Deníky Fotoalba Recepty Bazar Vzkazy
    

Patří do deníku

Je mi šestnáct měsíců

Autor: Lucka Šeflová , 28.12.2007

28.12.2007


V šestnácti měsících jsem pěkný neposeda. Pořád musím někde něco prozkoumávat a neustále jsem v pohybu. Doma jezdím rád na odrážedlech a stoupám si k lince na odpadkový koš. Naučil jsem se taky brát za kliku a otevírat dveře. Moc mě to baví. Umím se točit na místě do kolečka a sbírám věci ze země bez přidržení. Rád se stavím na hlavu a pokouším se s přidržením chodit do schodů. Schody jsou pro mě magnet a vydržel bych na nich blbnout pěkně dlouho. Baví mě hrát fotbálek. Pokouším se při tom kopat do míče. Za návštěvami, které od nás odcházejí, rád zabouchávám dveře. Venku bych chtěl chodit zásadně na opačnou stranu než chtějí rodiče :-)


Zoubků mám celkem dvanáct. V minulém měsíci přibyl jeden nový přírůstek. Už jich mám taky plnou pusu :-)


Taky mám na svém kontě pár úspěchů. Jedním z nich je, že jsem se konečně rozhodl papat ovoce. Sice musí být rozmixované na kaši, ale i to je vítězství. Papám mandarinky, pomeranče, banány i jablíčka. Taky jsem začal pít z nové lahvičky, ze které saju brčkem. Už jsem prostě velký kluk :-)


Dalším úspěchem je, že usínám sám a spím ve své postýlce. Hurá!! Taky jsem odboural raní mlíčko kolem páté hodiny. Většinou teď vstávám kolem půl osmé. Mám ale i výkyvy, kdy už straším od šesti a nebo naopak spím až do půl deváté.


Můj slovníček se rozšířil o pár nových slovíček. Rád říkám "kuk". Při oblíbeném fotbálku používám vedle "hop" a "hopla" taky nově "kop" a "gól". Konečně poznávám zvířátka. Když slyším štěkat pejska, tak říkám "haf". Ještě umím nově říct "koko" (to je slepička), "bú" (to je kravička), "bé" (to je ovečka) a občas taky "kyky" (to je kohout :-). Když si lehám, tak říkám "ha" (a znamená to hají). Většinou si slova stále zkracuju :-) Včera jsem poprvé řekl "auto". Důrazně používám slovo "ne".


V knížkách umím ukázat na některé obrázky, které se mi líbí (hlavně na míč, autíčko, kytku nebo konývku :-). Rád listuju v knížkách s měkkými stránkami. Lákají mě víc, než tvrdá leporela. Nezajímá mě ani tak obsah knížek. Soustředím se na listování stránkami. Miluju říkanky Vařila myšička kašičku, Běžela myška kolem pupíčka, Kovej, kovej, kováříčku, Kolo, kolo mlýnský a nebo Šiju boty do roboty. Rád si tleskám :-) Chtěl bych se sám oblékat, a tak si pokládám čepici na hlavu, snažím se nazout boty nebo navléct ponožky :-) Dostal jsem první pusu od holky. Byla to kamarádka Michalka. Pusinky dávám moc rád i mámě, tátovi, babičce a nebo dědovi :-) Umím ukázat na různé části těla. Nejraději ukazuju na svůj, mámin i tátův pupík (a snažím se říkat "pupík") a taky na dědův knír :-) Když se mě maminka zeptá, kde lítají ptáčkové, tak ukážu směrem ven. Když mi řekne, že jdeme papat, tak už mířím ke stolu, ke své židličce. Taky jsme s mámou začali chodit do herny Mateřského centra, kde se mi moc líbí.


Stávám se osobností a občas rád prosazuju své názory stůj co stůj. Taky se začínám stydět (většinou se ale během pěti minut rozkoukám) a nejsem rád, když máma nebo táta někam odcházejí.

Oznámkujte článek (jako ve škole)!
1 2 3 4 5
výborný nedostatečný
Zobrazeno doposud 187 x.
Technická podpora: na této adrese. (C) 1999-2011 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.