NA BÍLÉ HOŘE
( mírně, z Čech )
Na Bílé hoře
sedláček oře,
má hezkou dceru,
dej mi ji bože!
Hej župy, župy,
okolo chalupy,
hej, župy, župy, žup!
Kdybych ji dostal,
což bych si vejskal:
tři sta tolarů
bych s ní vyzejskal!
Hej župy, župy,
okolo chalupy,
hej, župy, župy, žup!
Hezká ženuška,
tři sta tolarů:
dal bych ji vozit
v krytém kočáru;
Hej župy, župy,
okolo chalupy,
hej, župy, župy, žup!
Lokaje napřed,
lokaje za ní;
dal bych jí říkat
urozená paní!
Hej župy, župy,
okolo chalupy,
hej, župy, župy, žup!
TRAVIČKA ZELENÁ
( krokem, z Čech )
Travička zelená,
ta je moje potěšení,
travička zelená,
ta je moje peřina.
Když si smyslím, na ní sednu,
když si smyslím, na ní lehnu;
travička zelená,
ta je moje peřina.
Travička zelená,
ta je moje potěšení,
travička zelená,
ta je moje peřina.
Jak se zjara začne pučit,
nechci já se doma mučit;
travička zelená,
ta je moje peřina.
CIB, CIB, CIBULENKA
( živě, z Čech )
Cib, cib, cibulenka,
mák, mák, makulenka,
na výhoně u mlýna
zelená se rovina:
pojďme, hoši, pojďme ven,
uvítáme jarní den.
Cib, cib, cibulenka,
mák, mák, makulenka,
honem, hoši, do kola,
budem chytat sokola
komu vlítne na palouk,
dá si péro za klobouk.
ŽEŽULIČKO, KDE JSI BYLA
( mírně, z Čech )
Žežuličko, kde jsi byla,
žes tak dlouho nekukala?
Kuku! Kuku!
Kuku, kuku, kuku!
Seděla jsem na jedličce,
volala jsem na myslivce:
Kuku! Kuku!
Kuku, kuku, kuku!
PÁSLA HUSY PODE DVOREM
( mírně, rychle, z Moravy )
||: Pásla husy pode dovrem, :||
sama seděla, sama seděla
pod javorem, pod javorem.
||: Pletla věnec olivový, :||
drobnou jetelí, drobnou jetelí
proplétaný, proplétaný.
||: Přijeli k ní čtyři páni: :||
Pojeď pasačko, pojeď pasačko,
pojeď s námi, pojeď s námi!
||: Já bych s vámi ráda jela, :||
kam bych husičky, kam bych husičky,
kam poděla, kam poděla?
||: Pusť husičky po voděnce, :||
ony poplavou, ony poplavou
k tvé maměnce, k tvé maměnce.
||: Stará husa zakýhala, :||
její maměnka, její maměnka
zaplakala, zaplakala.
JÁ HUSÁREK MALÝ
( vesele, z Čech )
Já husárek malý,
botky rozedraný;
já na vojnu nepojedu,
až budu mít nový.
Tatíček to slyšel,
ven z komůrky vyšel;
botky mu dal udělati,
na vojnu jít musel.
Já husarka malá,
mezi husarama:
husarů je kumpanie ( na tisíce )
a já jedna sama.
Kdyby bylo ještě
těch husarů dvě stě,
já bych se jim postavila
jako švarný děvče.
ACH, SYNKU, SYNKU
( volně, zpěvně, z Čech )
Ach, synku, synku, doma-li jsi?
Ach, synku, synku, doma-li jsi,
tatíček se ptá, oral-li jsi,
tatíček se ptá, oral-li jsi?
Oral jsem, oral, ale málo,
oral jsem, oral, ale málo,
kolečko se mi polámalo,
kolečko se mi polámalo.
Když se ti zlámalo, dej ho spravit!
Když se ti zlámalo, dej ho spravit,
nauč se synečku, hospodařit,
nauč se synečku, hospodařit.
MARJÁNKO, MARJÁNKO
( mírně rychle, z Čech )
Marjánko, Marjánko, Marjánko má,
zavaž mi šáteček na uzle dva,
zavaž, zavaž, zavaž dítě zlatý,
aby se nemohl rozvázati.
Já bych ti šáteček zavázala,
jen kdyby paňmáma nebránila;
ta naše paňmáma tuze brání,
že nemáš peníze, pole žádný.
ANIČKA, DUŠIČKA, KDE SI BOLA?
( mírně, ze Slovenska )
Anička, dušička, kde si bola,
keď si si čižmičky zarosila?
"Bola som v hájičku, žala som travičku,
duša moja, duša moja."
A ja som po tri dni trávu kosil,
ešče somsi čižmy nezarosil.
"A ja som hrabala, teba som čakala,
duša moja, duša moja."
|
