Deník Fíla - Jak se mi daří a co už všechno umím
Jak se mi daří a co už všechno umím

6.12.2008

Dneska se mi podařilo dát dohromady svou první celou básničku. Je to vlastně písnička, ale já ji odrecituji - Prší, prší, jen se leje :-) Jsem šikulka :-)

4.12.2008

Vypravili jsme se společně s rodiči na Městskou horu v Berouně. Normálně sem chodíme za medvídky, ale dneska jsme vyrazili za čertem, andělem a Mikulášem. Šel jsem jim totiž poprvé povědět básničku a těšil jsem se, že si odnesu čokoládu a bonbónky :-) A musím se pochlubit, že jsem byl opravdu statečný kluk. Čerta, anděla a Mikuláše jsem hezky pozdravil, pověděl jsem jim, že se jmenuju Fíla a taky básničky Ten náš Pavel a Kalamajku (doplňoval jsem slova :-)Jen museli mít pořádně nastražené uši, protože jsem jim to všechno pošeptal :-) Odnesl jsem si za to od nich balíček se sladkostmi. Všichni byli moc hodní a smáli se na mě.

3.12.2008

Udělali jsme si společně s Emčou a maminkami výlet za "tetou" Péťou. Bylo to prima dobrodružství. Péťa totiž bydlí na jižním městě. Původně jsme měli dorazit autem, ale Praha byla zacpaná, a tak jsme nakonec využili MHD. Pro mě a pro Emču to byl opravdu velkolepý zážitek, protože jsme se svezli tramvají, metrem, v metru po jezdících schodech a taky poprvé v životě autobusem :-) Mamky nás musejí oba pochválit, protože jsme byli celý den moc hodní a cestování jsme zvládli na jedničku s hvězdičkou :-)

2.12.2008

Příští pátek se chystáme s kamarády a kamarádkami na karneval. Tentokrát prý půjdu za indiána, prý budu Vinnetou :-) Můj kostým, který mi "teta" Věra sehnala v bazárku se mi tak líbil, že jsem si ho nechtěl sundat a lítal jsem v něm doma až do večera :-)

30.11.2008

Na náměstí v Berouně se dneska rozsvítil obrovský vánoční strom. A já s rodiči jsme u toho samozřejmě nemohli chybět :-) Potkali jsme tu i Šmejkalíky, Čejkovy, a Jahňátkovy. Stromeček prý rozsvítil Ježíšek. Jenže já si mohl oči vykoukat a žádného jsem neviděl :-( Prý je neviditelný. Mamka si tu pochutnala na svařáčku, táta zase na klobásce a mně nadšeně svítila očíčka, když se stromeček konečně asi po hodince čekání rozsvítil :-) Jaké bylo mé překvapení, když jsme se vrátili domů a doma mi Ježíšek mezi tím ozdobil taky stromeček :-) Vlastně hned dva. Jeden větší v obýváku a na chodbě máme ještě malinkatý svítící stromeček, který se mi snad líbí ještě víc, než ten větší. Ze stromečků jsem naprosto nadšený. Třeba se od Ježíška dočkám i toho plyšového krtečka, kterého si moc moc přeju.

29.11.2008

Mou nejoblíbenější činností je v poslední době stále a pořád dokola jednoznačně modelování. Ráno vstávám a hned si chci hrát s modelínou, večer, než jdu spát, si s ní taky hraju. Z modelíny si s rodiči vykrajujeme zvířátka. Při tom si opakuju i barvičky :-)

27.11.2008

Tak už jsem zase o měsíc starší :-) Vítězstvím měsíce je určitě to nad plenkami. Konečně jsem se s nimi na dobro rozloučil. Opravdu to nakonec přišlo ze dne na den samo a už je nepotřebuji ani v noci. Třikrát hurá! :-)

Úspěchem číslo dvě je určitě to, že jsem začal poznávat barvičky. A tak teď neustále chodím a říkám, co má jakou barvičku - že je například můj krokodýl zelený, že má máma černý svetr, že naše auto je červené a nebo jakou barvičkou právě kreslím :-) S jistotou poznám modrou, černou, fialovou, červenou, zelenou a žlutou, které říkám buď "sluníčko" a nebo "sluníčková" :-)

A úspěchem číslo tři jsou bezesporu mé ukázkové kotrmelce, kterým momentálně říkám "pokakanelec" :-) Strašně mě baví a vydržím dělat hned několik za sebou. V jejich dělání jsem prostě přeborník :-) Asi se brzy přidám k cirkusu :-)

Co se týká mluvení, i tady slavím nové úspěchy. Zdokonalil jsem se ve vyslovování některých slovíček a písmenek. Například autobusu jsem ještě nedávno říkal "aubojus" a teď už mu říkám krásně "autobus". Ještě nedávno jsem neuměl vyslovit písmenko "v", takže jsem říkám "jajíčka" (vajíčka), "Jera" (Věra) a nebo "joda" (voda), teď už slova s "v" krásně správně vyslovuju :-) Mé věty jsou čím dál obsáhlejší :-) Stejně mám ale pár slovíček, které si vyslovuju podle sebe :-) Patří mezi ně například čokoláda, které říkám "kokodála"

Minulý měsíc jsem si stačil pořádně užít lampionové průvody. Nakonec jsem stihl dokonce dva a potkal jsem se na nich i s Máťou, Ondrou a Lukáškem. Taky jsem se seznámil s modelínou a moc rád si s ní hraju. Baví mě vykrajovat různá zvířátka. Taky rád kreslím vodovkami. Pokud si můžu vybrat, tak mou favoritkou mezi barvičkami je černá :-) Taky se pokouším vybarvovat své první obrázky v omalovánkách :-) Zkouším pastelky taky ořezávat. To mi zatím moc nejde, ale hodně se s tím zabavím. U kamaráda Davídka jsem poprvé kreslil na tabuli křídou. Naučil jsem se přivolávat u nás v domě výtah. Stačí, když vylezu na dva schůdky vedle a odtud už hravě dosáhnu na tlačítko :-) Už jsem taky pěkně vyrostl, takže dosáhnu i na vypínač, abych si sám rozsvítil a zhasl světlo. Umím taky rozsvítit a zhasnout lampičku a zapnout a vypnout rádio :-) Na to jsem dokonce přišel dřív, než máma :-)

Taky jsem stihl vyhrát zápas s neštovicemi, které u mě na štěstí měly celkem hladký průběh. Pupínky se mi udělaly hlavně na hlavě, krku a na zadečku a kromě toho, že jsem se chtěl drbat a jeden den jsem měl zvýšenou teplotu (37,5 oC) to bylo v pohodě. Na dobré náladě a na vymýšlení lumpáren mi to rozhodně neubralo. Kamarádka Emča chytla na něštěstí neštovice ode mě a tu stačily potrápit trošku víc :-( Týden po neštovicích mě bohužel ještě stačil potrápit ošklivý suchý kašel, a tak jsme se přestěhovali na týden na ozdravný pobyt k dědovi a bavi do Chodouně. Snad už budu zase jako rybička :-)

Poslední dobou se začínám hodně upínat na mámu. Možná je to tím, že když jsem byl teď nemocný, tak jsme trávili hodně času spolu doma. Jsem rád, když je v mé blízkosti a nemám rád, když někam odchází. Dokonce jsem se dneska rozbrečel, když mě měla hlídat babička a nechtěl jsem, aby máma odešla na angličtinu :-( Snad mě to brzy přejde a já budu zase v pohodě.

Aktuální míry a váhy: měřím už 96 cm, vážím 15,1 kg a velikost nohy mám 26.

26.11.2008

Společně s kamarádem Davídkem jsme navštívili nový dětský koutek v Berouně "Vojtíšek". Seznámil jsem se tu taky s kamarádem Vojtou. Moc se mi tu líbilo a nejvíc ze všeho obrovský plyšový krteček. Do toho jsem se tak zamiloval, že jsem si ho chtěl odnést i domů. Nakonec se odchod neobešel bez breku. Tak nešťatného mě máma snad ještě neviděla. Máma mi slíbila, že když budu hodný kluk, že mi krtečka možná přinese Ježíšek. Ježíšek mi vlastně jednoho už minulý rok přinesl, ale ten byl proti tomu, kterého jsem si dneska oblíbil miniaturní. Třeba se od Ježíška skutečně dočkám. Když se mě teď někdo zeptá, co bych si od Ježíška přál, tak odpovídám: "jinýho ... obrovskýho ... krtečka" a mám z toho oči na vrch hlavy :-)

23.11.2008

Včera napadl letošní první sníh a tak jsme společně s dědou, mámou a Beníkem dnes vyrazili poprvé sáňkovat. Sice to byl jen malý poprašek, ale musíme toho využít, než nám zase roztaje :-) A hlavně to jezdilo celkem pěkně. Na sáňkách by se nejraději svezl i Beník, ale už by se k nám s dědou nebo s mámou nevešel. A tak běhal podél sáněk. Beník viděl sníh poprvé v životě a měl z něj oči na vrch hlavy :-) Proháněl se sem tam a bořil do něj čumák :-) 

21.11.2008

Dneska jsme s mámou navštívili kamaráda Davídka a "tetu" Ivču. Nakonec dorazila i "teta" Evča s Eliškou. Davídek nedávno oslavil druhé narozeniny. Společně jsme si hráli v jeho novém domečku, kreslili křídami na tabuli, pomáhali jsme "tetě" Ivče v kuchyni a "teta" Evča nás učila, jak dělá slon :-) Naprosto unešený jsem byl i z Davídkovy kočičky :-)