Ohřívání výživy ve skle se provádí ve vodní lázni, aby se nepřipálilo. Jestliže dítě nesní celý obsah skleničky najednou, ohřejte vždy pouze potřebnou porci v čisté nádobě.
Opětné ohřívání pokrmů je nevhodné. Zničí se tím mnoho vitamínů a v potravě se mohou přemnožit bakterie, které způsobují průjem.
Jídlo propasírujte nebo rozmačkejte vidličkou, aby se dobře polykalo. Pokuste se vyhnout mixování.
Nastrouhané ovoce a zeleninu podávejte hned. Časem ztrácí svou hodnotu.
K vaření se nejlépe hodí nerezové nádobí nebo nádobí z varného skla. Stejně tak ke strouhání zeleniny je nejlepší nerezové nebo skleněné struhadlo.
K přípravě kojenecké stravy používejte balenou vodu, označenou názvem „kojenecká voda“ případně „voda vhodná pro kojence“. Po roce věku je možné používat k přípravě i k pití běžnou vodu z vodovodu (pokud má vhodné složení).
Do maso-zeleninových příkrmů přidávejte malé množství rostlinného oleje, pro správné vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích. Upřednostňujte kvalitní olivový nebo slunečnicový olej. Z živočišných tuků občas používejte máslo, které je poměrně lehce stravitelné.
Není vhodné podávat příkrmy v kojenecké lahvi, protože se špatně udržují čisté. Studie opakovaně prokazují, že jsou zvlášť významnou cestou přenosu patogenů.
Protože dítě zpočátku sní jen několik lžic, můžete zbytek neohřáté výživy ve skle dobře uzavřít a do dvou dnů skladovat v lednici. Stejně můžete skladovat doma vařenou kaši, kterou rychle schladíte. Čistou lžící pak jen odeberete množství, které bude dítě jíst a to ohřejete.
Připravený pokrm podávejte co nejdříve – udržujte ho buď studený (pod 4°C) nebo horký (nad 60°C), nenechávejte ho v pokojové teplotě déle než 2 h.
Dlouhodoběji je možné uchovávat připravené pokrmy v čistých uzavřených nádobách, případně v zásobnících na ledové kostky (kdy se dá do jednotlivých zásobníků zamrazit různé ovoce, zelenina, maso a poté snadno kombinovat jen vyloupnutím příslušných zmražených kostiček). Hluboce zmražené vydrží hotové pokrmy asi měsíc.
Po rozmražení pokrmy ohřejte až do varu, aby se zničily případné patogeny. Nezapomeňte ovšem, že při zmrazení už uvařeného pokrmu a jeho další ohříváním se ničí spousta vitamínů a je větší nebezpečí namnožení bakterií – proto se snažte zmrazování uvařených pokrmů vyhnout.
Alergické dítě
Trpí-li rodiče nebo sourozenci alergickým onemocněním, jako je astma, senná rýma, atopický ekzém, je možnost vzniku potravinové alergie u dítěte mnohem větší. Stejně tak pravděpodobnost, že bude mít časem podobné potíže jako rodiče či sourozenec.
Nejlepší ochranou před časným rozvojem těchto onemocnění je kojení. V případě potencionálně alergického dítěte může být výlučné kojení prodlouženo až do 7. – 8. měsíce věku dítěte.
Pokud nemůže být dítě plně kojeno, doporučuje se, především v prvních šesti měsících, hypoalergenní mléko, které doplňujeme nemléčným příkrmem až po šestém měsíci.
Jednotlivé druhy příkrmu podáváme postupně, pomaleji než u zdravého dítěte – jednu potravinu každých 7 dnů. To platí pro ovoce i zeleninu.
Vejce nejsou pro kojence zatíženého alergiemi vhodná, žloutek podáváme po roce věku, bílek není vhodný až do dvou let.
Ořechy a ryby se mohou zařadit do výživy až ve třetím roce života Kravské mléko a mléčné výrobky patří rovněž mezi potraviny, které mohou vyvolat alergie. Mimo to zatěžují organismus každého kojence vysokým obsahem bílkovin. | 
