Ráno v 6 hodin se vyměnila služba a měla jsem štěstí,že si nás převzala staniční sestra.Pomáhala nám,nosila úlevové pomůcky,povzbuzovala a hlavně starala se o klid během porodu.Nebylo potřeba častých lékařských kontrol,sestřička mě vyšetřovala jen nejnutněji .Dostala jsem i CTG,které jsem měla na krku zavěšené a s dálkovým přenosem dat.Takže jsem mohla chodit všude a nebyla fixovaná na lůžko,což byla pro mne úleva.
Cvičila jsem na baloně,zkoušela si porodní stoličku,byla ve sprše a stejně nejvíce času jsem trávila ve vaně.Masírovala jsem si bříško a snažila se povzbuzovat a ukazovat ,kudy půjde malá ven.To fungovalo i při kontrakcích.
Když jsem byla mimo vanu,chodila jsem hodně a při kontrakcích se opírala o manžela.Masírovali mě oba velmi silnými tahy přes záda až do stehen.Někdy jsem se v kleče sama vrtěla a odpočívala,jak to šlo.Dula mi podávala oleje k aplikaci na bříško,nejčastěji Levanduli.K povzbuzení mysli pak olej palmorůžovou a rozmarýnu.Když kontrakce najednou ustupovaly,aplikovala jsem jasmín a ten ty kontrakce znovu rozjel tak silně,že už jsem jej později nechtěla ani vidět,natož cítit!
Z homeopatie jsem užívala Caulofilum,Pulsatilu,Arniku.
Když jsem měla pocit na tlačení,napustili nám vanu a já se šla uložit do porodní polohy.Měla jsem ale nutkání na tlačení dříve,než byla potřeba,takže jsem byla nakonec ve vaně hodinu.Asi 40 minut před porodem mi praskla plodová voda a vše už mělo nesmírně rychlý nástup.Zanikla definitivně branka a já začala tlačit naší Klárku ven.Protože vana nebyla uzpůsobená pro porody,ale jen pro relaxaci, dula pomohla během tlačení a držela jednu nohu coby oporu.Druhou jsem měla možnost zaklesnout o nějaký výstupek.V místnosti bylo přítomno spousta lidí.Ať už zvědavců a nemám jim to za zlé,nebo porodního týmu.Strašně nahlas mluvili a já se nemohla v klidu soustředit na sebe.Několikrát jsem je poprosila,ať se ztiší,nakonec jsem ale musela zaječet,ať jsou ticho,že já rodím!
Asi na dvě silné zatlačení byla najednou Klárka venku,tedy ve vodě a primář mi ji položil na břicho.Poprvé jsme měly možnost se na sebe podívat a seznámit se.Krásně vrněla,což nikdo neviděl.Primář už celkem nesvůj řekl,že by už měla začít dýchat,ale to nevěděl,že už dávno sama dýchá a povídá mi.Stále jsem nevěděla,jestli máme kluka,nebo holku.Tak mě sestřička a dula povzbudily,ať se sama podívám,co tam máme za poklad.Byla to holka!!!Byla jsem dojatá,jak nám vše vyšlo.Zdravá,krásná holčička,narozená do vody. Dotepal nám pupík a táta si jej přestřihnul.Ještě chvíli jsem si Klárku užívala ve vodě.Nechala jsem jí položenou na zádech,zanořenou do vody a Klárka se začala rozvíjet pomalu a tiše,hlavně klidně.Přišel čas porodit placentu a po tu dobu jsem měla Klárku v péči sestřiček.Vylezla jsem z vany a přešla si na porodnické lůžko .Přišla jedna kontrakce a placenta vyšla ven.Primář mě zkontroloval.Neměla jsem žádné vnitřní poranění,ani natrženou hráz.
Po kontrole jsem dostala Klárku,kterou neokoupaly!,zabalenou a klidnou .Pokusila jsem se jí nabídnout prso.Začala velmi silně a intenzivně sát.
Byli jsme nejšťastnější skupinka na světě.Já,manžel,dula Jana a sestřička Masaříková-my všichni jsme to dokázali.
Po porodu jsem byla 3 dny na oddělení šestinedělí.Klárka se krásně sama rozkojila,já byla bez poranění a tak tedy plná síly a šťastná.Jakékoliv vyšetření maličké jsem absolvovala s ní.Neměla jsem důvod jí přenechat zdravotníkům,když jsem byla v pořádku. |
