Vajíčka je možno podávat i 2-3x týdně, jejich vliv na hladinu cholesterolu není až tak velký, jak se předpokládalo. Nezapomeňte, ale že i hodně pokrmů už vejce obsahuje!
Mléko a mléčné výrobky se od dvou let doporučuje podávat polotučné.
Batole by mělo dostávat asi 1,5 litru tekutin denně, starší dítě až 2 litry, v horku i více. Část těchto tekutin by mělo tvořit mléko, zbytek voda, málo slazené dětské čaje, občas i minerálka.
Po 3. roce věku už není nutné zcela vyloučit dochucovací prostředky a koření, ale měly by být užívány umírněně.
Pokud dítě chodí do jeslí či do školky, zajímejte se o to, co dostává k jídlu a doma doplňte, co je potřebné.
Předškolní dítě už reaguje na reklamu, zejména na televizní. Snažte se, aby ten, kdo určuje jídelníček dítěte byla rodina a ne reklama.
Po druhém roce věku už by dítě mělo být schopno se najíst samo – mělo by umět držet hrníček jednou rukou a dobře používat lžíci.
Je stále potřeba, aby dítě bylo během jídla pod dohledem.
Nenechávejte dítě jíst současně se sledováním televize nebo jinou aktivitou.
Hygiena při přípravě a skladování pokrmů
Pečlivě vybírejte suroviny, ze kterých jídlo připravíte. Ovoce a zelenina musí být čerstvé, čisté, bez konzervačních látek. Uskladněná by měla být doma v chladu, ve spodní přihrádce v lednici. Je-li z vlastní zahrádky je lepší je zpracovat ihned po utržení či vykopání.
Vhodné je kupovat zeleninu a ovoce od pěstitelů, kteří neužívají chemické postřiky a umělá hnojiva - bio ovoce či zeleninu.
Nechcete-li koupené maso, drůbež či ryby během 1-2 dnů spotřebovat, zmrazte je.
Pokud je část potraviny plesnivá nebo nahnilá, vyhoďte ji celou. Plísně mohou tvořit velmi nebezpečné toxické látky, které pronikají celou potravinou a nejsou vidět.
Pozor také na nezralé plody, zelené nebo naklíčené brambory – dětem je nikdy nedávejte.
Před přípravou dětské stravy si důkladně omyjte ruce mýdlem. Čistota v kuchyni, ale i v lednici je základním předpokladem. Doba zavádění příkrmů je pro dítě obdobím zvýšeného rizika – dítě se poprvé ve větší míře setkává s množstvím mikroorganismů z potravy a ze svého okolí (které prozkoumává – v tomto období zkoumá svět okolo sebe hlavně ústy).
Ovoce pečlivě oloupejte, z masa odstraňte tuk a kůži. Z oloupaného banánu odřízněte na obou koncích asi 1 cm a použijte pouze prostřední část. Starší batole už může jít ovoce i se slupkou, pod kterou je mnoho cenných látek.
Čerstvou kořenovou zeleninu stačí očistit kartáčkem pod tekoucí vlažnou vodou. Starší, koupenou v obchodě raději jemně oškrábejte a pak opláchněte.
Syrové a vařené potraviny nesmí přijít do kontaktu, protože se mikroorganismy mohou přenést ze syrových potravin na ty, které už budeme přímo konzumovat.
Používejte jiné prkénko na krájení syrového masa, drůbeže a ryb a jiné na ostatní potraviny. Vyměňujte často utěrky, obsahují miliony bakterií!
Potraviny rozmrazujte v chladničce, ne v pokojové teplotě – bakterie se potom rychleji množí. Zpracujte potraviny ihned po rozmrazení. Jednou rozmražené potraviny znovu nezmrazujte.
Nepoužívejte nepasterizované mléko.
Jídlo vždy tepelně zpracujte vařením, dušením, pečením. Vyhýbejte se přípravě v mikrovlnné troubě – ničí se v ní vitamíny a jídlo se nerovnoměrně ohřívá. Nejlépe je zeleninu pouze vařit v páře. Potraviny dostatečně tepelně zpracujte, jinak mohou obsahovat nebezpečné patogeny. Všechny části pokrmu by měly projít teplotou alespoň 75°C. Vejce vařte minimálně 10 minut.
