Běžné dětské choroby

Zápisky z přednášky pediatra-homeopata dr. Pudila (napsal knížku, něco jako První homeopatická pomoc). Normálně přednáší o očkování, tahle byla o běžných dětských nemocech. Pár postřehů, které sepsala moje švagrulka.

Autor: Poletuška , 10.2.2005

Většina dětských nemocí jsou virózy (i záněty, jako laryngitida; když už jsou bakteriální, je to obvykle velký průšvih a třeba i na nemocnici)

Nejlepší léčba na většinu takovýchto nemocí je A. hodně tekutin B. klid C. chladno (nejvýš 18˚C)

Platí to i o teplotách a horečkách. Než snižovat teplotu paralenem raději dodat tekutiny a chlad.

Neexistuje "magická hranice" teploty, kdy už zasahovat a kdy ještě ne. Podstatné je, jak se dítě cítí. Ze své praxe viděl desitky dětí (včetně vlastní dcery), které se čtyřicítkou pobíhaly, smály se a hrály si. A naopak může být dítě malátné, odmítat tekutiny, být bledé nebo rudé a mít 37,2. Takže důležité pro "zásah" je, jak dítě vypadá a ne kolik naměříš

Zábaly: není třeba dělat LEDOVÉ zábaly. Když se prostěradlo vymáchá v horké vodě, tak než je vyždímáš a doneseš dítěti, je vlažné a po chvíli se stejně jako to ledové ohřeje an teplotu kůže. Podstatou zábalu není ochladit, ale nechat tělo odpařovat tekutinu. Někomu je třeba ledový zával příjemný, tak proč ne, ale pro dítě to může být zbytečný šok.

Některé děti se při otoku hrtanu začínají dusit (nemohou se nadechnout). Je to způsobeno tím, že do 3-4 let mají o hodně menší průměr hrtanu, pak se skokem zvětší. Okamžitou úlevu a často nejlepší lék představuje okamžité umístění na studený (i ledový) vzduch. Obvykle to dítě přejde, než dojdete k doktorce.

Antibiotika:Ve většině případů zánětů nejsou antibiotika potřeba. I když má dítě čepy a povlak na mandlích, ještě pořád to nenaznačuje bakteriální infekci, to se může dočasně utvořit i při viróze (ochromená samočističí funkce mandlí, obvykle to do dne zmizí, akorát doktor řekne "to je díky těm antibiotikům). Takže doporučuje třeba den dva počkat, co to udělá, a pak teprve antibiotika třeba nasadit. Tohle téma je dost kontroverzní a nemám dost informací pro vlastní názor (kromě toho, že si myslím, že se antibiotika obecně přehánějí), takže jak jsem koupila, tak prodávám.

Záněty středního ucha: Dobrý ušař by měl ucho prohlédnout a vidět, jestli za bubínkem něco je. Píchnutí bubínku, za kterým je hnis, v podstatě nebolí a okamžitě uleví a netřeba se toho bát. Má dobrou zkušenost s ušaři, obvykle předepisují antibiotika uvážlivě. Taky naopak varuje před podáním antibiotik bez píchnutí, aby se tam ten antibiotiky sterilizovaný hnis neusadil a nezpůsobil vazivové zatuhnutí učních kůstek (-> hluchota)

Pro chlapečky: pokud se předkožka nestahuje sama, není třeba s ní cokoli dělat až do dvou tří let věku. Obvykle je jen trochu slepená, zúžená není tak často a i tak se to může růstem upravit. Je pouze důležité, aby otvor v předkožce byl tak velký, aby nebránil průtoku moči (nečůralo se proti tlaku), to by mohlo vést až k zánětům močového měchýře.

Kyčle. To bylo moc zajímavé. Dřív se dělaly pouze RTG ve třech měsících. Současnou praxi UZ šestitýdenních dětí vidí jako snahu ortopedů nahrabat si body a peníze, v šesti týdnech je totiž většina "patologíí" (tj. co by byl problém třeba v těch třech měsících, různé luxace, subluxace, nezralost jadérek, stříšky ...) záležitost vývoje a většinou se to do tří měsíců upraví. Všechny ty dečky a pleny mají faktický důvod asi tak v desetině, ne-li méně případů. Přidám komentář mé pediatričky na Madlenčinu dečku: "Zase dečka? Ty jsou v poslední době koukám zase nějak v módě ..." Takže jeho doporučení - jít na kyčle až ve třech měsících, napravit se to dá dobře až pak a zbytečně se nestresujete.

Toť vše, co jsem si zapamatovala :)

Zobrazeno doposud 479 x.

Nápověda