Mateřské mléko a krev. To jsou dvě tekutiny, které se nedají vyvážit zlatem. Obě jsou pro člověka nenahraditelné. Mateřské mléko se mění podle potřeb dítěte, pro něž je určeno.
Pokud podnikne přemýšlivá matka exkurzi do světa zvířat, tedy přesněji savců, nemůže si nevšimnout, že savčí mláďata sají mateřské mléko. Složení každého, z těchto mlék, se ale diametrálně liší. Mateřské mléko je ideální právě pro to mládě, které se dané matce narodí. A to nejen podle druhu, ale i od jedince k jedinci! Pokud nabídnete telátku kozí mléko, nebude pravděpodobně nadšeno a navíc bude mít problémy s trávením. Když mu nabídnete mléko krávy stojící ve chlévě o tři stání dál, bude to sice daleko lepší varianta, ale ideální pro jeho potřeby je pouze mléko jeho matky. U dětí je tomu stejně. Co naplat, jsme savci.
Složení mateřského mléka se mění během celé laktace, během dne i jednoho kojení.Mezi prvním a pátým dnem po porodu se tvoří mlezivo. Je ho docela malinko je husté a zabarvené do žluta. Jen trochu je ho proto, že miminko má zatím málo vyvinuté a líné ledviny, takže aby s mlékem měly co nejméně práce, nemohou ho být hned dva litry. Husté je pro svůj velký obsah bílkovin, hlavně imunoglobulinů, které našeho drobečka ochrání před bacily poletujícími okolo nás. Dále se tvoří mléko přechodné a zhruba od 14. dne pak mléko zralé. Až budete zkoumat barvu svého zralého mléka, nelekejte se. Bude zabarveno trošku do modra a tvářit se bude podezřele řídce. Tak je to ale v pořádku. Jak miminko roste, potřebuje i více tekutin, protože ledviny už pochopily, že na světě nejsou pro parádu a začaly makat. Musí čistit a proplachovat tělo a k tomu potřebují více vody, kterou dostanou právě z mléka. Při jednom kojení se složení mění asi tak, že nejdřív jde na řadu přední mléko, které tiší žízeň miminka, obsahuje více vody a cukru. Potom následuje zadní mléko, které obsahuje víc tuků a bílkovin. Přední mléko je polévka a zadní je hlavní chod... A pak už je miminko napapané a spokojené. Často i uspané.
Aby toho nebylo ještě dost, ráno je mléko tučnější, aby dávalo dostatek sil pro zkoumání světa a večer je řidší, aby si ve spánku odpočinul i žaludek.I v dnešní době, kdy se lidstvo tváří, že všechno zná a všude bylo, existuje ve složení MM zhruba 100 látek, jejichž význam zůstává tajemstvím,a které jsou bezpochyby pro miminko důležité. Nejvíce podobné našemu, lidskému mléku je mléko kobylí, pro svůj nízký obsah bílkovin, ale... děti nejsou hříbátka.
Bílkoviny jsou nepostradatelné pro růst organismu, zejména stavbu tkání. Kravské mléko jich obsahuje asi tak třikrát více, než MM a jsou podstatně jiného složení. Například kasein lidského mléka se v prostředí žaludku sráží na jemnou sraženinu, kterou kojenec tráví mnohem snáz, než hrubou sraženinu vytvořenou ve stejném prostředí mlékem skotu. I kalcium je v MM v dostupnější formě, takže ho má miminko dost, což omezuje možnost vzniku křivice u „kojeňátka“, proti nekojeným dětem. Příčinou vzniku alergií na mléčnou bílkovinu je v kravském mléce obsažený betalaktoglobulin, MM ho vůbec neobsahuje. Další zajímavou složkou je laktoferin, který odebírá bakteriím železo a znemožňuje jim tak činnost. Těm nežádoucím, abych byla přesná. Naopak pro bakterie, které jsou ve střevě potřeba, vytváří laktoferin společně s laktózou příznivé prostředí. Kvalitní osídlení zažívacího traktu je základem dobré imunity. A jsme u imunoglobulinů: mléko lidské matky obsahuje sekreční IgA, který si miminko samo nedokáže vytvořit. Tato látka „povléká“ sliznici střev a chrání ji před uhnízděním bakterií, jako například E. Coli, Proteus, které jsou pro malinká, zejména nedonošená miminka, velice nebezpečné. Obecně jsou bílkoviny mateřského mléka pro kojence téměř dokonale využitelné. Důkazem toho je, že plně kojené dítě často nemá i několik dní stolici, protože mu prostě nepřebývá nic, co by bylo třeba vyloučit.
Cukrů je v MM zhruba dvakrát tolik, co v mléce krávy. Cukry hradí dítěti 40% celkové potřeby energie. Mléčná laktóza je štěpena enzymem laktázou na glukózu a hlavně galaktózu, která je nutná pro správnou funkci centrální nervové soustavy a pomáhá vstřebávat vápník a železo ve střevech. Dalšími důležitými cukry mateřského mléka jsou oligosacharidy. Je jich přes 100 druhů a mají za úkol chránit dítě před infekcí, vázat bakterie, bakteriální toxiny a viry. Příznivě tak ovlivňují složení střevní mikroflóry. Malé množství se jich vylučuje i močí, z čehož plyne, že jejich blahodárné působení se zřejmě neomezuje pouze na zažívací trakt, ale mají i celkově protizánětlivé působení.
Tuky jsou zdrojem energie. MM obsahuje 57% nenasycených a 42%nasycených mastných kyselin. Z těch nenasycených jsou důležité kyseliny esenciální- linolová, linolenová, arachinidová dokosahexaenová, které jsou pro život nezbytné. Působí na zužitkování tuků, brání jejich nadměrnému ukládání, podporují využití bílkovin a imunitu. Tělo malého človíčka stráví tuky MM z 90%, zatímco tuky kravského mléka pouze z 50%.
Cholesterol potřebuje vyvíjející se organismus k tvorbě buněčných obalů, vývoji mozku, produkci trávicích šťáv a hormonů. Pokud dítě nedostane cholesterol v mateřském mléce, začne si jej v těle syntetizovat samo, vytvoří si mechanismy, které, jak se vědci domnívají, zůstávají v činnosti i v dospělosti a vytváří tak nadbytek cholesterolu, který se nevhodně ukládá.
Minerálních látek obsahuje MM poskrovnu, aby nebyly příliš zatěžovány nezralé ledviny.Vitamínů je v mateřském mléce ideální množství. Dokonce, jak bylo nedávno zjištěno, je v něm i vitamín D ve vodou rozpustné formě.
Stopové prvky jsou také ve vhodném množství, jen je dobré zjistit, zda matka netrpí nedostatkem železa, nebo jodu, což by znamenalo i chudost MM na dané látky.
Zkrátka neexistuje nic, co by bylo v prvních 6 měsících života Vašeho drobečka pro něj lepší a zdravější , než právě Vaše mléko! Prsy samy o sobě jsou opravdu užitečným nástrojem a vhodným obalem této životodárné tekutiny. Pusinka malého miminka předává při dotyku s dvorcem Vašemu tělu informace, které obranné látky človíček právě potřebuje a podmíní tak jejich obsah v další dávce MM. Dokonce jsem někde četla, že když matka nosí své miminko na hrudi- třeba v šátku, reguluje její prsní žláza teplotu dítěte. Když je moc teplo, ochlazuje ho, když zase zima, více se prokrví a je teplejší. To je ale příliš fantastické i na můj vkus. Jenže kdo ví. Příroda je mocná....... |
