Pokud je žena v klidu (ať v porodnici či doma), rizika jsou minimální. Já v lékaře důvěru nemám, zato doma si připadám dobře a jistě. Věřím, že ve vzájemné korelaci ženy, dítěte a přírody dojde ke snazšímu a bezpečnějšímu průběhu porodu.
Komplikace, které mohou nastat jaksi nikdy nechodí samy, bez příčiny(stejně jako se sám od sebe neobjeví v puse kaz). To znamená, že pokud je žena v pořádku a něco se začne dít, tělo vždy zareaguje nějak nezvykle a PA to ihned reflektuje, řekla bych na rozdíl od dr. či PA v porodnici, který se jednak nemá čas tolik se rodičce věnovat a jednak skrz "přístroje" většinou ani nepozná tak brzy, že se něco děje. V tomhle je PA přeci jenom o dost citlivější. V zásadě existují dvě komplikace, s nimiž se u PD nedá nic dělat a je třeba převoz-1) předčasné či nedostatečné odlučování placenty. Toto riziko je u PD ovšem minimální, neboť jak už jsem psala, tak na tento problém se dá s vysokou mírou pravděpodobnosti usuzovat už na základě předporodních vyšetření, a tedy k nemožnosti PD. 2)Dušení dítěte pupeční šňůrou, v důsledku její disfunkce v průběhu porodu (neplést s omotanou šňůrou, to je něco jiného). To se projeví tak, že se porod zastaví-na to PA reaguje okamžitým převozem a zpravidla je to o dost rychlejší, než v porodnici vůbec přijdou na to, že se něco děje. Bohužel se často jedná o věc, zae kterou se nedá nic dělat ani v porodnici, protože jak je dítě v porodních cestách, tak už se nedá nikudy moc vytáhnout.
Naproti tomu komplikace, které s sebou nese porod v nemocnici, osobně považuju za nebezpečnější. U nás je totiž bohužel tendence porody urychlovat a důsledkem je neustále se nabalující medikace, která může končit poškozením dítěte či matky. Rutinně se dělají zákroky vyloženě škodlivé a zbytečné (právě z důvodů urychlení-píchání vaku blan, stříhání pupečníku, podávání oxytocinu, nástřih-ke kterému mmch u PD téměř nedochází, k natržení úplně minimálně atd.). Dám příklad. Pokud se píchne oxytocin, pak tělo ztrácí schopnost produkovat endorfiny, což vede k větší bolestivosti stahů a tedy k častějšímu použití epidurálu. Epidurál pětinásobně zvyšuje pravděpodobnost kleští, které pak mohou dítě poškodit. Navíc může způsobit, že matka dostane horečku, ale horečka v průběhu porodu ukazuje na zánět u dítěte.Dítě tedy po narození dostává jaksi preventivně atb. Těch věcí je ale fakt hodně, bylo by to na další román.
Samozřejmě je pravda, že jakékoli takové invazivní jednání lze odmítnout. Jenže dohadovat se s dr v průběhu porodu je fakt něco, navíc člověk je v docela oslabené pozici a hlavně to spolehlivě zmrazí schopnost soustředit se na vlastní porod, nastupuje stres a tedy další z toho plynoucí komplikace.
Doufám, že se mi podařilo aspoň částečně ukázat, že PD není žádný hazard (tedy ne o nic větší než porod v nemocnici ) a že PA nejsou žádné bláznivé šarlatánky, které každého lámou k PD (takový je tedy jejich mediální obraz, aspoň poslední dobou). Ony pouze chtějí, aby žena měla svobodnou volbu tak, jak je to běžné na západ od nás. Aby nebyla obelhávána a zastrašována. Za PA vedoucí DP se postavil i dr Koucký, který se u Apolináře specializuje na rizikové porody! Potvrdil to, co říkají. Řekl, že PD je normální alternativa pro zdravou ženu a žádná zvýšená rizika oproti porodnici s sebou nenesou. A pojmenoval to, co za tím skutečně je. Řekl, že za tímhle zastrašováním stojí obyčejná lékařská ješitnost, a jak jinak, prachy, a teprve až "vymřou" totalitou odkojení lékaři, tak se situace znormální...
Ještě mně napadá, že pokud je mi teda známo, za celou dobu, kdy se u nás vedou PD nedošlo vinou porodu doma či porodní asistentky k poškození či úmrtí. Ty mediálně propírané případy totiž nebyly PLÁNOVANÉ PD. Probíhaly bez přípravy a bez PA. A to by se nemělo slučovat. K porodu se prostě lze postavit zodpovědně či nezodpovědně a je jedno, jestli žena rodí doma či v nemocnici.
Moje PA například měla za poslední 2 roky 5 převozů do porodnice (má průměrně 150 PD za rok), vše bylo nakonec v pořádku.
Zatím asi konec, už jsem vysátá, když mě ještě něco napadne, doplním to. |
