Deník Fíla - Jak se mi daří a co už všechno umím
Jak se mi daří a co už všechno umím

25.8.2008

Vyrazili jsme s mámou za Emčou a za "tetou" Věrou do Prahy. Holky nás vytáhly do jejich aqua parku. Bydlí totiž jen kousek od něj. Čvachtačku jsme si všichni hezky užili. Byla tu spousta dětí. Vyhráli jsme si v dětském koutku, mámy nás vzaly i do výřivky a taky jsme se projeli do kolečka v divoké vodě :-) Všechno se nám to moc líbilo, protože jsme dva malí vodníci a kachničky v jednom :-)

22.8.2008

Stále mám moc rád čtení pohádek před spaním. Momentálně vede Červená Karkulka. S mámou si při čtení povídáme a já jí odpovídám na všetečné otázky :-) Jak se jmenuje holčička? - Červená "Karkulka". Co měla Karkulka na hlavě? - "čepici". Za kým šla Karkulka? - "za bábou". Koho Karkulka potkala? - "jka" (vlka :-) Co Karkulka natrhala babičce? - "kytičky". A co Karkulka babičce přinesla? - "papání a bumbání". Karkulka se převlečeného vlka ptala - A babičko, proč máš tak velké ... (máma si ukáže postupně na oči, uši a pusu a já jí odpovídám :-) Pohádku o Červené Karkulce mám moc rád :-)

Dneska jsem byl s rodiči poprvé v životě na svatbě. Vdávala se "teta" Miluš a "strejda" Honza. Jsem ale pěkný uličník, který nemůže mít chvilku zavřenou pusu. A tak bych do obřadu nejraději pořád něco povídal. Cestou domů jsme se zajeli mrknout na kamaráda Táďu. Společně jsme drandili na motorkách po Čelákovicích a Táďa mě vzal na dětské hříště, kde mají spoustu šlapacích autíček. Škoda jen, že ještě neumíme šlapat a chtěli jsme se na nich odrážet :-)

21.8.2008

Když se mě někdo zeptá, jak se jmenuju, tak odpovím "Fíla". A jak dál? No, přece Šefl :-) V poslední době se mi zase o něco víc rozvázal můj upovídaný jazyk :-) Dokážu toho už o sobě i o svých blízkých říct opravdu hodně.

20.8.2008

Tak dneska jsme couvali s babičkou do garáže, když mi babička málem nabrala mou oblíbenou tatru. Dělal jsem si legraci, že babička udělala bum a aby jí to nebylo líto, tak jsem naprášil na mámu, že udělala bum taky. Byli jsme spolu totiž minulý pátek v Praze a máma tu v zácpě ťukla malinko do auta před námi. Řídil ho na štěstí pán, který byl moc hodný a naprosto v pohodě. Máma to původně chtěla před babi a dědou ututlat, ale díky mě se jí to nepodařilo :-)

Jinak si stále užíváme léto a hezké počasí. Byli jsme navštívit s Emčou Davídka v Kotopekách. Má tu taky prima pískoviště a super bazének, ve kterém jsme se všichni vyřádili. Taky jsme se byli mrknout na kozy, ovečky a koníky.

17.8.2008

Už se vrátila babi a děda z dovolené. Přivezli mi prima nafukovací auto do vody. Auto jsem měl mít v Chodouni, ale já se s ním dneska nechtěl rozloučit, a tak jsme ho museli převézt do Králováku, kde si do něj stále lezu. Hezky si v něm sedím a sleduju v něm například Shreka :-) Auto se moc líbí i Emče, která z něj nechtěla taky vystoupit :-) Od "strejdy" Ondry jsem dostal nafukovací člun. Původně ho dostal "strejda" od kamarádu pro sebe, ale vejdu se do něj jen tak tak já :-) I na něm už jsem se projel v bazénu u babi a dědy.

14.8.2008

Babi s dědou odjeli na dovolenou, a tak jsme si přestěhovali s rodiči na letní bydlení do Chodouně :-) Opět si to náležitě užíváme. Jezdí za námi spousta kamarádů, grilujeme, koupeme se a své kamarády bereme na kravičky, koníky a prasátka do kravína. Vedle toho chodíme často krmit i obrovského kapříka do strouhy ke Hříbalům a chodíme se dívat na pštrosici Lili k Lukavským. Zvířátka máme my děti prostě rády a je to pro nás vždy velký zážitek. Do Chodouně se za mnou přijela podívat Emča, Máťa, Michalka, Natálka, Eliška, Davídek Sahula i Davídek Boubín, Déňa, Amálka, Lukášek Maňásek i Lukášek Hána a Ondra. Jinak jsem v Chodouni za velkého pomocníka. Nejvíc mě baví s tátou kropit zahradu a s mámou chodíme krmit kočky, slepičky a želvu :-) Slepičkám rád trhám trávu do košíčku.

4.8.2008

Stále jsem veliký fanda do všech možných říkanek, do kterých se zapojují i ruce. Momentálně vede Šiju boty do roboty. Doplňuju závěrečné "kšá" a baví mě motat rukama, jako ře šiju :-) Taky miluju Vařila myšička kašičku a hezky při tom kroužím prstíkem po dlani :-) U říkanky Ten náš Pavel to je kos, ztratil boty chodí bos, doplňuju "boty" a "bos". V autě jsem mámu překvapil, když jsem si začal ukazovat na prstíky a říkal při tom - to je máma, táta, bába a občas do toho taky zamotám Emču a další kamarády :-) Strašně rád si prohlížím alba s fotkami a říkám mámě, co na nich vidím a kdo na které fotce je :-) Poznám všechny své kamarády a že jich mám opravdu hodně :-) Díky tomu si rozšiřuju slovní zásobu. Jsem neskutečně ukecaný, hlavně před spaním a nebo když máma právě telefonuje :-) Taky už znám své první sprosté slovo "do prdele". Taky poznám, kde bydlí "teta" Martina s Natálkou a se strejdou. Jezdíme okolo k babi a dědovi do Chodouně a já to pokaždé hlásím :-) Stále moc rád rozdávám pusinky. Když táta ráno odchází do práce, tak nemůže bez pusinky odejít. Vždycky dohlédnu, aby si dali pusinku taky s mámou :-)

2.8.2008

Dneska jsme si udělali s rodiči a s dědou výlet na Domažlicko. Přestěhoval se sem totiž strejda Rudla. Návštěvu u něj jsme spojili společně s výletem do Horšovského Týna, Domažlic, k památníku spisovatele Jindřicha Šimona Báara a kláštera v Kladrubech. Horšovský Týn se nám opravdu moc líbil. Je tu hrad a zámek, pěkné náměstí a taky věž u kostela svatého Petra a Pavla. Na tu jsme samozřejmě museli všichni vylézt. Zdolali jsme 98 schodů. Je odtud pěkný výhled do širokého okolí. U zámku jsem zase viděl kozu. Na náměstí je taky prima cukrárna. Naši mi tu koupili lízátko. Odtud jsme pokračovali na obídek ke strejdovi. Připravil pro nás moc dobré vdolečky. Já tu byl zase ve svém živlu. Bavilo mě dělat za asistence rodičů kotrmelce a trakař a když jsem se trošku zklidnil, tak mě bavilo s ostatními kreslit. Odpoledne náš výlet pokračoval do Domažlic. I tady mají hezké náměstí a ještě větší věž, než v Horšovském Týně. Na tu nakonec nahoru šlapala jen máma s dědou. Já s tátou jsme čekali pod věží u kašny a máma s dědou nám z věže zamávali. Na domažlickou věž vede 194 schodů a tyčí se do výšky 56 metrů. Odtud jsme pokračovali k pomníku spisovatele Jindřicha Šimona Báara, který se nachází na místě zvaném Výhledy. Od pomníku jsou skutečně pěkné výhledy do široka daleka. Já pomník neviděl, protože jsem si zrovna dával šlofíka v autě. Původně jsme se chtěli zastavit ještě na zámku Trhanov, který se nachází kousek od Výhledů, ale tento zámek nás zklamal. Je zavřený a nedělají se tu prohlídky. Je známý tím, že jeho majitelem byl i Volf Maxmilián Lamingen z Albenreuthu (alias Lomikar). Poslední zastávkou na našem výletu byl klášter v Kladrubech. Moc se nám líbil. Je obrovský a právě se rekonstruje.

1.8.2008

Opět jsme se viděli s Emčou. Dopoledne jsme zajeli s mámou za "tetou" a Emčou na Barrandov a společně jsme se byli projít v Prokopském údolí na zvířátka. Krmil jsem tu kozy trávou a byl jsem naprosto nadšený. I když byl pěkný pařák, tak tady bylo příjemně. Cesta vede pod stromy ve stínu. S Emčou jsme drandili na motorkách. Občas jsme si je taky prohodili :-) Odpoledne jsme strávili v Chodouni. Opět jsme se čvachtali o sto šest a byli jsme se podívat, co dělají naši známí kamarádi - kravičky, koníci a prasátka v kravíně. Taky jsme se před vedrem na chvíli schovali do mámina bývalého dětského pokoje. Máma otevřela svou válendu, kde jsou schované hračky, se kterými si hrála, když byla malá. Řeknu vám, tady se ale najdou poklady :-) Pěkně jsme se tu prohrabošili :-) Emča byla naprosto nadšená z panenek. Oba jsem byli vykulení z malé černošky :-) Úplně nejvíc nás ale vzaly céčka, kterých tu byl pořádný pytel. Máma s "tetou" nám udělaly náhrdelníky na krk i náramky na ruce :-) Dokonce jsme se potom byli s nimi znovu i vykoupat :-)

28.7.2008

Je mi 23 měsíců. Opět mám spoustu nových zážitků. Jsou prázdniny a stále se děje něco nového. Za uplynulý měsíc jsem jel poprvé na velbloudovi (byl jsem z toho naprosto nadšený :-), navštívil jsem s tátou poprvé myčku aut (z toho jsem byl pěkně vykulený), stál jsem poprvé u opravdických čertů a viděl jsem opravdu z blízka srnky, opičky a klokany :-) Prázdniny si jinak užívám hlavně u babi a dědy v Chodouni, kde se čvachtáme v bazénu. Jezdí sem za námi i mí kamarádi. Taky jezdíme s rodiči po výletech.

A co umím nového? Naučil jsem se navlíkat korálky. Rozlišuju korálky podle barev. Znám názvy barev, ale málokdy se trefím, abych ji určil správně. Je to sřílení od boku :-) Zkouším stále čůrat ve stoje a dokonce to občas zvládám i sám, bez asistence mámy :-) Rád kropím dědovi trávník a keříky :-) Hlásím bobek. Občas ho stihnu do nočníku, občas už je v kalhotách :-) Celkově už jsem rozumnější. Na odrážedle sice jezdím rychle, ale rozhodně ne tak bezhlavě, jako dřív. Když přejíždím silnici, tak si dávám pozor, jestli jede nějaké auto. Jsem celkem perfekcionista. Například nesnesu někde otevřené dveře. To hned jdu a zavírám je :-) Taky umím po sobě uklízet talířek, když dopapám a zapojuji se i do uklízení svých hraček. Umím sám vlézt do jídelní židličky. V tom jsem malý kaskadér. Největší pokrok jsem ale určitě opět udělal v mluvení. Když se mě někdo zeptá, kolik mi bude roků, odpovím "Dva roky" :-) Občas umím poděkovat "díky" nebo "dík" :-) Začal jsem používat "nemám" (do nedávna to jsem říkal "není"). Pořád většinou něco melu a pusu mám stále otevřenou :-) Nejspíš jsem upovídaný po mámě :-)

A co mám rád? Zamiloval jsem si Shreka. Říkám mu "Hek" a běží u nás v televizi v poslední době poměrně často :-) Miluju živé pejsky. Nejraději ze všeho dělám a zkouším všechno sám. Rád chodím sám, pokouším se najíst i obléknout s menšími i většími úspěchy. Rád si obouvám boty. Jinak mám stále rád mašinky, éra, auta, motorky, kombajny a traktory. No, prostě typický kluk :-) Baví mě fotit opravdickým foťákem. Už jsem dokonce udělal pár povedených fotek :-) Moc rád si potom s mámou prohlížím alba s fotkami, kde si povídáme, co na které fotce vidím. Poznám všechny své blízké, kamarády a "tety a strejdy" :-) Stále mě baví telefonovat. Když jsme byli u babičky v Chodouni, tak se mi dokonce podařilo vymačkat na telefonu babičku z Modřan. Babi Lenka má totiž babi Álu uloženou pod číslem 8 :-) Před spaním mám moc rád, když mi máma nebo táta čtou pohádky. Právě čteme od Erbena Pohádky, kde jsou Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Zlatovláska, Hrnečku vař a podobně. Nejprve si vždycky v knížce prohlížíme obrázky a já rodičům popisuju, co na nich vidím. Po chvilce si lehnu a hezky poslouchám. Taky mám rád Bubáky a hastrmany :-) Bez pohádek si už usínání neumím představit. Je to takový můj večerní rituál :-)

Mám za sebou další očkování. Tentokrát se jednalo o přeočkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím a byl jsem opět za hrdinu. Dokonce jsem chtěl injekci ještě do druhé ruky :-)