28.3.2010
Konečně jsme tátovi ukázali naše staré kamarády, zvířátka ve Slivenci, kam chodíme moc rádi s Emčou. I tátovi se tu moc líbilo. Tentokrát jsem měl oči na vrch hlavy z mluvící vrány :-) Měli jsme štěstí, že jsme nezmokli. Právě, když jsme byli u zvířátek, tak se přehnala veliká přeháňka. Na štěstí jsme se schovali pod stříškou u místního občerstvení :-) |
