Kravské mléko a mléčné výrobky

Jsme stále vedeni k tomu, že mléko je plné zdraví, neboť mlékárny dělají vysoce organizované kampaně za milionové prostředky na podporu prodeje svých produktů. Mléko má však sloužit jako strava pro mláďata všech druhů savců. Je to výživa, která trvá, dokud se anatomie jedince dostatečně nevyvine pro asimilaci stravy, která je žádoucí pro daný druh živočicha. Kravské mléko je určené pro tele, není určeno pro lidské mládě.Aby se zvýšila produkce mléka, je kráva nucena dávat 75x více mléka než normálně. Proto je její strava energetizována a její oplodnění je prováděno uměle a rutinně.
Následkem těchto biologických neuspokojení krávy častěji onemocní obdobně jako lidé, kteří setrvávají v nepřirozených podmínkách. V důsledku toho jsou pijáci mléka vystaveni působení preparátů, které se kravám podávají buď jako léky, nebo jako prevence. U krav jsou stále běžné mastitidy, které potírá penicilin. . Krávy je do mléka vylučují 14 dní. Konzumenti mohou jen doufat, že mlékař je natolik eticky založen, že po těchto 14 dní mléko do distribuce nedá a vzdá se tak ušlého zisku.

Proces homogenizace rozbije bílkoviny a tuk mléka na velice jemné částečky, které se rozptýlí ve stejnorodé (homogenní) tekutině. Tento proces zabraňuje oddělení smetany od mléka, ale zároveň způsobuje, že ledviny nejsou schopny tak malé částečky odfiltrovat a ty se pak dostávají do krevního řečiště, kde páchají nedozírné škody.Enzym obsažený v kravském mléce, nazývaný xantin oxidáza (XO), zaviňuje srdeční problémy napadáním srdce a srdečních artérií a to hned jak vstoupí do krevního oběhu. Z vědeckých výzkumů je zřejmé, že nebezpečí xantinoxidázy přichází hlavně z mléka homogenizovaného. Zajímavé je, že problém spočívá jedině v homogenizovaném, tedy průmyslově zpracovaném mléce. Je-li konzumováno mléko domácí, nehomogenizované, ledviny dokáží XO odfiltrovat a vyloučit z těla ven. Ale je-li mléko homogenizováno, jeho částečky jsou tak jemně rozbity, že XO je absorbována do krevního oběhu, kde napadá srdce a tkáně artérií. Chemické působení XO zjizvuje stěny artérií a srdeční tkáně. Tělo se snaží škodu napravit tím, že zvedá hladinu cholesterolu v krvi a ukládá ochranný tukový materiál na poškozená místa. Když proces pokračuje, zaplňuje tučný materiál (např. cholesterol) artérie a způsobuje známé srdeční potíže. Dle některých vědců je XO faktor do značné míry zodpovědný i za vznik a rozvoj arteriosklerózy (kornatění tepen).

Hlavní bílkovina v kravském mléce je kasein. Organismus krávy ho potřebuje. Avšak pro lidi kasein potřebný není. Většina dětí (60%) kasein vůbec nestráví. Nedokonale a jen částečně strávené bílkoviny mléka pak vstupují do krevního oběhu a dlouhodobě dráždí tkáně. Tak vzniká vnímavost na alergeny. Bílkovinami kravského mléka a mléčných výrobků jsou nezdravě přetěžována játra. Játra musí neustále odstraňovat nedokonale strávené bílkoviny a další zplodiny metabolismu mléka. Tím se značně a navíc zbytečně zatěžují. Přetěžuje se i celý vyměšovací systém. Naproti tomu základní bílkovina lidského mléka je laktalbumin, který je pro člověka lehce stravitelný. Kravské mléko obsahuje o 30 % více kaseinu než lidské mléko, neboť tele zvětší svou váhu za 6 - 8 týdnů dvojnásobně. Váha dětského těla se zdvojnásobí za 6 - 8 měsíců. Složky kravského mléka budují tělo telátka, které roste velmi rychle. Mnoho dlouhých lidí vděčí za bolesti svých zad příliš rychlému, neproporcionálnímu růstu kostry v mladém věku, kdy dostávali kravské mléko.

Mléko je výborný zdroj vápníku. Není pochyb, že je bohaté na vápník. Jenomže mnoho lidí tento vápník není schopno metabolizovat. Pro tělo je použitelný pouze vápník, který je dokonale strávený. U tisíců pijáků mléka bylo zjištěna nejnižší hladina krevního vápníku z celé populace. Nízká hladina vápníku v krvi vyvolává stavy podrážděnosti a časté bolesti kloubů, svalů a rovněž bolesti hlavy. Vápník, jako zásadotvorný prvek, má důležitou schopnost jednak neutralizovat nadbytečné kyseliny a jed­nak uvolňovat. Nemáte-li dostatek použitelného vápníku, svaly jsou v permanentním napětí, uvolňují se nedostatečně. To je příčinou svalových kontraktur, nepříjemných bolestí a následně syndromu chronické únavy.
Chcete-li si být jistí, že máte dostatečný přísun vápníku, jezte dostatečné množství zelených listových zelenin, pampelišek, kopřiv, pórku, pažitky, cibulové natě, petrželky, kapusty, zelí, salátu, kopřivového špenátu, kysaného zelí s křenem, máku, sezamových a dýňových semínek..... to vše je velice bohaté na vápník.
Každý ví, jak velmi důležitý je pro nás vápník. Každý se zajímá o množství vápníku, ale málokoho napadne ptát se na kvalitu a hlavně na jeho využitelnost pro lidský organismus. Zamysleme se: oproti telátkům, pro která je kravské mléko jedině určeno, máme my lidé dvě podstatné nevýhody. Jednak jsme již dospělí a náš brzlík plní zcela jiné a důležitější funkce než je vstřebávání mléka (například imunita); a jednak nám oproti telátkům přece jen něco chybí. Uhodnete co? Pro vysoký obsah kaseinu těžko stravitelné kravské mléko je určeno pro telátka, která mají, jak známo, čtyři žaludky. My máme jen jeden malý žaludek, který je navíc přizpůsoben na lehce stravitelné mateřské mléko. Protože kravské mléko a jeho produkty nejsou tráveny dokonale, vytváří se v lidském těle hlen (mukus). Tento hlen se usazuje a hromadí ve střevech, v plicích, v tělesných dutinách a v celé oblasti hlavy. Nad­bytek hlenu vytváří na vnitřní stěně střev vrstvu povlaku, který pochopitelně zabraňuje dobrému vstřebávání živin. Takový člověk může mít nadváhu, může být obézní a přesto je vlastně podvyživený a trpí chronickou únavou. Nadměrný hlen způsobuje i další problémy: snižuje peristaltiku střev, což nevyhnutelně vede k chronické zácpě. Tuk a hlen vzniklý v důsledku konzumace mléčných výrobků je v pozadí mnoha dýchacích onemocnění. Hlen se hromadí v plicích, v dutinách a ve střevech. Je významným faktorem při vzniku bolestivých problémů nosních a čelních dutin i při tvorbě hnisu v hrdle.