V druhém srpnovém týdnu počasí prázdninám moc nepřálo. Těžké deštivé mraky se převalovaly sem a tam a mezi lidem řádila střevní viróza. I přesto se do chaty Webrovky ve Voletinách u Trutnova sjelo ze všech koutů dvanáct rodin plných optimismu. Na „samotu u lesa“ je přilákal týdenní program určený náhradním rodinám s romskými dětmi.
V mnoha ohledech to byl ojedinělý projekt. Už jen tím, že na jeho realizaci se podílely spolupracovníce tří různých organizací, zabývajících se náhradní rodinnou péčí: brněnského Sdružení pěstounských rodin (které v osobě Karolíny Krátké pobyt organizačně zajistilo), pražského Střediska náhradní rodinné péče (zaštiťujícího projekt Naše romské dítě Martiny Vančákové, jež pečovala o zajímavý program pro rodiny) a ostravské pobočky Fondu ohrožených dětí (odkud přijela psycholožka Jarmila Valoušková, která vedla večerní besedy a poskytovala konzultace dle potřeby).
Nabídka denních programů si kladla za cíl nabídnout rodičům a dětem radostné chvíle při společných aktivitách i tvořivých činnostech. Rodiny mohly poznat své členy i v méně obvyklých rolích. Jako třeba v situaci, kdy rodiče zlým kouzlem ztratili zrak a museli se zcela spolehnout na pomoc svých dětí, které je bezpečně vedly pro pět záludných ingrediencí do draba-lektvaru od tajemné Bosorky. Unikátní byl program Romano Drom (Romská cesta) připravovaný Margitou P. Gelbart, který dal rodinám možnost se prožitkovou metodou dozvědět mnohé o romských kořenech svých přijatých dětí a naučit se některé romské písničky, tance, ba i ukolébavky. Za nenahraditelnou považuji účast romské rodiny Krokových – pro některé z rodin, byť vychovávají romské děti, to bylo první bližší setkání a přátelské povídání s Romy! Paní Jolana při společném večerním vínku vyprávěla o své rodině a jejích tradicích i velmi otevřeně o tom, co znamená být Romkou mezi majoritní společností. Podařilo se dokonce zajistit vystoupení Líšeňského divadla, které v Trutnově pod širým nebem představilo pohádku O chytrém hloupém Romovi. V ní spolu s líšeňskými a romskými herci vystoupila prvotřídní cikánská muzika, starý žebřiňák, proutění koně upletení panem košíkářem a ohromný železný drak. Romské muzeum poskytlo k prodeji své nejlepší publikace o Romech i knihy romských autorů a věřte, že mnoho jsme jich zpátky nevezli! Večerní besedy s paní psycholožkou nám všem daly mnoho podnětů k přemýšlení.
Nejdůležitějsí okamžiky pobytu se však dostavovaly tiše a nenápadně, na pozadí halasného dění: tichá a uzavřená dívenka se v rytmu romské hudby doslova rozevlála a rozsvítila jako sluníčko; chlapec, do té doby odmítající své romství i všechny Romy dohromady, se po uši zamiloval do jisté slečny s čokoládovou pletí a mandlovýma očima; dokonce i někteří dospělí začali jinak uvažovat o svém původu.
Zkrátka, na Webrovce se sešli úžasní lidé, které nezlomily úklady počasí ani místy poněkud složitější podmínky ubytování, a kteří se s elánem zapojovali do hlubokých filozofických diskuzí stejně jako do drobných „pakárniček“. Mimochodem, věřili byste, že si padesát lidí dokáže naráz sednout na jednu jedinou židli?
Mgr. Martina Vančáková
|