19.10.2007
Mé horolezecké umění se neustále zdokonaluje. Máma se diví, že ze mě ještě není šedivá, protože jsem čím dál tím větší divoch. Dneska jsem dokonce vylezl na stůl v obýváku. Na štěstí taky vím, jak se leze zase dolů. Nejvíc ze všeho mě ale teď baví lézt na taburetek, stoupnout si na něj a dívat se, co máma kuchtí v kuchyni. Může mě sundavat stále do kolečka. Já zase stále do kolečka lezu nahoru a dolů. Dokonce bych se chtěl dostat i na pultík v kuchyni. Mám z toho ohromnou legraci, úsměv od ucha k uchu mě neopouští. Běda mi ale, jestli spadnu a natluču si kokos.
Na štěstí už nejsem tak nastydlý a rýma s kašlem mě začínají konečně opouštět. Několik předešlých nocí bylo ale krušných a kašel mě budil, takže jsem z toho byl mrzutý :-(
Taky se mi prý klubou další zuby - stoličky. Zatím nejsou vidět, ale dásničky mám pěkně naběhnuté. Ta rýma a kašel prý mohou souviset taky trošku s nimi. |
