Ještě před narozením dítěte, i během celého jeho dětství, se rodiče snaží dopřát mu to nejlepší. Pomineme-li nutnost správné životosprávy maminky během těhotenství, je nejzávažnějším obdobím, s ohledem na budoucnost každého jedince, novorozenecký a kojenecký věk, tedy období do 1 roku života. Jsou to měsíce, kdy je dětský organismus nejvnímavější ke všem podnětům, a také se nejrychleji vyvíjejí a dozrávají všechny orgánové systémy. Proto je to také období, ve kterém je možné nejsnáze ovlivnit budoucí zdravotní stav dítěte (ve smyslu pozitivním, a bohužel i negativním). Přiměřené množství podnětů (pohybových i duševních) může ovlivnit jeho psychické schopnosti, výživa pak budoucí nemocnost.
Tak, jako většina potřeb dítěte, mění se během novorozeneckého a kojeneckého věku výrazně také potřeba tekutin. Její absolutní denní spotřeba stále vzrůstá, ale potřeba vztažená ke hmotnosti dítěte sleduje dozrávání adaptačních mechanismů. Těsně po porodu má dítě schopnost přijímat jen velmi malé množství tekutin, tedy i mateřského mléka. Potřeba tekutin na jednotku hmotnosti se postupně asi do 3. měsíce života zvyšuje, poté se začne velmi pozvolna snižovat. Průběh potřeby tekutin odpovídá v novorozeneckém a časném kojeneckém věku potřebě energie.
Kojení
Kojení je právem každé maminky. Tím, že se rozhodne kojit své děťátko, získává pro něho i sebe řadu výhod. Mateřské mléko dodává tělu dítěte ochranné látky (protilátky, buňky imunitního systému), které mu pomáhají vyrovnávat se s nepříznivými vlivy prostředí. Ochranná funkce je nejvýraznější v prvních dnech a týdnech po narození. Významnou roli hraje v časném postnatálním období (těsně po narození dítěte) také množství mléka, které matka nakojí. To proto, že trávicí systém miminka se musí po narození postupně přizpůsobit zátěži a množství mateřského mléka odpovídá těmto potřebám. V neposlední řadě je nutné zmínit psychologický význam kojení, při kterém je zajištěn velmi těsný kontakt matky a dítěte.
Vědecky byl prokázán příznivý vliv kojení jak na organismus dítěte, tak na tělo matky. Kojené děti mají podle statistik výrazně nižší riziko tzv. syndromu náhlého úmrtí kojence, v kojeneckém i pozdějším věku méně často trpí infekčními nemocemi dýchacích cest, trávicího i močového systému. Nekojené děti jsou také více ohroženy vznikem cukrovky a alergických onemocnění. Při hodnocení velkých souborů byly u kojených dětí zjištěny lepší výsledky inteligenčních testů, ve srovnání s dětmi nekojenými. Maminky, které kojí, jsou méně vystaveny nebezpečí vzniku nádoru vaječníku, prsu a po menopauze nádoru dělohy. Také riziko zlomenin z nedostatečného obsahu vápníku v kostech je po menopauze u takových žen menší. Je znám i antikoncepční efekt v období výhradního kojení.
Kromě zdravotních výhod má kojení také další výhody, které se zdravím přímo nesouvisejí. V první řadě není kojení finančně nákladné, jako je tomu v případě umělé mléčné výživy. Je také mnohem pohodlnější, protože má-li dítě hlad, mléko je k dispozici kdykoliv v dostatečném množství a optimální teplotě a odpadá jeho složitá příprava. Proto se také s kojeným miminkem mnohem snadněji cestuje. Naopak, musí-li se maminka vzdálit od dítěte na dobu přesahující interval mezi jednotlivými krmeními, není nic snazšího, než uložit v chladu trochu odstříkaného mléka do kojenecké lahve, podle potřeby mléko ohřát na tělesnou teplotu a dítě nakrmit. Vhodnější je krmit dítě lžičkou než dudlíkem na lahvi, protože při krmení dudlíkem dítě používá jiný mechanismus sání než při kojení. Důsledkem je postupné oslabování sacího reflexu a tím i odmítání sání mateřského mléka z prsu. |
