1.4.2008
Mám za sebou další návštěvu u zubaře. Hned na začátek se musím pochlubit, že jsem byl tentokrát za velkého hrdinu :-) Vůbec jsem nebrečel a odnesl jsem si dokonce spoustu zážitků. Bude to asi taky tím, že jsem pana zubaře vyměnil za paní zubařku, která to se mnou náramně uměla. Nejdřív mě povozila na křesílku nahoru a dolů. Potom mi ukázala zajímavé světýlko, kterým dělala prasátka. Ale taková jiná, než znám já :-) A na závěr, jako vrcholné číslo, si nechala překvapení v podobě balónku. Byl sice trošku jiný, než jaké mám doma (nafoukla totiž svou gumovou rukavici :-), ale byl jsem z něho úplně stejně unešený. S paní zubařkou se prý uvidíme zase za půl roku. Klidně to může být i dřív, uvidím ji rád :-)
Odpoledne jsme jeli s mámou do Chodouně. Vyřádil jsem se tu na dětském hřišti a jako suvenýr jsem si domů odnesl svou první třísku :-( Na štěstí jsem dneska nebyl hrdinou jen u paní zubařky, ale i před mámou, když mi třísku vyndavala. Šlo to poměrně hladce. Hned potom jsem pomáhal dědovi nakládat a vykládat písek do mého nového pískoviště. Už se na to své království moc těším. Nakládal jsem do kolečka, ale i do své tatry. Byl jsem za velkého pomocníka :-) |
