KM - Popis porodu - 5.7.2004, Apolinar 2.část
Dali mi Natalku pochovat a prilozit, ale mela jsem obracene kosili, tak bych se musela cela svlekat a navic jsem v tu chvili byla cela "rozklepana", takze jsem ji neprilozila, ale byla to ciste moje volba. Pak sla Natalka s tatkou a sestrickami na vazeni, osetreni pupiku a utreni - tatka fotil, Natalka si trosku poplakala, ale jen trosku. Vsechno bylo v poradku - 3,7 kg, 53 cm, Apgar 10-10-10.
Ja odpocivala a cekala az vyjde placenta - ta byla uz skutecne prezrala, s radou infarktu a potrhana, rikal pan doktor, ze jeste par dni prenaseni by mozna snesla, ale ze byl skutecne nejvyssi cas. Pak nasledovalo siti, behem ktereho se vratil manzel s Natalkou. Siti neni moc prijemne, ale diky umrtveni me nebolelo - az ke konci, tak mi pan doktor trosku umrtvovadla pripichl. Tatka si choval Natalku, ja si na to pri tom siti moc netroufala. A pak nas tam vsechny tri nechali dalsi 2 hodiny.
Citila jsem se skvele. Uplna zaplava energie, kdyby nebylo toho siti, tak jsem byla schopna jit hned domu.
Donesli mi svacu a piti (ovocnou presnidavku a piskoty - shltla jsem to natosup). A po 2 h. jsem slezla ze stolu, dosla si do sprchy, Natalku odnesli na detske oddeleni, ja se rozloucila s manzelem a sla pomalu na pokoj. Az me to prekvapilo, kolik jsem mela energie, myslim, ze za to muze ten epidural a rychlost, jakou to vsechno nabralo.
Chtela jsem puvodne "nadstandardni" pokoj, ale byly vsechny plne, takze jsem skoncila na standardu na odd.P3. Pokoje jsou vzdy pro 3 pani, se sprchou (hezkou, novou) hned u pokoje, na pokoji je prebalovak, velka umyvadla na koupani deti,detske postylky, pred pokojem lednice. Navstevy na pokoje nesmi, coz je pochopitelne - kdyz ostatni maminky koji, vetraji ranu apod., tak by bylo hodne sobecke tahat si tam navstevu. Zachody jsou na chodbe a moc hezke nejsou, ale tam stejne clovek zabloudi nejdriv druhy den, prvni den vsichni chodi svorne curat do sprchy, protoze rana po porodu preci jen boli.
Navstevy se odbyvaji na chodbe pred oddelenim, miminka se vozi v kocarcich (ktere ale spatne projedou dvermi, musi se otevirat druhe kridlo) nebo v "nakupnich kosicich", ktere jsou uzke a projedou v pohode.
Pokud jde o peci na P3, byla jsem velmi spokojena. Mela jsem problemy s kojenim, nejak to trvalo dele nez se mi zacalo tvorit mleko. Detske sestry me neustale motivovaly, nutily neustale prikladat a stimulovat prsa odsavackou - bylo to fakt psychicky narocne. Vsude kolem maminky kojily a ja nic, za pul dne jsem napumpovala 5 cm, zatimco ostatnim mleko teklo proudem. Kdyby nebylo neunavne pece a motivace sester, asi bych se holt smirila s tim, ze holt budeme odchazet s umelou vyzivou, i kdyz jsem samozrejme puvodne kojit moc chtela. Kvuli problemum s kojenim jsme v porodnici nakonec zustali o den dele, nez byva zvykem, ale bylo to skutecne jen pro dobro veci - nakonec jsme prsa premluvili a kojeni se rozjelo.
Nektere detske sestry byly skutecne kouzelne - koupani nam napr. ukazovala sestra, ktera mela na deti uplne magicky vliv. Dite, ktere predtim kricelo, pod jejim pohledem ztichlo a zacalo vrnet - uplne jakoby je hypnotizovala, bylo to fakt kouzelne.
Zkratka - urcite budu na to, jak se Natalka narodila, vzpominat v dobrem a na peci u Apolinare si nemuzu v nejmensim stezovat. Omlouvam se za dlouhy prispevek, snad alespon nekomu pomuze. Od vikendu jsme uz doma a tyden od porodu me dnes poprve neboli siti hraze, takze uz muzu v pohode vstavat ź postele a sedet. Siti skutecne neni nic moc, ale ten tyden se to da vydrzet, tak se nebojte (ty, ktere to teprve ceka). |
