Deník Fíla - Jak se mi daří a co už všechno umím
Jak se mi daří a co už všechno umím

10.10.2008

U babi a dědy v Chodouni jsme si našel novou prolézačku. Je to díra v plotě, kudy lezou většinou domů Macík a Čičina :-) Venku i na zahradě jsem, než byste řekli švec :-)

9.10.2008

Dneska jsme s rodiči vyrazili poprvé do cirkusu. Přijel k nám totiž malý cirkus Kellner. Moc se mi to všechno líbilo a měl jsem oči na vrch hlavy :-) Tleskal jsem jako o závod :-) Ještě před představením jsme se byli podívat na zvířátka venku. A pak to všechno začalo. Viděl jsem akrobaty, žongléře, klauna, kouzelníky a spoustu zvířátek (poníky, krokodýla, hady, holuby, kozy, pejsky a lamy :-) Na poníkovi jsem se dokonce i sám svezl :-) Na památku jsem si z cirkusu odnesl svítící větrník. V cirkusu jsem se potkal i s kamarádkou Natálkou, která si takovou slávu taky nemohla nechat ujít.

8.10.2008

Mám za sebou další očkování, tentokrát proti žloutence typu A. Měli jsme obrovské štěstí, že jsme sehnali vakcínu, protože očkovací látka Havrix je momentálně téměř vyprodaná. Úplně náhodou se při pondělním nákupu máma zastavila v lékárně a spíš očekávala, že jí řeknou, že Havrix nemají. A představte si, že Havrix dorazil v úterý a pouze tři dávky. Hned jsme informovali kamarádku Martinku a ta zase svou sestřenici Adélku, takže už asi víte, kdo nakonec ty tři očkovací dávky získal :-) U paní doktorky jsem byl opět za velkého hrdinu. Ne, že bych byl z očkování dvakrát nadšený, ale vůbec jsem nebrečel. Sestřička mě tentokrát píchala do ruky a od paní doktorky jsem si odnesl rovnou tři obrázky - s kocourem, autem a slonem. Začátkem dubna příštího roku mě čeká ještě přeočkování.

7.10.2008

Pomalu se rozjíždím na tříkolce. Zatím opravdu jen pomalu, ale přece :-) Konečně jsem pochopil princip šlapání :-) Daří se mi do předu i do zadu. Zítra půjdu zase trénovat.

6.10.2008

Stále chodíme cvičit. Moc mě to baví a dokonce se zapojuju i do počáteční rozcvičky, u které jsem ještě nedávno dělal blbosti a raději se proháněl po tělocvičně :-) Na cvičení jsem se naučil mimo jiné i holubičku :-) Nejčastěji chodíme v poslední době cvičit s Ondrou a Lukáškem, ale občas vyrazí i Emča, Máťa, Natálka a Déňa. 

5.10.2008

Tak už týden usínám po obědě i večer sám. Teda ne tak úplně, protože společně se mnou usíná oblíbené prasátko, černoušek a nově i svítící myška :-) Do nedávna jsem byl ale rád, když se mnou usínala i máma nebo táta. Teď už vím, že si poslechnu pohádku a po ní hurá do hajan. Občas se ještě chci dívat na oblíbeného Shreka. Když se mi ale začne chtít spát, tak se prostě seberu, zalezu do postýlky a během chvilky si se mnou hrají všichni andělíčkové :-) Přišlo to tak nějak samo. Rodiče to nemuseli nijak hrotit ani zbytečně lámat přes koleno. Usínám mezi půl osmou a půl devátou.

2.10.2008

Byl jsem si pohrát zase po dlouhé době v Mateřském centru. Dorazila i Emča a Máťa a byla tu i spousta jiných věcí. Mě tentokrát úplně nejvíc zaujalo miminko černouška :-) Když jsem ho obějevil v kočárku, tak jsem zvolal "Jé, černoušek Bubu" :-) a už jsem se od nového kamaráda neodtrhl. Bubu se mnou jezdil i na skluzavce a chtěl jsem si ho odnést sebou i domů. Byl jsem moc smutný, že jsem se s novým kamarádem musel rozloučit. Večer se u nás zastavili babi s dědou z Chodouně. Jaké bylo mé nadšení, když jsem zjistil, že mi přivezli podobného černouška. Máma si s ním hrála, když byla malá a je to spíš holka :-) To je ale jedno, protože já jí budu stejně říkat Bubu :-) Hezky se o ní starám. Dívala se se mnou i na Večerníček a šla se mnou i spát.

30.9.2008

Tak už spím zase hezky. Na štěstí se mi srovnalo spaní a já už opět nestraším v šest, ale vstávám spíš mezi sedmou a půl osmou. Rád si přelezu do postele k našim, kde spolu po ránu dovádíme :-)

29.9.2008

Tak už jsem u páníčků měsíc. Hrozně rychle to letí. Taky už vyskočím na lavičku raz dva :-) Jsem rád, když chodíme na procházky. Kamarád Fíla řádí na dětském hřišti a já s ním. Baví mě prolézat trubkou :-) Páníčkové mě v přírodě vždycky pustí. Nemusí se bát, že jim uteču. Rád běhám za klacíky a míčky, ale jinak si je hezky hlídám. Taky už pěkně slyším na své jméno a na zavolání občas :-) přiběhnu. Když jsme na zahradě a Fíla si hraje na písku, tak mě baví mu krást lopatky a bábovky. Panička mě ale vždycky dožene :-) Rád proháním Macíka a Čičinku :-) Rozhodně to ale myslím z legrace. Dneska jsem znovu navštívil pana veterináře, který mě očkoval a taky převážil. Představte si, že vážím už přes devět kilo. Opravdu mi chutná. Misku vybílím, než byste řekli švec :-)

28.9.2008

Nejspíš mi nedávno začalo tzv. "období vzdoru", protože uplynulý měsíc byl ve znamení mých nejčastějších slov nechci, sám, moje, není, nemám, ... :-) Nejraději chci stále všechno dělat sám - sám baštím, sám se snažím obouvat a oblékat. Rodiče mi něco řeknou a já to zopakuju, ale převedu to do záporu :-( Taky jsem poslední dobou trošku lakomý a už se nechci o své hračky moc dělit s jinými dětmi. Všechno je prostě moje :-( Snad mě to brzy přejde.

Celkem se mi daří svlékat a když mám hodně času, tak se už umím částečně i obléct a obout. Stále moc rád doplňuju spoustu říkanek a písniček. Oblíbené písničky mám pojmenované (Koníci, Holka, Panenky nebo Káča :-) Pokouším se písničky zpívat :-) Taky vím, že já mám nos, ale zvířátka mají čumáček a slon chobot :-) Za poslední měsíc jsem se hodně rozmluvil ve větách. Když si pšíknu, říkám "na zdraví!" :-)

V Chodouni mám nového čtyřnohého kamaráda Beníka. Vlastně už je u babi a dědy skoro měsíc. Hrozně to letí. Roste jako z vody a máme toho spoustu společného. Máme oba rádi lumpárny a lítáme jako draci :-)

Konečně se mi vyklubaly poslední dva zoubky - dolní levá a pravá stolička, takže můj chrup už je kompletní :-) Taky si ho hezky a pravidelně čistím.

Už téměř měsíc používám střídavě vedle nočníku taky dětské prkýnko na záchod. Zpočátku jsem byl z něj nadšený, teď už nadšení upadá. Bobky už ale dělám pouze do záchodu. Při čůrání dávám přednost nočníku a nebo čůrám ve stoje taky rovnou do záchodu. Zatím mi ale máma stále pomáhá, abych neztratil rovnováhu a podobně.

Za uplynulý měsíc jsem opět vyzkoušel spoustu nových věcí. Novinkou číslo jedna je jednoznačně můj nový pokojík :-) Moc se mi v mém novém království líbí a s přesunem jsem rozhodně neměl žádný problém. Byl jsem totiž nadšený z nové postýlky i povlečení. Po obědě už konečně! usínám sám. Večer mám rád, když usnu u nějaké hezké pohádky. V pokojíku mi dělají společnost mé hračky a taky trpaslík a Shrek :-) Mám tu malý stoleček a židličky, na kterých s mámou sedíme a kreslíme si nebo si čteme. Spím tu hezky celou noc, jen ráno chci strašit už v šest hodin :-( Než se rodiče taky trošku rozkoukají, tak se zatím sám nasnídám a koukám při tom na pohádky. Kromě pokojíku jsme byli i poprvé pouštět draka, poprvé jsem kreslil barvičkami a štětcem (spíš čmáral, ale moc se mi to líbilo a moc mě to bavilo) a taky jsem byl poprvé na maňáskovém divadle na Smolíčkovi Pacholíčkovi :-) Protože začal podzim a ošklivé počasí, tak trávíme s mámou víc času v Králováku a začali jsme chodit na koníčky. S "tetou" Monikou a Déňou do Sokola na cvičení. Občas chodíme cvičit i do Edenu a taky sem občas chodíme na Tvořítko, ve kterém jsem právě prvně kreslil barvičkami a štětcem. Na cvičení jsem se naučil dělat kotrmelce a taky válet sudy :-) Občas chodíme taky plavat do Laguny. Nejoblíbenější pohádkou zůstává i nadále Červená Karkulka. Při čtení maminka schválně spoustu věcí vynechává a já je doplňuju. Karkulku už znám téměř celou nazpaměť :-) Poslední dobou si moc rád hraju na takových deskách, na kterých je nakreslené městečko a silnice. Jezdím po nich autíčky, parkuju s nimi, stavíme jim s mámou garáže z kostiček a taky ve městě stavíme komíny :-) Taky zkoušíme hrát pexeso, ale zatím takové zjednodušené s menším počtem obrázků a taky domino s vláčky, autíčky a lodičkami :-) To je taky něco pro mě :-)