Deník Fíla - Jak se mi daří a co už všechno umím
Jak se mi daří a co už všechno umím

2.5.2008

Naši mají podezření, že mi začalo takzvané období vzdoru. Poslední dobou totiž strašně rád dělám věci, které mi rodiče zakazují. Jakmile mi řeknou "nesmíš", tak mě to nakopne a ještě s větší radostí to udělám. Občas je to pro rodiče pěkně náročné a občas mě dokonce plácnou přes ruku. Já si z toho ale nic moc nedělám. Jsem flegmatik. Prý ale nejsem jediný, kdo takhle občas zlobí rodiče. Naše sousedka Natálka, která nedávno oslavila už druhé narozeniny je prý stejná rošťanda jako já. Já umím být ale i hodný kluk, když se mi chce. Mám prostě svou hlavičku.

1.5.2008

Táta mě naučil, jakým tlačítkem si mám na věži pustit písničky. Rád tancuju. Baví mě vymýšlet nové taneční kreace :-) Točím se do kolečka, pohupuju se v kolínkách a taky různě zapojuju ruce :-)

V mluvení začínám vyslovovat některé části těla, jako třeba "ruka", "oči", "nos" a "pupí" (pupík).

Další novinkou, kterou umím, ale rodiče z ní moc nadšení nejsou je, že jsem se naučil plivat. Odkoukal jsem od táty a mámy, jak si vyplachují pusy po čištění zubů, jenže já plivu během dne třeba v obýváku :-( Naši doufají, že mě to brzy přejde, ale mě to zatím celkem baví. Lumpárny jsem se vždycky učil jedna dvě.

30.4.2008

Tak jsem zažil své druhé čarodějnice. Na tu slávu se sjeli i "teta" a "strejda" Čejkovi i s Emčou, "teta" a "strejda" Vidlákovi, Maňáskovi a taky "teta" Martina a "strejda" Pepa a všichni jsme si to prima užili. Přidali se i děda s babi. Počasí ještě ráno vypadalo, že nevyjde, ale nakonec se povedlo na jedničku s hvězdičkou. Opekli jsme si buřtíky, na kterých jsem si tentokrát pochutnal i já.

Do Chodouně jsme přijeli hned, jak jsem se po obědě vyspal a "teta" Věra s Emčou dorazily taky dřív. Užili jsme si tu společně opět pískoviště, skluzavku i houpačku a dokonce došlo i na závody motorek :-)

29.4.2008

Navštívila nás "teta" Monika s Déňou a s Amálkou. Déňovi už budou brzy tři roky a je to pro mě takový můj vzor. Hrozně se po něm opičím. Odkoukal jsem od něj už pouštění autíček po skluzavkách a dneska jsem za ním lezl na svou palandu a házeli jsme dolů plyšáky. Déňovi říkám Denda :-) Společně jsme chtěli vyrazit i na projížďku na motorkách, ale počasí nám naše záměry překazilo. Nakonec jsme skončili v cukrárně, kde jsem si dal oblíbené lízátko a Déňa zmrzlinu.

28.4.2008

Co nového se událo za poslední měsíc? Jsem rád, když jsem užitečný a můžu s čímkoliv pomoct. Nejraději ze všeho pomáhám dědovi Fandovi na zahrádce. Rozjezdil jsem se na odrážedle. Ujedu na něm už pěkně daleko, takže můžeme i na dlouhé procházky vyrážet pouze s ním. Když mi někdo řekne, že něco nemám dělat, tak to s šibalským úsměvem just udělám. Občas jsem zlobidlo, ale ne často :-) Rád rozsvěcím světýlko v troubě a dívám se, co je uvnitř zajímavého :-). Ve výtahu bych chtěl zvonit na zvonek. V tátově autě rád stahuju okénko a pokud mě máma pustí ve svém za volant, tak troubím o sto šest :-) V koupelně umím pouštět a zavírat kohoutek s vodou :-) Naučil jsem se troubit na trubku, frkat na frkačku, pískat na píšťalku, zapínat propisku, uklízet po sobě použitý příbor do dřezu a kelímky od jogurtu házet do koše a dělat své první bubliny z bublifuku (povedou se mi ale jen občas :-). Taky jsem rád, když táta vyrobí papírové vlaštovky a pouštíme je :-)

Opět jsem zažil spoustu věcí poprvé - poprvé jsem jel na dětském řetízáku, poprvé jsem jel s tátou na autodromu, poprvé jsem jel vlakem, poprvé jsem si zadřel do prstu třísku (byl jsem hrdina!), poprvé mě táta ostříhal, poprvé jsem jel s mámou na koni :-) Rodiče mi začali číst před spaním první pohádky. Nejraději ale mám, když mi nějaké vyprávějí :-)

Při jídle už nepřevracím cestou do pusy lžičku. Poměrně úspěšně tak do pusy dopravím třeba i polévku. Pokud bych chtěl, tak už bych se celkem obstojně sám napapal, ale já většinou po chvíli začínám zlobit a házím jídlo na zem nebo ho roztírám po stole. Taky poměrně úspěšně piju ze sklenice nebo z hrnečku. Máma mi je zatím ale ještě jistí. Jednoznačně nejoblíbenějším jídlem je pro mě v poslední době buď šunka (říkám jí "honka") a nebo párek (ten umím naprosto excelentně vyslovovat :-). Jsem spíš na maso než na sladké. Jinak mám ale rád i zdravé věci. Například miluju zeleninu - okurku, mrkev, kukuřici nebo brokoličku. Z ovoce u mě v poslední době vede hroznové víno a hruška :-)

Stále používám Filípovský slovníček - například "opika" (je opička), "bejje" (brejle), "kinka" (knížka), "minko" (mlíčko), "honka" (šunka), "noka" (motorka), "ponky" (ponožky), "pepi" (čepice) a spoustu dalších nových slov :-) Začal jsem používat jména - Emča, Lenka, Jitka, Dáda ... Hodně opakuju po druhých.

Mám za sebou druhou návštěvu u paní zubařky. Byl jsem kabrňák a s novou paní zubařkou jsem kamarád.

Opět mi povyrostla noha a já už obouvám boty velikosti 24.

Rád navštěvuju dětská hřiště - hraju si na pískovišti, zkouším dělat své první bábovky a rád ničím bábovky druhým, nakládám písek do auta a občas se ho snažím vyhazovat z pískoviště :-), jezdím na skluzavkách (i po břiše :-) a houpu se na houpačkách. S rodiči jsme začali chodit do berounské Laguny. Čvachtám se tu jako ryba ve vodě a baví mě i tady jezdit na skluzavce. Rád s rodiči řádím - jezdím na nich jako na konících :-) Mám moc rád všechny motorky - jezdím na motorce (odrážedle), mám malou motorku, kterou všude nosím sebou a když jedeme v autě, tak na všechny motorky ukazuju a křičím "noka" (tak totiž motorkám říkám :-). Když si můžu vybrat, co chci, aby mi někdo nakreslil za obrázek, tak si vždycky vyberu právě motorku :-) Jezdím rád s tatrou. Taky mám rád smějící se čarodějnice, které se začnou smát, když se tleskne (říkám jim "bába"). Uplynulý měsíc byl plný zvířátek - byli jsme v plzeňské ZOO, v lesní ZOO na Zbraslavi, na konících v Málkovech a taky na Hrátkách se zvířátky ve Svatém Jánu. Nejraději mám ze zvířátek opičky, koníky a všechny ptáky :-). Občas chodíme s mámou na cvičení pro děti s básničkami a písničkami. Cvičení mám rád, ale u básniček a písniček vydržím jen chvilku :-) Doma si rád prohlížím hlavně knížky s Rumcajsem, Mankou a Cipískem a taky se říkadly od Josefa Lady. Na všech obrázcích zkoumám boty, kdo je obutý a kdo je bos :-)

Nemám rád loučení. Když mi kdokoliv odchází, ať už je to máma, táta, báby nebo dědové a nebo i kamarádi. Většinou to obrečím. Během chvilky jsem ale zase v pohodě.

27.4.2008

Strávili jsme opět prima den u babi a dědy v Chodouni. Po zimě jsme konečně oprášili kola, dofoukli pneumatiky a vyrazili na projížďku podél Litavky. Moc se mi to líbilo. Dokonce jsme nechtěl ani vystupovat za jízdy, ale hezky způsobně jsem seděl a užíval si to :-) Zajeli jsme si s mámou a s tátou na točenou limonádu do Libomyšle. Ochutnal jsem ji i já. Neměl jsem dost a stále jsem chtěl "ještě" :-) Stále častěji zkouším pít ze skleničky pro dospěláky.

Jinak jsem se u babi a dědy vyřádil na své motorce, tleskal jsem o sto šest na oblíbenou čarodějnici a svezl jsem se taky v kárce. S rodiči jsme totiž vyrazili taky do lesa na dříví, abysme měli čím podpálit ve středu na čarodějnice.

26.4.2008

Opět jsme po delší době s rodiči navštívili kamaráda Táďu a "tety" Petru a Janu v Čelákovicích. Řádili jsme spolu na odrážedlech a jezdili jsme do slova jako draci :-) Táďa mě vzal na své oblíbené detské hřiště, kde jsme se i pohoupali a sklouzli. Nejvíc nás ale stejně braly motorky. Taďu bavilo odbíhat a pozorovat ploštice :-) a já si zase vymyslel originální prolézačku ze stojanu na kola :-)

24.4.2008

Dneska se počasí vydařilo na jedničku s hvězdičkou a my si ho náležitě užili :-) Vyrazili jsme společně s Natálkou, Emčou a "tetami" Martinou a Věrou do Srbska. Emča s Věrou s námi šly jen kousek. My děti jsme byli střídavě hodné a zlobivé :-) Část cesty jsem se vezl a část jsem běžel hezky po svých. Opět jsem chtěl být za pomocníka a pomáhal jsem mámě tlačit svůj kočárek. Málem jsem nechal v závěsu i "tety" :-) Emča si chtěla v kočárku stoupat a Natálka zase nechtěla ležet a spát :-) Viděli jsme spoustu koníků, oslíka a taky vláčky. V Srbsku jsme si dali dobrý obídek a vyblbnul jsem se tu na pískovišti. Nějaký šikula dal na písek i vodu, takže jsem měl blátíčko až za ušima :-) Cestou zpátky jsem v kočárku kupodivu zabral, krásně jsem se prospal, takže mi cesta domů rychle utekla.

22.4.2008

Bublifuk je pro mě zábavou posledních dnů číslo jedna. Stále se mi moc líbí, když mi někdo dělá spoustu bublin a dokonce je zkouším dělat i sám :-) Užijeme si u toho vždycky velikou legraci :-)

Jinak teď běží Večerníček Pat a Mat. Kluci nešikové se mi moc líbí. Těším se na ně každý večer. Říkám, že budou dávat "Maka" :-) Tyhle dva nešiky poznávám i na hodinách, které mám v dětském pokojíku :-)

20.4.2008

Konečně jsme s rodiči navštívili berounský aguapark Lagunu a neskutečně jsme se tu vyřádili. Jsem skutečný vodomil, takže jsem byl ve svém živlu. Nejvíc se mi líbilo na skluzavce, kde jsem chtěl jezdit pořád dokola a potom pod houbou, ze které tekla voda. Jezdil jsem společně s tátou, s mámou, ale i sám. Nahoře mě jeden z rodičů poslal a druhý mě dole chytal :-) Došlo i na potápění, které se mi kupodivu taky líbilo. Naposledy jsem se totiž potápěl na podzim na dětském plavání v Ploutvičce a i když jsem se jako maličký potápěl rád, tak na podzim už moc ne.

Navečer nás navštívili babi a děda z Chodouně. Všichni jsme se vyřádili s bublifukem, který mi koupila máma. Z bublinek jsem nadšený a byl bych nejraději, kdyby mi je neustále někdo dělal. Říkám jim "bunky" :-)