Všechny naše deníky

V AJ, obrázek a střihy v PDF.

http://www.geocities.com/rew4birth/Diapers.html

NÁVODY

http://www.diapersewing.com/

http://www.zany-zebra.com/free-cloth-diaper-patterns.shtml

KAPSOVKA http://www.thenappynetwork.org.nz/pocket.php

Step By STEP http://mayna.livejournal.com/198548.html

http://www.geocities.com/mytafadhali/FittedDiapers.htm

FLÍZOVÁ AIO http://www.geocities.com/mytafadhali/FittedDiapers.htm

PRO LEVÉ RUCE http://diaperpages.com/pockets.php

VLOŽKY http://www.geocities.com/mytafadhali/mommypads.htm

STŘIHY

návod jak vyrobit střih http://dutchgirldiary.blogspot.com/2008/05/tutorial-how-to-draft-cloth-diaper.html

plína z prefoldu http://dutchgirldiary.blogspot.com/2008/05/tutorial-how-to-draft-cloth-diaper.html

ottobre kanýrková http://www.ottobredesign.com/en/print/pdf/vaippa_en.pdf

Premiee http://goodnessgraciousdiaper.wordpress.com/

Fuzzi bunz http://www.geocities.com/gabrielbaby1/fuzzibunz.html

T střih http://clothdiapers.bravehost.com/Diaperinstructions.html

SVRCHNÍ

ze svetru http://www.borntolove.com/frugal-column2.html

flízáky http://www.geocities.com/Heartland/Oaks/1126/sewfleece.html

NATAHOVAČKY http://www.geocities.com/mytafadhali/PULCover101.htm

KURZ VÁZÁNÍ ŠÁTKŮ PRAHA 27.1.2009 9,30-12

Vázání šátků a nošení dětí. Tipy, nápady, zkušenosti. Budete si moci šátek vyzkoušet a popř. i objednat. Budou k dispozici šátky těchto značek: Didymos, MaM, Moby, Babyšátky, nosítka Patapum a různé šikovné doplňky. A pokud čas dovolí, tak i biooblečky a oblečení vhodné na nošení.
vstupné dobrovolné, je dobré se objednat MC není nafukovací
Přihlášky a informace: Lenka Scholzová , 731 551 158, tulenik@seznam.cz
ADRESA MC Heřmánek najdete v centru Welcome - Vybíralova 969, Praha Černý Most

Fosfáty se do pracích prostředků přidávají z několika důvodů. Nejvýznamnějším z nich je změkčování vody, jiným je např. zabraňování usazování nečistot na povrchu textilií.

(Ale dle jiného zdroje - fosfor z pracích prášků představuje z bídou 10 % celkového fosforu, který se dostává do řek, tak že dohodou o omezení fosfátů v pracích prášcích se zelené vody nezbavíme. Navíc ještě významnější roli zde hraje dusík. Na západ od nás už to začínají chápat, proto není problém vidět fosfátové prášky z označením Ekologický výrobek.)

V bezfosfátových prášcích jsou nahrazovány různými látkami, které se však výrazně liší svou škodlivostí. Jako náhrada je nejčastěji používaná látka nazvaná Zeolit A. Jedná se o hlinitokřemičitan sodný. Je méně ekologicky závadný a na rozdíl od fosfátů jej můžeme zachytit v mechanickém stupni čištění v čistírnách odpadních vod. K zeolitům se přidávají další látky, které podporují jejich činnost. Nejčastěji se jedná o polykarboxyláty, fosfonáty nebo citráty. Účinky polykarbonátů a fosfonátů jsou z ekologického hlediska negativní. Polykarbonáty jsou špatně biologicky odbouratelné a fosfonáty ztěžují chemickou orientaci vodních živočichů. Citráty jsou nejlépe biologicky odbouratelné, jsou však účinné pouze při pracích teplotách do 60 stupňů Celsia, proto se nehodí do univerzálních pracích prášků.

Zeolit A pocházející z detergenčních prostředků se po jejich použití dostává do odpadních, přesněji splaškových, vod. Zde je schopen působit jako iontoměnič a odstraňovat z kapalného prostředí kationty mnohých prvků výměnou za Ca2+ ionty ze své struktury. Takto vlastně čistí vodu během jejího transportu do vlastní ČOV, což je vítaný jev. Ty samé procesy však mohou působit negativně, pokud jsou při nich rizikové prvky naopak opět uvolňovány (např. Pb, Cd). V laboratorních podmínkách bylo zjištěno, že na zeolitu A v určité míře probíhají i tyto zpětné reakce. Rozsah ochranného působení čistírenského kalu, jehož součástí se zeolit v reálných podmínkách stává, je předmětem dalšího zkoumání.

Používání pracích prostředků obsahující fosfáty je z ekologického hlediska naprosto nevhodné. Látky nahrazující fosfáty je třeba posuzovat rozdílně, co se týče jejich účinnosti a vlivu na životní prostředí. V současné době se používá převážně zeolit A, který byl po rozsáhlém testování prohlášen z enviromentálního hlediska za nezávadný. O dalších pomocných látkách (tzv. co-builders, např.polykarboxyláty nebo citráty) probíhají diskuse.

Některé složky pracího prášku účinkují jen za specifických teplot. Např. enzymy, které odbourávají biologické nečistoty (skvrny od jídla, krve), fungují jen do 40°C. Nemají smysl při praní na vyšší teplotu.

Naopak čistá bělidla jsou účinná až od 60°C a nehodí se pro praní barevného prádla. Mimochodem - bělidla nedělají bílé prádlo čistější, ale jen zářivější - mění lom světla na látce. Pro vlastní praní nemají tedy význam. Zářivějšího efektu bílého prádla lze docílit i stoprocentně ekologicky - sušením na sluníčku.

Ekospotřebitel tedy nepoužívá univerzální prášky pro všechny teploty, ale používá různé prací prášky podle potřeby. Existují i tzv. stavebnicové prostředky, kdy se základní složka prostředku doplňuje podle typu prádla a prací teploty. Nabízeny jsou zatím zejména v síťovém prodeji.

Běžný prací prášek obsahuje až 14 různých složek, z nichž ne všechny jsou pro praní nezbytné. To se týká zejména tzv. plnidel, které neperou, ale zajišťují dobrou sypkost prášku. V neposlední řadě zvyšují jeho objem, takže spotřebitel má pocit, že si za své peníze odnáší z obchodu větší krabici. Plnidla, která zbytečně zasolují povrchové vody, nejsou obsažena v tzv. kompaktních pracích prášcích (na našem trhu jsou zásadně bezfosfátové). Protože jsou kompaktní prášky koncentrovanější (a dražší), je potřeba dávkovat je mnohem obezřetněji.

Prádlo nepředpíráme. Ušetříme tak vodu, energii i prací prášek (až 20 %), které se jinak spotřebují na předpírku. Silně zašpiněné prádlo namáčíme. K namáčení můžeme s výhodou použít starou dobrou sodu, neměli bychom ale zapomínat na ochranu rukou před účinky této silně zásadité látky.

Většina výrobců uvádí na obalech dávky, které vyperou i silně zašpiněné prádlo. Nebojte se trochu experimentovat. Podle naší zkušenosti lze při praní běžně zašpiněného prádla snížit dávkování asi o 20%. Nedostatečnou dávku poznáme podle šedých tukových skvrn na prádle, které nás upozorní, že jsme to s úsporou už trochu přehnali. Naopak dávky vyšší, než doporučuje výrobce, čistotu prádla nezlepší a zbytečně zatíží odpadní vody.

Základní domácí chemie:

Louh sodný, v drogerii možno vidět také pod názvem hydroxid sodný - to je taková potvora nebezpečná, opravdu žíravá, ráda ho moc nemám, ale funguje - zejména na odpady - nasypat a zalít horkou vodou. Pracovat maximálně obezřetně - v rukavicích, ještě lépe v brýlích a respirátoru. Dýmá to jako ďas, a v oku to také není nic extra. Elegantně nahradí přípravky typu Krtek, za podstatně veselejší cenu.

Benzín - na mastné fleky. Buď flek pustí, nebo to aspoň líp hoří

Obojí možno koupit v drogerii typu Teta, nebo v takových těch starodávných, většinou to bývá na dotaz, vystavené to není.

Chlornan sodný - k dostání u mne ve skladu (Vrtulka - 1vrtulka@seznam.cz). Normální lidi si koupí Savo. A to je na všechno - na plíseň na zdi, oblečení, na desinfekci při SRBu, na batikování. Smrdí jako bolavá noha, ale pokud si to člověk zrovna necpe do oka, tak bezpečný. Ochotně se rozpadá na kuchyňskou sůl a vodu. Ale pozor na nadýchání, chlor se v I. svět. válce používal jako bojový plyn.. větrejte.

Soda - na namáčení záclon. Letos zkusím nahradit perkarbonátem sodným, uvidíme co to udělá.

na podlahu stačí voda s octem
na nádobí Frosch, Sonett, Ulrich
na okna mikrovlákenná utěrka a voda s octem
na záchod příp. Frosch WC a houbička
na plísně Savo proti plísním nebo Fungisan, případně enzymatický prostředek

na bělení kdečeho od připáleného hrnce po spáry v koupelně perkarbonát sodný

Čističe usazenin na WC X Ocet a sůl

Zcela zbytečné "dryáky", které bychom doma mít vůbec neměli. Dráždí pokožku a svými výpary i dýchací sliznice. navíc mohou být velmi nebezpečné malým dětem.

Roztok z jednoho dílu octa, jednoho dílu vody a několika lžic soli nalijte do mísy a nechte působit přes noc. Hadříkem, namočeným do octa, odstraníte i vodní kámen, usazený kolem vodovodních kohoutků.

Na čištění vodního kamene, třeba na bateriích, je dobré ocet smíchat s moukou a tu kaši tam nechat chvíli působit. - lepší než ten ocet tam lít furt.

Čističe na trouby X Kuchyňská sůl

Tyto přípravky patří k těm nejagresivnějším chemikáliím, s jakými se vůbec můžeme setkat. Co myslíte - jestliže rozpustí několikaletou spečenou mastnotu, co asi udělají s lidskou pokožkou?

Zašpiněný pekáč, gril nebo troubu posypte solí. Pomalu zahřívejte, dokud sůl nezhnědne. Pak ji vysypte nebo vymeťte, vytřete papírem a umyjte obvyklým způsobem.

Osvěžovače vzduchu X Kapka parfému na žárovce

Tyto umělé vůně obsahují chemicky vyrobené pižmo, které se ukládá v našich tukových tkáních. Kromě toho může dráždit sliznice dýchacího ústrojí. Výběr vůní je značně omezený.

Jemně se rozvoní pokaždé, když na toaletě, v předsíni nebo kdekoliv jinde rozsvítíme. K tomuto účelu nepoužívejte vaši osobní vůni, spíš vzoreček z parfumerie.

Leštěnky na nábytek X Teplé pivo

Některé z těchto přípravků obsahují těkavé organické látky (VOC), které mohou způsobit bolesti hlavy, podráždění očí a dýchací potíže, podobně jako barvy, laky a izolační materiály.

Tato osvědčená metoda našich babiček byla téměř zapomenuta: dubový a mahagonový nábytek skvěle vyleštíme měkkým hadříkem, namočeným do vlažného piva.

Leštěný nábytek získá lesk, když na lněný hadřík nakapeme lněný nebo olivový olej s dvěma kapkami lihu a povrch nábytku přetřeme.

Ucpané výlevky čistíme raději gumovým zvonem, perem (drátem), popř. sodou, ale rozhodně ne louhem. Snažíme se ucpaným výlevkám přecházet používáním sítka a občasným prolitím vařící vodou.

Kožený nábytek ošetříme měkkým flanelem se směsí jedné lžičky octa a jedné lžičky oleje.

Proutěný nábytek omýváme slanou vodou.

Pomocí utěrek z mikrovláken můžeme pouze teplou vodou čistit vany, umyvadla apod.

Při veškerém čištění se osvědčuje i použití mýdla (tuhé, mleté, tekuté i mazlavé). Moderní chemické prostředky jsou většinou nejen drahé, ale také znečišťují vodu už při své výrobě. Pokud přece jen je chceme používat, doporučujeme výrobky se značkou Ekologický šetrný výrobek (EŠV). Označení EŠV nese Lena natur (na mytí nádobí), od Missivy Jasněnka - přípravek na běžnou údržbu oken, Leontina - koncentrovaný univerzální mycí přípravek, Lili - koncentrovaný mycí prostředek na podlahové krytiny, Rubín - tekuté mýdlo.

Při úklidu a praní je dobré si uvědomit, že snaha o zcela sterilní prostředí je stejně zbytečná. Bakterie totiž žijí úplně všude: na pokožce, ve střevech, na stole, na stromě, vznášejí se v ovzduší... Kdyby se někde vůbec nevyskytovaly, byl by to signál, že není něco v pořádku.