Deníky Fotoalba Recepty Vzkazy
   Hlavní stránka deníků 

Patří do deníku

Domovy a ústavy - oblíbenci státu

Ze zákona má mít rodinná forma péče o děti vždy přednost před ústavní. Jak je možné, že vznikají nové dětské domovy, místo aby byla všemi možnostmi podpořena náhradní rodinná péče?

Autor: Romčátka , 7.2.2006

Datum: 02.02.2006
Autor: MONIKA ELŠÍKOVÁ
Zdroj: Mladá fronta DNES
Strana: 06
 


 


Přibližně stejně jako zpráva, že pražský magistrát navštívilo UFO, zní informace o tom, že hlavní město vybuduje nový dětský domov za 60-80 milionů korun. A protože tolik peněz nemá, požádá o dotaci Evropskou unii.
V projektu nového domova se počítá se 48 dětmi. To je zhruba počet dětí, o něž se bez problémů dovede postarat několik pěstounských rodin. Pěstouni však za práci dostávají směšných pár stovek. Nezisková organizace, jako například Fond ohrožených dětí, dokáže za 20 milionů postavit Klokánek pro 40 dětí.
S tím nepatrným rozdílem, že klokánkové děti jsou ve skupinkách maximálně po čtyřech, mají dvě stabilní tety a na rozdíl od ústavních dětí většinou netrpí deprivací. Děti z Klokánků se také daří umístit do náhradních rodin, na rozdíl od většiny klientů děcáků. Znovu se potvrzuje, že co nedokáže stát, umí motivovaný jednotlivec. Znám paní ředitelku z diakonie Církve československé evangelické, která všem svým dětským klientům najde náhradní rodinu, ačkoliv jsou to děti mentálně postižené, autistické, schizofrenické.
Sama má v pěstounské péči holčičku s Downovým syndromem. Ukažte jednoho ředitele dětského domova či kojeneckého ústavu, který má takové výsledky. Fond ohrožených dětí zase našel rodinu už pro několik set takzvaně „neumístitelných dětí“. Ať jsou slepé, nepohyblivé, agresivní nebo jen nesplňují „estetické požadavky“ pro adopci.
Pražský primátor Bém nyní přispěl k tomu, že byl otevřen nový pražský Klokánek ve Štěrboholech, odkud děti, celé šťastné, odcházejí do náhradních rodin. Radní Jan Štrof (ČSSD) vzápětí přišel s návrhem nového dětského domova, kde budou byty s osmi dětmi. Doufám, že se jeho záměr nepodaří prosadit, ať už lobby zaměstnanců ústavů bude tvrdit cokoliv. Rozhodně ne skrze prostředky EU, protože ta jistě podporu novým ústavním zařízením nedá. Spíše nám doporučí země, kde děti do tří let v ústavní péči vůbec neznají.
Když už radní neslyší, že děti v ústavech nejsou šťastné, mohli by alespoň reagovat na to, o kolik je péče v náhradních rodinách či neziskovkách levnější. Může to totiž být až několik set tisíc korun ročně za jedno dítě. Z jakého důvodu by měla být ústavní péči dávána přednost? Existuje alespoň jeden závažný důvod? Kromě toho, že rušením ústavů přijde několik dospělých lidí o práci?
Proč neuvažuje magistrát jako manažer, který se snaží co nejlépe investovat svěřené prostředky? Jestliže má k dispozici volných několik desítek milionů, ať je raději investuje do náhradní rodinné péče. Kromě jiného ušetří peníze, které v budoucnu bude muset investovat do řady dětí opouštějících brány ústavu, dětí, které končí v kriminálech nebo na ulicích jako bezdomovci. Sebelépe vybavený dětský domov, byť i s byty s dočasným útočištěm pro dospělé jedince, dětem nepomůže tolik jako rodina. Copak to radní nevědí?


MONIKA ELŠÍKOVÁ, Autorka je režisérka a spisovatelka

Oznámkujte článek (jako ve škole)!
1 2 3 4 5
výborný nedostatečný
Průměrná známka: 1 (známkovalo 2 čtenářů)
Zobrazeno doposud 854 x.
Technická podpora: na této adrese. (C) 1999-2011 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.