Deník Fíla - Jak se mi daří a co už všechno umím
Jak se mi daří a co už všechno umím

3.4.2009

Dneska jsme vyrazili společně s Lukáškem, Natálkou, Emčou, Honzíkem a Davídkem na výlet do Srbska. Bylo krásně a užili jsme si to náramně :-) Cestou jsme viděli koníka, drandili jsme na motorkách i běželi pěšky. Za odměnu jsme si dali dobrý obídek, pohráli jsme si na pískovišti a ještě stačili nakrmit kachničky a labuťě. Zpátky jsme jeli vláčkem.

Abych těch zážitků neměl málo, tak jsme ještě odpoledne vyrazili s rodiči do cirkusu Kramér. Nejvíc nadšený jsem byl ze všech zvířátek - z koníka, který uměl počítat, z pejsků, koziček i ptáčků :-) Líbil se mi i klaun. Potkal jsem se tu s kámoškou Verunkou a "tetou" Klárou. Na památku jsem si odnesl svítící větrník, který dokonce i hraje :-)

29.3.2009

Konečně je trošku teplo, a tak jsme s rodiči vytáhli opět tříkolku a kolo a zkouším na nich jezdit. Na kole se pokouším šlapat, ale raději pozpátku na volnoběh, to jde snáz :-) Na tříkolce toho ujedu zatím víc. Když chci ale někoho dohnat, tak se na ní rozeběhnu a spíš to připomíná jízdu na odrážedle :-) Rozhodně mě to ale hodně baví a dádám přednost jízdě sám, než aby mi někdo pomáhal :-)

28.3.2009

Pomalu, ale jistě se blíží Velikonoce, a tak jsem se naučil říkanku Hody, hody, doprovody. Už se těším, jak budu chodit koledovat. Jsem zvědavý, jestli mi moje kámošky holky dají nějakou výslužku a jestli budu mít možnost je pořádně vyšupat :-)

27.3.2009

Tak už zvládnu chodit po rukou jako trakař :-) Hlavně s tátou to občas trénujeme. Řádění a blbinky, na to nás užije :-)

16.-26.3.2009

Protože u nás stále válčí zima a své nadvlády se pořád nechce vzdát, vyrazili jsme s rodiči sluníčku naproti sami :-) V pondělí, 16.3., 5 minut po půlnoci, jsme odletěli do Egypta. Na letišti jsme museli být už ve 22 hodin v neděli večer a vstávali jsme v 21:15. Spal jsem asi necelé dvě hodinky a zpočátku se mi moc vstávat nechtělo. Jakmile jsem se ale dozvěděl, kam vyrážíme a že brzy poletím letadlem, tak jsem byl během chviličky vzhůru a natěšený :-) Na štěstí jsme neměli žádné zpoždění a letěli jsme na čas. Na letišti jsem se ještě stačil vyřádil na kolotoči a v autíčku. Řádil jsem tu, jako kdyby bylo pravé poledne a ne půlnoc :-) Hned první den jsem se zkamarádil s šestiletou Kristýnkou, do které jsem se beznadějně zamiloval :-) a taky s téměř stejně starým Ferdou. Bylo prima, že jsem tu o kamarády neměl nouzi. Hned po příjezdu jsme byli omrknout moře i bazénky, kde se budeme čvachtat :-) Podle informací jsme byli připraveni na to, že tu bude asi kolem 25 stupňů, ale teplota se přes den vyšplhala ještě o několik stupínků výš. Jeden z bazénů byl dokonce vyhřívaný a ten jsem si od první chvíle, stejně jako ostatní děti, oblíbil spolu s vířivkou nejvíc. Vyřádil jsem se ale i v moři :-)

K snídani jsem baštil nejraději vajíčka :-) Mohl jsem je jíst každý den. Kuchař mi tu dělal i palačinky ve tvaru kočiček :-) Jinak jsem typický uličník i v jídle, protože miluju samá jídla, která bych moc jíst neměl, jako brambůrky, lentilky, gumové medvídky, hranolky s kečupem, pizzu a podobně. Samozřejmě, že máma se stará o to, abych to s těmito dobrůtkami moc nepřeháněl a baštil i zdravá jídla :-)

Mou oblíbenou činností bylo chodit se koukat na rybičky. Byla jich tu spousta, všechny nádherně zbarvené. Občas jsme jim i společně s Kristýnkou házeli kousíčky housky od snídaně. Během chviličky jich potom připlavala spousta. Nejvíc se mi líbili "papouškové" :-) Ti byli asi zbarvení nejlíp. Když jsme momentálně neobdivovali rybičky, tak mě bavilo hrát si na písku a stavět hrady, hloubit jezírka, dělat bábovky, řádit v moři a nebo házet kamínky do vody. Koupání a řádění ve vodě jsem si tu opravdu užil. Hlavně v bazénu jsem skákal o sto šest a s rukávky jsem plaval jako rybička. Naši mě nikdy nemohli dostat z vody :-) Našli jsme tu opravdovou pohodu, teploučko a sluníčko :-)

Navštívili jsme tu taky delfíní show. Moc se mi to líbilo. Tři delfínci skákali do kruhů, sbírali kolečka, vozili pana cvičitele, skákali na břeh a jeden z nich uměl dokonce nakreslit obrázek :-) Taky jsme se byli mrknout na místním tržišti, kde jsem se svezl na velbloudovi :-) Naši mi tu koupili tričko s mou oblíbenou rybičkou Nemem a taky s velbloudy :-)

Protože jsem raní ptáče a aby se mnou rodiče nemuseli vstávat brzy, tak mi sebou vezli pohádky. Poprvé se stalo, že jsem se u jedné rozbrečel. Byla to Lovecká sezóna a dojal mě tu medvídek, když mu bylo smutno, tak mě začaly téct slzičky taky. Z pohádek si vybírám ty nejpovedenejší hlášky, které umím většinou použít v "pravou" chvíli :-)

Opět tu nebyla nouze o mé vtipné hlášky. Některé si rodiče dokonce stačili zapamatovat :-) Jednou na pláži jsem viděl Kristýnku s plovákem a myslel jsem si, že si nese boby, takže jsem se mámy zeptal, jestli půjde Kristýnka bobovat :-) S tátou jsme sbírali kamínky a najednou vidíme kraba. Táta se mě ptá: "Fílo, víš, co to je?" A já odpověděl: "Jo, velkej mravenec" :-) :-) :-) Ráno, kolem 9 hodin se schovalo na chvilku sluníčko za mráček a já povídám: "Hele mami, už se stmívá" :-) Před hotelem parkovala každý den limuzína. Pro mě to byla ale "meluzína" :-) :-) :-) Taky jsem se tu naučil říkat "do prkený vohrady" :-)

12.3.2009

Tak mi rodiče pořídili pořádnou velikou postel. Do té doby jsem spal na matraci na zemi, protože jsem divoch a v noci se občas v posteli převaluju o sto šest. Svou novou postel jsem pomáhal tátovi montovat dohromady. Vzal jsem si své nářadíčko a byl jsem za velkého pomocníka :-) Ještě než jsme postel koupili, tak mi rodiče dali vybrat, abych si svou novou postel vybral sám. Kdyby bylo na mě, tak bych si vybral postel pro miminka :-)

6.3.2009

Opět mám za sebou další z pravidelných kontrol u paní zubařky. Protože si zoubky s mámou pravidelně čistíme a mám je jako perličky, tak se nemusím ničeho bát a chodím sem celkem rád. Paní zubařka mě opět svezla na svém křesle a dokonce jsem si od ní odnesl i několik dárečků. Vůbec nevadí, že jsem kluk, protože jsem byl naprosto nadšený z dětských prstýnků, které jsem dostal hned dva :-) Jeden jsem jako správný kámoš potom daroval Emče :-) Vedle toho jsem si odnesl i dva "balónky", které mi paní zubařka nafoukla ze svých gumových rukavic :-) Pochválila mě, že zoubky mám skutečně v pořádku a jsme domluvení, že se na ní přijdu zase za půl roku mrknout. Jsem ale přece jen trošku uličník, protože doma mi máma v kapsách u mikiny objevila malá autíčka, která jsem si od paní doktorky z čekárny taky odnesl :-(

Vyprávím sám vlastní verzi pohádky o Červené Karkulce :-)

Vtipné hlášky:

xxx Měli jsme k obědu kuře a Fíla se ptá: "Mámo, chutnaj ti kosti?" :-)

xxx Jednou ráno se ptám mámy: "Mámo, máš taky pinďourka? :-)

xxx Každé ráno chodím budit tátu se slovy: "Táto vstávej, už je půl na osmý" (takhle ho budím i o víkendu, když vstává později :-)

2.3.2009

Tak už jsem konečně zase zdravý kluk jako buk :-) Hurá! Doma už to bylo dlouhý, tak jsem rád, že můžu konečně za kamarády a kamarádi zase k nám :-)

23.2.2009

Tak jsem nemocný :-( Byli jsme raději znovu na kontrole u paní doktorky a ta mě tentokrát moc nepotěšila, protože mi potvrdila, že budeme muset být s mamkou doma a léčit se. Dokonce jsem dostal i antibiotika :-( Na mém elánu a energii mi to ale stejně neubralo. K paní doktorce chodím celkem rád, protože tu vždycky dostanu obrázky :-)