Deník Fíla - Jak se mi daří a co už všechno umím
Jak se mi daří a co už všechno umím

28.2.2008

Tak už jsem zase nemocný :-( Tentokrát to teda stojí za to - v noci jsem zvracel a mám šílený průjem. Navíc mám dietu a baštím pouze rohlíky, suchou rýži a mrví a piju černý čaj. Ráno jsem se byl mrknout na paní doktorku, ale moc jsem si s ní nepopovídal, protože jsem neměl náladu. Přes den spím víc, než minule. Snad se z toho brzy dostanu.

27.2.2008

Dneska jsem poprvé řekl "bumbat" :-) Seděl jsem ve své jídelní židličce a zrovna jsme s mámou baštili. Měl jsem žízeň a moje lahvička stála na pultíku v kuchyni. Ukázal jsem na ni a řekl "bumbat". Do té doby jsem si lahvičku vždycky sám sebral a napil se podle potřeby a nebo na ni jen ukázal, když byla někde, kde jsem si ji nemohl vzít.

26.2.2008

Tentokrát jsme vyrazili na procházku společně s Emčou a s "tetou" Věrou. Měl jsem spolehlivého nosiče - mámu, a tak jsem si tentokrát donesl domů deset šišek. "Teta" Věra mě nazvala králem šišek :-)

Odpoledne jsme byli navštívit prababičku Jarmilu a pradědu Jiřího. S prababičkou jsme si vyhráli opět s kolíčky a taky s brčky. Jsou to moje oblíbené hračky. Kolíčky jsme si dávali na trika i na hlavu :-) Byli jsme jako ježečci :-)

24.2.2008

Dneska byl opět den nabitý zážitky. Společně s rodiči a babičkou a dědou z Chodouně jsme vyrazili do Příbrami. Já, máma a táta jsme jeli dodávkou. Teda, řeknu vám, to byla paráda. Takový rozhled rozhodně v normálním autě nemám. Kulil jsem oči o sto šest :-) Do Příbrami jsme vyrazili, protože děda Fanda toužil po nové sekačce. V Mountfieldu semi moc líbil zahradní traktůrek a hrál jsem si tu na Bédu Trávníčka :-) Babička si zatočila na kole štěstí a vytočila slevu 70 procent! Zatleskali jsme jí radostí a šli to oslavit do jedné místní restaurace. Po obídku jsme si udělali ještě malý výlet na Svatou horu, která je kousek od Příbrami. Je odtud pěkný výhled na celou Příbram a koupili jsme si tu lázeňské oplatky. Prospal jsem se cestou do Chodouně a načerpal síly na další lumpárny. Odpoledne jsme vyrazili s rodiči a s dědou na staré hřiště, kde jsem se vyřádil hlavně na oblíbené skluzavce. Na procházkách se mi taky líbí, když mě drží rodiče za ruce a můžu poletovat vzduchem :-)

A ještě něčím byl dnešní den významný. Máma mi objevila další zub, v pořadí už patnáctý. Je to levý dolní špičák.

23.2.2008

Byli jsme společně s rodiči, babi a dědou z Modřan a tetami a strejdy na obědě v pizzerii. Slavili jsme opožděně narozeniny tety Káči. Strčili bysme do kapsy i Hujery :-) V pizzerii jsem si to náležitě užíval. Opět jsem se projevil jako veliký Casanova :-), protože jsem tu měl hned několik ctitelek.

Večer mě tentokrát měl uspávat taťka ve velké posteli. Nakonec se mi ale povedlo uspat jeho a hned dvakrát :-) Vždycky jsem si potom přišel pro mámu do kuchyně.

21.2.2008

A je to tu. Moc mě baví čmárat pastelkami a dnes jsem chtěl našim namalovat mistrovské dílo voskovkou v koupelně. Na štěstí to bylo na dlaždičky, takže se to dalo rychle odstranit. Jinak bych prý tentokrát od rodičů moc pochval nedostal. A mně se to čmárání zrovna tak líbilo.

Ještě před obědem jsem tentokrát stihl navštívit kamarádky Emču a Martinku. Společně jsme si pohráli a taky jsme se byli podívat na medvídky. Dneska byli venku všichni tři a dělali doslova psí kusy, i když jsou to medvídci :-) Je vidět, že jsou to kluci jako já, protože ty jejich rošťárny stály za to :-)

20.2.2008

Dneska jsem vyrazil na rande s Eliškou a byli jsme se i s mamkami projít u Berounky. Bylo opravdu krásně a tak jsme si to hezky užili. Viděl jsem mimo jiné i koníky, vláčky a letadlo. Nejvíc jsem si užil asi koníky, za kterými jsem málem vlezl do výběhu a nemohl jsem se od nich odtrhnout :-)

19.2.2008

Velký pomocník - tak to jsou přesně slova, která mě vystihují. Jsem moc rád, když můžu být užitečný a když můžu dělat to samé co rodiče. Nejčastěji pomáhám házet prádlo do pračky, zametám, luxuju a nebo otírám stůl houbičkou úplně stejně jako máma :-)

18.2.2008

Brzy mi bude rok a půl a tak jsem byl navštívit paní doktorku a mám za sebou další preventivní prohlídku a taky poslední (čtvrté) očkování Hexavakcínou. Byl jsem celkem statečný a zvládl jsem to. Než jsem se stačil rozkoukat, tak to bylo za mnou. Moc se mi nelíbilo, když mi sestřička měřila hlavu :-( Měřím už 87 cm a vážím 12,38 kg. Jsem prý veliký a štíhlý kluk :-) Taky jsme se dozvěděli výsledky imunologických testů, které mi dělali před čtrnácti dny. Prý budu muset baštit kapičky se železem. Není to ale prý nic hrozného a vcelku jsem zdravý klučina. Nakonec se mi od paní doktorky ani moc nechtělo a nejraději bych si tu hrál s autíčkem.

16.2.2008

Udělali jsme si s rodiči, babičkou Álou a tetou Martinou výlet za Tadeáškem do Čelákovic. Táďa má super nafukovací křesílko, které se mi moc líbilo a neustále jsem na něj lezl. A pokud jsem v něm zrovna neseděl, tak jsme řádili na motorkách a nebo jsme pronásledovali králíčka. Jsme oba velcí milovníci zvířátek a nejsme lakomí, takže jsme se chtěli s ním rozdělit o své křupky. Příště bych chtěl Táďovi ukázat naše berounské medvídky.