DH začal jezdit na nějaká školení pro lidi v pojišťovnictví, dozvěděl se tam info, které by nás asi normálně ani nenapadly. Když jsem před lety přišla s tím, že bychom měli 10% příjmů spořit, hrozně se smál, když s tím teď přišel on, najednou je to super nápad :-)
10% manželova příjmu jsme začali dávat na penzijní připojištění, kapitálové životní pojištění (nebo program? Prostě P ve zkratce KZP :-), stavebko, program daňových úlev a moje penzijko. Dalších 10% příjmu necháváme na účtu, aby se stáhly ty mínusy, pomalinku se zmenšují, takže jsem taky ráda.
No a pak sedíme každý na své hromádce. Já hned po výplatě naběhnu přes net na manželův účet a vypíšu mu, kdy mu jaké peníze odejdnou přes trvalý příkaz, kdy co bude platit složenkou a tak. A samozřejmě i to, kolik tam MUSÍ nechat. Moc už toho nezbyde, protože ten zbytek má na benzín, svůj telefon, časopisy o počítačích a opravy auta. Musí si to hlídat, ode mě nedostane ani vindru.
Já si zase sedím na své hromádce a vím, že mi to musí vyjít na jídlo, věci do domácnosti, každý měsíc oddělávám něco na oblečení pro děti.
Peníze si vždycky rozpočítám, přelepím pruhem papíru a na ten píšu sumu a účel. Takže už se mi nestává to, co dřív bylo běžné, že třeba pro děti jsem od babiček dostala peníze na narozeniny nebo svátek, že ať jim koupím něco na sebe. Většinou to daly předem nebo naopak opožděně, šouplo se to jen tak do peněženky a za pár dnů se to kamsi vypařilo. Teď jsem měla v šuplíčku přepásanou pětistovku a když jsem objevila kalhoty pro prcky, věděla jsem, že na ně mám. A hlavně kde to mám.
Takže tak u nás, co se rodinných financí týká. Howgh :-)
|
