Deník Fíla - Jak se mi daří a co už všechno umím
Jak se mi daří a co už všechno umím

4.7.2008

V pondělí jsme se byli s mámou mrknout na Lukáška Maňáska a dneska jsme navštívili Vítka Čížka. Oba kluci se narodili ve stejný den - 16.6.2008 a mají se čile k světu. Je vidět, že jim chutná a že se brzy přidají do party, abysme spolu vymýšleli nejrůznější lumpárny. Máma se mě ptala, jestli bych taky bral doma nějakého bráchu či ségru a já řekl "jo". Bylo by to přece prima :-)

3.7.2008

Tak mám za sebou další očkování. Navštívil jsem paní doktorku, aby mě přeočkovali proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Opět jsem vše zvládl levou zadní. Vůbec jsem nebrečel a když bylo po všem, tak bych nejraději chtěl ještě včeličku do druhé ruky :-) Za to, že jsem byl takový hrdina, jsem dostal tři obrázky - s méďou, koníkem a taky s autem :-)

2.7.2008

Poslední horké dny trávíme s mámou převážně u babi a dědy v Chodouni. Jezdí sem za námi přátelé. Hlavně Emča s "tetou" Věrou, ale přijela se za mnou už podívat i Máťa s "tetou" Gábinou a dneska jsme tu zažili vyloženě pánskou jízdu. Dorazili totiž Déňa, Robík a Rafík s maminkami a pěkně jsme si to užili. Samozřejmě nechyběla pořádná čvachtačka, ale i procházka do kravína :-)

U večeře jsem všechny pořádně překvapil, když se mě táta zeptal, kde se berou vajíčka a já řekl u slepiček, aniž by mi to někdy někdo říkal :-) Taky vím, že v troubě se připravuje "papání", a že si musím dávat pozor, protože je "horká". Do nočníku se vyčůrám buď "maloučko" a nebo do něj udělám "moře". Všechno dělám poslední dobou nejraději "sama" (i když jsem kluk! :-) Před spaním říkám "Dobrou nok" (noc).

28.6.2008

Tak už je mi 22 měsíců! Za uplynulý měsíc jsem opět zažil spoustu nových zážitků. Těmi největšími asi bylo, že jsem opět letěl s rodiči letadlem a opět jsem se čvachtal v moři a taky v bazénu. Taky jsem jel poprvé lodičkou. Na dovolené jsem se naučil krásně sám plavat s rukávky. Rád jsem skákal do vody a potápěl se a nejraději jsem si hrál s torpédem (kterému říkám "pédo" :-) a s konývkami. Opět jsem ukázal mé dobré orientační schopnosti - věděl jsem, kde bydlíme, kam chodíme papat a kudy na pláž. Kromě toho se mi začaly poslední dobou moc líbit kamiony. Když si můžu vybrat, co chci, aby mi rodiče nakreslili, tak si vyberu právě je. Říkám jim "pamiony" a fascinují mě, i když je někde vidím. Stále miluju různá jezdící autíčka, mašinky a kolotoče. Vím, že aby se rozjely, tak tam musí rodiče hodit korunky a vím přesně kam :-) Moc rád si stále zkouším něčí boty a začal jsem napodobovat telefonování. Vezmu si telefon a mluvím do něj :-) Taky jsem si vyzkoušel čůrání ve stoje jako správný kluk :-) V knížkách umím ukázat všechna možná zvířátka - domácí, lesní i ta ze ZOO :-) Taky umím skákat snožmo a moc mě to baví :-) Sám seskočím snožmo s pokrčenými koleny z menších schodů, z větších skáču s pomocí rodičů. Celkem rychle už taky chodím do schodů. Chůzi do schodů zvládnu, i když se nemám čeho přidržet. Občas si rád hraju na tučňáka - "ťapu, ťapu, ťapu" :-) Líbí se to i Emče, odkoukala to ode mě :-)

Při mluvení jsem začal skloňovat! Mámě říkám mami, maminko a nebo taky manko :-), tátovi nejčastěji tati ("kaki") a tatínku ("kakýnku :-), bábě babi, bábinko, babičko nebo babiko a dědovi dědo. Doplňuju několik nových jednoduchých říkanek: Spadla lžička do kafíčka - závěrečné "žbluňk", Černoušek "Bubu" má černou "hubu" a Ententýky dva špalíky - závěrečné "pokakal" :-) Taky vím, že sousedovic pejsek u babi a dědy v Chodouni se jmenuje "Borinka" a že k Déňovi patří přece "Amálka". Když něco provedu, tak už to nesvádím na "tátu", ale říkám, že to udělal "Fíla" :-) Do slov, která jsem si ještě nedávno zkracoval přidávám téměř všechna písmenka. Například motorce už neříkám noka, ale zkomoleně motorka :-). Umím vyjmenovat spoustu jídla ("rohlík", "honka" (šunka), "chlebík", "sýrek", "jajíčka" (vajíčka),...) a také oblečení ("mikina", "kiko" (triko), "kalhoty", "ponky" (ponožky), "boby" (boty), "kobouk",...). Taky říkám spoustu sloves jako "běžim", "deme" (jdeme), "házím", "papám", "bumbám" a podobně. Taky umím rozlišit protiklady malý - velký, málo - hodně, studený - horký.

V jídle u mě momentálně vedou vajíčka, sýr, chlebíky, jahody a lízátka :-) Miluju colu, kterou si občas vynutím, když jsme někde v restauraci.

12.6. - 15.6.2008

Dneska má táta narozeniny a my odjíždíme na dovolenou na Kypr. Odlétáme už v pět hodin ráno a musíme být na letišti o dvě hodiny dříve. Proto vstáváme už ve dvě! Máma má trochu obavy, jak se mi bude vstávat, ale já to zvládám naprosto v pohodě. Cestou na letiště a po celou dobu na letišti se mi vůbec nechce spát. Na letišti se mi moc líbily jezdící schody, na kterých jsem chtěl jezdit stále do kolečka :-) a taky hrací autíčko a mašinka. To bylo něco pro mě! Krásně jsem se zabavil a alespoň mi čas do odletu rychle utekl. Moc jsem se těšil na letadlo. Na štěstí jsme letěli na čas a ještě jsme měli místa u okénka. Seděli jsme poblíž křídla a motoru. Převážnou část cesty v letadle jsem prospal a když jsem nespal, tak jsem byl nadšený, že jsem v letadle. Na Kypr se letí přes tři hodiny. Z letiště jsme pokračovali autobusem do letoviska Protaras, vzdáleného 50 km. V autobuse jsem už začal trošku zlobit. Nechtělo se mi moc sedět a nejraději bych chtěl hopsat po sedačce. Na místě jsme asi v půl dvanácté místního času (je tu o hodinu víc!). Protaras je moderní letovisko se spoustou obchůdků a možností zábavy. Přímo naproti našemu hotelu Kapetanios Bay máme "Kouzelnou tančící vodu" (fontánu - každý večer se koná představení se světelnými a laserovými efekty). Určitě to půjdeme někdy omrknout. První den jsme byli s rodiči hned omrknout městečko, ale i moře s pěknou písečnou pláží (už se těším, jak budeme stavět hrady) a hotelový bazén. Taky jsme ochutnali zmrzku, která mi moc chutnala. Vůbec mi nevadilo, že jsem od ní celý olepený :-)

Druhý den, pátek, užíváme si hlavně koupání. Jsem prostě vodomil a u vody se vyřádím. Baví mě skákat do vody a vůbec mi nevadí, když se občas potopím. U bazénu jsem se seznámil s anglickým chlapečkem Harrym a hezky jsme si spolu hráli. Řádili jsme tu s míčky. Musím se vám taky přiznat, že jsem se tu zamiloval :-) Moc se mi totiž líbí naše kyperská paní servírka. Můžu na ní oči nechat :-) Laškuju i s ostatními číšníky. Nejspíš budou moji kamarádi :-) Je s nimi legrace a krásně mě při jídle zabaví. Taky už jsem stačil pořádně prozkoumat náš hotelový pokoj. Umím sám vlézt a vylézt z mé dětské postýlky. Taky si rád hraju na bubáka. Zamotám se do závěsu a výskám při tom radostí :-) Stále moc rád telefonuju - ukradnu mámy nebo táty mobil a napodobuju je. A taky si rád obouvám a zkouším chodit v máminých nebo tátových botách :-). Mám dobré orientační schopnosti (nejspíš po tátovi :-) a sám trefím od výtahu do našeho pokoje a taky od výtahu v přízemí do jídelny. Když jdeme kolem jídelny, tak hned připomínám, že se tam papá. Když máma nemůže něco najít, tak se stačí zeptat mě a já si většinou vím rady :-) I ve městě jsem se poměrně rychle zorientoval. Poznám ulici, kterou chodíme na pláž. Před večeří jsme si s rodiči udělali výlet k místnímu kostelíku Agios Ilias. Stojí na kopci a vede k němu 121 schodů. Je od něj úžasný výhled na celý Protaras. Cestou ke kostelíku jsme se zastavili v dětském zábavním parku. To bylo něco pro mě. Jezdil jsem tu v letadle, v autíčku, ve formuli, na koníkovi, ... - naši mě odtud nemohli dostat :-) Určitě se sem ještě někdy podíváme. Taky jsme cestou viděli stylové restaurace u Flintstoneových, u Indiánů, u Přátel a podobně.

Třetí den, sobota, opět jsme strávili u vody. U večeře nás čeká překvapení v podobě řeckého večera s tanečníky ve stylových krojích. Nechyběly ani akrobatické kousky s noži. Líbilo se mi to tak, že jsem se přidal i k tleskání do rytmu :-) Našel jsem si tu dalšího kamaráda. Je to čísník Nik. Já mu ale říkám "Emim". Tátovi totiž připomíná Emila Zajace z VyVolených. Dokáže mě vždycky rozesmát.

Čtvrtý den, neděle, naši mi pořídili nový prut a rybičky. Jsou na magnet a hezky plavou ve vodě jako opravdické. Na pláži jsem viděl živé ještěrky. Byl jsem z nich tak nadšený, že jsem je neustále vyhlížel. Říkám jim "jejky" :-) U moře rád sbírám kamínky a házím je do vody. Mušličky tu bohužel nejsou. Taky rád stavím s tátou hrady a s mámou hloubíme jezírka. Naši mi na to pořídili velikou lopatu. No, je to spíš rýč :-) Odpoledne jsme si telefonovali s bábou. Byl jsem moc rád, že ji slyším. U bazénu mám nového kamaráda. Je to chlapeček Tommy.

16. - 18.6.2008

Pátý den, pondělí, ráno vstáváme a dovídáme se radostnou novinu. Na světě je další kamarád - Lukášek Maňásek :-) A to ještě nevíme, že odpoledne se narodí ještě Vítek Čížek :-) Na dnešek si půjčujeme auto a vyrážíme na výlet. Bude to docela legrace, protože se na Kypru jezdí vlevo. Táta má zpočátku trošku obavy, ale zvládl řízení na jedničku. Jen jeden kruhový objezd vzal z druhé strany :-) Na štěstí tam v tu chvíli nikdo nejel, takže žádná kalamita nenastala :-) Po ostrově nás vozí autíčko Honda Jazz. Naše první zastávka je v letovisku Limassol (řecky Lemesos). Cestou sem jsem se v autě krásně prospal. Moc se nám to tu ale nelíbilo. Limassol je obrovské moderní letovisko se starou částí. V průvodci nás zaujalo, že je tu hrad, který pochází ze 13. století. Dnes se v něm nachází Muzeum středověku. Bohužel byl stejně zavřený. A tak jsme neviděli krásné pohledy z hradních bašt, které nám průvodce sliboval. Jen pár metrů od hradu stojí pěkná mešita. Byli jsme se podívat i v přístavu, kde mě samozřejmě zaujaly lodičky. Naše cesta pokračuje do hor - pohoří Troodos se nachází ve středozápadní části Kypru a nabízí toho opravdu hodně - spoustu krásných byzantských kostelíků, skvělé trasy pro pěší turistiku a především většinu pitné vody pro celý ostrov. Troodosem jsme byli skutečně okouzleni. Dnes jsou zde kromě klášterů i prázdninové hotely a lázně, ale kdysi zde našli úkryt jak mniši, tak i bojovníci hnutí EOKA. Troodos dosahuje výšek až 2000 metrů a v zimě se v městečku Troodos dá dokonce od ledna do března i lyžovat. My jsme zamířili do vesničky Pano Platres, ležící ve výšce 1128 metrů. Je to prý ideální výchozí bod pro pěší turistiku. Vybrali jsme si nejoblíbenější trasu, která vede ke 2 km vzdáleným Kaledonským vodopádům. Cesta vede lesem okolo vody. Je tu stín, takže se jde příjemně. Já jdu část cesty po svých a část se hezky nesu. Cesta je velmi dobře značená. Po návratu od vodopádů míříme dál do hor do nejvýznamnějšího poutního kláštera na ostrově. Je to klášter Kykkos. Cestou míjíme spoustu malých typických kyperských vesniček. Do kláštera jsme dorazili až odpoledne, což je velká výhoda. Kolem oběda tu prý bývá přeplněno, a tak si můžeme vše v klidu prohlédnout. Kykkos byl založen poustevníkem v roce 1094 a proslavil se, když mu císař Alexis Commenos udělil rozsáhlé území a ikonu Panny Marie prohlásil za dílo svatého Lukáše. Ikona přežila několik požárů. Její legendární schopnosti vyvolávat déšť sem přívádějí zemědělce v obdobích sucha, aby se společně s mnichy modlili. V 50. letech 20. století údajně Kykkos sloužil jako komunikační a zásobovací základna hnutí EOKA a stal se tak symbolem kyperského národně-osvobozeneckého boje.Cestou zpátky do Protarasu nás zaujal moc hezký kostelík Archangelos Michalos ve vesničce Pedoulas. Z průvodce se dozvídáme, že tento kostelík je zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Vesnička Pedoulas je proslavena svými třešněmi, které jsme tu taky ochutnali :-)

Šestý den, úterý, stále máme půjčené auto. Začínáme výletem na Mys Greko. Je odtud krásný výhled do okolí. Vidíme tu opět ještěrku :-) Dále pokračujeme do letoviska Agia Napa do přístavu, kde se mi opět líbí spousta lodiček. Nejvíc nadšený z dnešního výletu jsem ale byl z velbloudího parku v Mazotosu, kam pokračujeme. Kromě velbloudů jsem tu viděl i oslíky, koně a pštrosy. Je tu i spousta atrakcí pro děti a kdybysme našli odvahu, tak jsme se mohli na velbloudech i povozit. Další zastávkou je město Larnaka, kde se nachází i letiště, kam jsme přiletěli. Kousek od něj je Solné jezero a Hala Sultan Tekke. Jezero je vyschlé a na podzim a v zimě tudy migrují tisíce plameňáků. Hala Sultan Tekke je významným muslimským poutním místem. Jsou zde uloženy ostatky velmi blízké příbuzné proroka Mohameda - Umm Haram (pěstounky). Po Larnace jsme si udělali malou procházku. Viděli jsme i významný kostel Agios Lazaros a larnackou pevnost, ve které se nyní nachází muzeum s archeologickými sbírkami. Z Larnaky jedeme do vesničky Kiti, kde nás zaujal kostel Panagia Angelistikos ("postavený anděly"). Opravdu moc hezký kostelík se spoustou zeleně okolo. Posledním výletním místem je dnes klášter Stavrovouni (Křížová hora), který stojí na vrcholu hory ve výšce 689 metrů. Vstup je povolen pouze mužům a i ti musejí být úplně zahaleni. Od kláštera se otevírá úžasný výhled široko daleko.

Sedmý den, středa, po dvou výletních dnech si opět užíváme koupání. Zvykl jsem si na nafukovací rukávky a pěkně s nimi "plavu". Dokonce jsem si dnes troufl i do velkého bazénu. Máma byla samozřejmě poblíž. Taky mě baví ve vodě jezdit na tátovi jako na vodním koníkovi :-) Opravdu se tu neskutečně vyblbnu. Občas si zkouším ve vodě lehnout na záda a kopu nohama. Jinak se tu začínám projevovat jako pěkný puntičkář :-) Například u večeře trvám na tom, že na našem stolu musejí být zapálené obě svíčky. Mám tu moc rád různé dětské atrakce. Jsem pěkně vychytralý a vím, že aby fungovaly, tak tam musejí rodiče hodit korunky. Vím, přesně kam se mají hodit. Běhám za tátou, ukazuju a říkám "táto, korunky" :-) Večer jsme se byli mrknout na "Kouzelnou tančící vodu" vedle našeho hotelu. Je to světelná a laserová show s vodou a hraje při ní stylová hudba. Opravdu hezký zážitek, který já samozřejmě zaspal. Řádění ve vodě mě náležitě utahá, takže tu spím, jako když mě do vody hodí :-) Přes den vydržím i tři hodiny!

19. - 23.6.2008

Osmý den, čtvrtek, téměř každý den tu chodíme s rodiči na zmrzlinu. Hned vedle hotelu máme McDonald´s, kde jsem si zamiloval zmrzlinu McFlurry s lentilkami. Dáváme si ji s tátou na půl. Máma zase miluje zmrzlinu s karamelovou polevou. Taky nezapřu, že jsem polívkový král :-) U večeří začínáme právě polévkami, které mi moc chutnají. Chutnají mi tak, že se jich někdy dožaduju i k snídani. K večeřím baštím kromě polévek moc rád těstoviny a u snídaní jasně vede sýr (říkám mu "sýrek"), vajíčka ("jajíčka") a párek :-). Zamiloval jsem si tu taky "kolu". Když vidím naše, že ji pijí, tak se hlasitě dožaduju taky svého přídělu a křičím stále dokola "kolu, kolu". V supermarketu mě baví jezdit s malým košíčkem. Průšvih je, když máme nakoupeno. To se s košíčkem nechci rozloučit. U bazénu jsem poznal další kámošku. Je to holčička Sofie. Půjčovali jsme si navzájem hračky. Taky tu mám "tetu" Janu, se kterou se chodím procházet po pláži. Cestou na pláž mě baví našim popisovat co míjíme a co vidím. Ukazuju restauraci, kde "papáme zmrzku", kousek dál je oblíbené "auto a éro", které ale přes den "pálí", protože je horko, a večer "jezdí" a ještě kousek dál "jezdí auta" do garáže. Jinak naši tu mastí po večerech karty a nebo se chodíme projít po promenádě s obchůdky. To ale většinou vytuhnu na kočárku.

Devátý den, pátek, vyrážíme na výlet lodí. Na lodičku jsem se hodně těšil a opravdu jsme si to užili. Viděli jsme alespoň z povzdálí Famagustu a Město duchů, což byla pro nás z lodě jediná možnost. Famagusta je totiž město na okupované turecké části. Naši nechtěli jet na organizovaný výlet a auta z půjčoven mají cestu za "zelenou linii" zakázanou. Město duchů bylo před rokem 1974 hlavní turistické letovisko. Po turecké invazi ale museli místní obyvatelé oblast opustit a v současné době je vylidněná. Jezdí se na ni dívat turisté, ale nesmějí tu nic fotit. Výlet lodí pokračuje na Mys Greko. Vidíme i záliv Konnos, proslulý skalní most a taky palácové jeskyně a jeskyně Thalassines Spilies. Byla i zastávka na koupání, kterou využila máma. Mě nejvíc zaujalo obrovské akvárium s mořskými rybičkami. Část lodě má prosklené dno, takže jsme se mohli dívat na mořské dno. Jaké bylo moje překvapení, když jsem zahlédl potápěče :-)

Desátý den, sobota, pomalu se blíží odjezd domů, a tak si ještě chceme užít koupání. Už vím, co je hloubka. Hlásím to rodičů, hned jak někde nestačím :-) Hloubky se ale nebojím. Skáču stále do vody o sto šest a moc mě to baví i s potápěním. To bude bába s dědou koukat, jak jsem se tu naučil "plavat" :-) U bazénu jsem se dneska natáhl. Na štěstí jsem se tomu po chvilce smál. Potom jsem tátovi ukazoval pantomimou, jak se mi to stalo. Táta byl mrtvý smíchy :-) Jsem rozený komediant nejspíš po dědovi Fandovi. Opět jsme s bábou telefonovali a já z toho měl velkou radost. Jen mě trochu mrzelo, že jsem neslyšel i dědu. Začal jsem doplňovat další říkánku: Spadla lžička do kafíčka udělala - "žluňk". Závěrečné "žbluňk" doplňuju já :-)

Jedenáctý den, neděle, začínáme balit, protože zítra budeme odjíždět z hotelu hned po snídani. To bysme snad ani nebyli my, abysme tu něco neztratili :-) A nebylo toho zrovna málo - hned cestou sem jsem někde vytrousil oblíbenou kšiltovku. Kromě toho jsme přišli i o nafukovací kruh, dvě rybičky a ztratil jsem i malou lopatku a velký rýč :-( Aby mi to nebylo líto, tak mi naši koupili nové torpédo, kterému říkám "pédo" :-) a taky míček s dvěma pálkami. Na pláži jsme se s rodiči pořádně vyblbli. Já jim nadhazoval míček a oni se pálkami ztrefovali :-) Kromě toho jsme taky kreslili do písku auta (poslední dobou vede oblíbený "pamion" (kamion) a postavili jsme tentokrát želvu a taky sněhuláka :-) Naše výtvory obdivovali i ostatní :-) Začínám se pomalu těšit na bábu.

Dvanáctý den, pondělí, tak a jedeme domů. Letadlo letělo na čas, takže je všechno celkem v pohodě. Sotva se odpíchlo od země, tak jsem vytuhl. Spal jsem ale sotva hodinu a potom vymýšlel všemožné lumpárny. Moc se mi líbilo, když jsme v Praze dosedali a závěrečné tleskání. Chtěl jsem "ještě" :-)

11.6.2008

Poslední dobou mě moc baví telefonovat. Kradu náš panelákový telefon a napodobuju mámu :-) Říkám do něj "haló", "táta", "bába", "no, no", "ajoj". Je to legrace :-) A jestli pak víte, jak dělá krocan? No přece "hudry, hudry" :-) Poznám i spoustu dalších zvířátek a snažím se je pojmenovávat. Je to například zebra, želva, oslík, žirafa a slon.

10.6.2008

Jazyk se mi rozvazuje čím dál tím víc. S mámou si už celkem pokecáme :-) Na otázku "kde je táta nebo děda?", odpovídám "v práci". Když mi máma nandavá ponožku, tak nastavím druhou nohu a říkám "druhou" :-) Kromě "maminky a bábinky" říkám taky "kakýnek" (to je tatínek :-). Kamarádce Emče občas říkám "Eminka". Taky rád říkám "auvajs" :-) Umím pojmenovat jídlo - rád baštím "rohlík", "chlebík", "honku" (šunku :-) Babička mě naučila říkanku Černoušek "Bubu", má černou "hubu" :-) - "Bubu" a "hubu" doplňuju sám :-)

7.6.2008

Udělali jsme si s rodiči výlet na hrad Točník. Viděl jsem opět spoustu oblíbených zvířátek - ovečky, kozy, kravičky a taky koníky. Na koníkovi jsem dokonce opět zase seděl a tentokrát se mi to moc líbilo. Byl podstatně klidnější, než ten, na kterém jsem seděl ve Svatém Jánu na jaře :-) Říkal jsem mu "koníček". S mámou a s tátou jsme tu ochutnali trdelník. Řeknu vám, že je to velká dobrota. Odpoledne jsme se opět po delší době sešli v Chodouni s "tetou a strejdou" Čejkovic a s Emčou a taky s "tetou a strejdou" Vidlákovic. Grilovali jsme a dokonce došlo i na čvachtačku v bazénu. Hezky jsme si to užili.