Jak u dítěte vypěstovat návyk správného spaní?
Při učení dítětě jak správně spát neděláme rozdíl mezi kojencem nebo čtyřletým dítětem. ve všech případech je zapotřebí:
1.Připravit vnější předměty.-osobně vyberete takové předměty, které budou dělat dítěti společnost po celou noc.
-nějakého plyšáčka
-dudlíky(pokud je používá)
-obrázek s měsíčkem, záívěsnou pohybovou hračku, která bude dítěti stále nablízku, alekteré se nebude moci dotknout.výběr hračky záleží na rodičích. fantazii se meze nekladou.
2. stanovit si časový rozvrh- dítě by mělo být koupáno, krmeno a ukládáno ke spánku vždy přibližně ve stejnou dobu.
3.Duševně se připravit, zaujmout pevný a odhodlaný přístup.
a)Návyk k afektivitěPo koupání a po večeři věnují rodiče 5-10minut nějaké uvolněné a příjemné činnosti společně s dítětem. Může to být pohádka, povídání, ukolébavka, hra...Během ní si dáte pusinky, zasmějete se, pomazlíte. Doporučujeme provádět návyk k afektivitě v jiné místnosti, než dítě spí. Zdůrazníme tím, že v dětském pokoji se pak pouze spí. Během těchto minut dají rodiče dítěti najevo, jak moc ho mají rádia že se na něj nezlobí.
b)Po ukončení tohoto návyku k afektiviitě odnesetedítě do jeho ložnice. Tady na něho budou čekat námi připravené věci- plyšák, hračka, dudlík..
dítě uložíte a když se zvedne, brečí nebo protestuje neztratíte hned nervy. v této fázi již musíte být pevně přesvědčeni o tom, co budete dělat a musíte to dát najevo..Při sebemenší změně vašeho přístupu se bude dítě cítit zmatené. takže mu na krátkou chvilku dáte ruku, vzápětí se však vzdálíte tak na metr od něj a jeden z vás(matka nebo otec) vysloví nahlas, klidným, sladkým, ale odhodlaným tonem následující větu:
Miláčku, maminka s tatínkem tě naučí spát samotného. Ode dneška budeš spinkat trady, ve své postýlce, s měsíčkem, tady s tou houpací hračkou a plyšáčkem.
Tento hovor má trvat asi 30s, takže uvedenou litanii za půl minuty zopakujeme 2x-3xPravý význam věty spočívá v tom, aby ji ten, kdo jí říká pronesl odhodlaným tonem v hlase. Klíčem je váš přístup.
dítě bude provádět důmyslné akce, aby vás znejistilo. Může dělat scény, zvracet, brečet...
Dospělý však nezmění ton svého hlasu. Nezačne s dítětem rozmlouvat. Musíte zkrátka oslepnout a ohluchnout.Děti jsou neskutečně vynalézavé a dokáží přijít na takové protestování a vymyšlenosti, že se vám až bude svírat srdce.
Po té pronesené litanii odejdete z pokojeOd této chvíle musíte mít nervy ze železa, nebot první dvě noci naší procedury jsou skutečně tvrdé. Pokud dítě nepřestává plakat a neuklidní se, přesně po jedné minutě vstoupíte do jeho pokoje a uklidníte ho. vstupujeme do pokoje ne proto, abychom dítě uspali, ale proto, abychom ho mu ukázali, že jsme ho neopustili a že ho učíme spát. Na těchto kratičkých návštěvách nebudete dělat nic jiného, než že zopakujete větu, kterou jsme uvedli. nebudete ho ani pusinkovat, ani kolébat, podávat mu ruku.... napoprvé ona věta trvala 30s, napodruhé nebude delší než 10s.Pronesete ji stejně vyrovnaným a klidným tonem.Mějte na paměti, že když do pokoje vstupujete, není to proto, aby dítě zmlklo, nýbrž proto, aby vidělo, že je neopouštíte, že jste neustále u něj a máte ho rádi.Návštěvy budeme opakovat pokaždé, kdy budou zapotřebí
Tato procedura trvá asi 1týden. pokud seovšem nenechát evyvést z míry a nezklouznete ke svým starým zvykům. 1den vstupujeme do místnosti porvé po minutě, pak po třech, po pěti...
Druhý den po dvou, po pěti po osmi...
třetí de po třech, po sedmi , po jedenácti a stejně tak všechny následující dny.
až se tedy znovu rozpláče, zopakujte onu uklidnující větu a nehledte na to, kolikátá bije, dvanáctá půlnoční nabo pátá ranní. |
