšetřením může gynekolog při krvácení v těhotenství určit, zda se jedná o hrozící potrat nebo začínající potrat. Pokud žena krvácí, ale hrdlo není zkrácené a zevní branka není otevřená, pak existuje vysoká šance, že se hrozící potrat podaří zastavit.
Zamlklý a cervikální potrat
zamlklý potrat - plodové vejce se od děložních stěn odloučí za slabého krvácení z dělohy, ale není vypuzeno. Děloha neroste, vyšetření hormonů ukazuje nízké hladiny, ultrazvukem není prokazatelná srdeční akce plodu
cervikální potrat - plodové vejce z děložní dutiny je vtlačeno do kanálu děložního hrdla a v něm uvázne. Hrdlo je přitom soudkovitě rozšířené, ale zevní branka je uzavřená.
Léčení samovolného potratu
Pokud začne žena v průběhu těhotenství krvácet a má bolesti, pak musí být okamžitě dopravena na gynekologicko-porodnické oddělení. Ve stadiu hrozícího, nebo počínajícího potratu je nutný klid na lůžku, podávání zklidňujících léků, pokud potrat již probíhá nebo je krvácení silné, je lepší těhotenství ukončit.
Při hrozícím potratu z nedostatečnosti děložního hrdla je možno provést, pokud je hrdlo jen pootevřené, plodová voda zachovaná a děložní stahy jsou slabé nebo chybí, tzv. serkláž (zpevnění v oblasti vnitřní branky stehem vedeným pod sliznicí kolem děložního čípku) a děložní stahy tlumit léky.
Ultrazvukové vyšetření
Ultrazvuk je schopen stanovit životaschopnost těhotenství, tedy zda je plod živý nebo mrtvý, a předpovědět pravděpodobnost dalšího pokračovaní těhotenství. Těhotenský váček je viditelný v šesti týdnech menstruačního stáří a plod za sedm týdnů. Jakmile lze zobrazit plod ultrazvukem, můžeme ho měřit a potvrdit jeho životnost zjištěním srdeční akce. Zjištění plodových ozev potvrzuje životnost plodu.
U afetálního vejce, které tvoří největší skupinu časných těhotenských ztrát, není možno najít plod ani při pečlivém vyšetření. Je-li váček malý, odliší graviditu bez embrya od normálního, velmi časného, těhotenství pouze opakované vyšetření.
Zamlklý potrat lze diagnostikovat tím, že chybí srdeční akce.
Existuje malá skupina gravidit s živým embryem, které mají tendenci ke spontánnímu potratu. Takový potrat nemůže být ultrazvukem s jistotou předpovězen. Uvedené případy však tvoří méně než 15 % z celkového počtu spontánních potratů.
Prevence samovolného potratu
Při hrozbě porodu je doporučován klid na lůžku, buď doma nebo v nemocnici a současně je pacientka léčena hormonálně.
|
|
Zobrazeno doposud 4654 x.
|
|
