Deník Fíla - Jak se mi daří a co už všechno umím
Jak se mi daří a co už všechno umím

4.2.2008

O tom, že jsem taková malá opička bylo už napsáno hodně. Máma s tátou se už mají přede mnou na pozoru, protože nejraději opakuju samé lumpárny. Babička Lenka si z toho dělá legraci, protože jsem začal například schovávat použité kapesníky za polštáře stejně jako to dělá máma. Hned jí bylo jasné, kde jsem právě tohle okoukal :-) Zrovna teď mě baví krmit své oblíbené prasátko rohlíkem a říkám při tom "ňam, ňam" :-) Prasátko nesmí chybět u žádného obědu. Baštím společně s ním a stačím nakrmit i mámu :-) Občas krmím taky kravičku a koníka. Odpoledne jsme vyrazili s rohlíky k Litavce, kde na nás už netrpělivě čekali naše kamarádky kachničky. Byl jsem z nich taky úplně vedle. Jsem prostě velký milovník všech zvířátek.

3.2.2008

Tak už se mi zase klube zoubek. Tentokrát je to levý horní špičák a v pořadí už je to čtrnáctý zoubek. Na štěstí nedělá žádnou neplechu :-)

2.2.2008

Už zase řádím doma. Dneska se mi podařilo vylézt nahoru na palandu. A vůbec to nebyla náhoda. Rodiče mě totiž hned sundali, jenže já byl ve chviličce zase nahoře. A když mě omrzelo lézt na palandu, tak jsem si vylezl na židli k počítači, která stojí u okna a koukal jsem na projíždějící auta. Odtud mě hned tak nic neodtrhne :-) Odpoledne mě vzal táta do auta, kde mě moc baví sedět a dělám, že řídím - točím volantem a snažím se dokonce pohnout řadící pákou. Vím, kam se strká klíček. Mám to prostě všechno do puntíku okoukané :-) Jeli jsme do Hypernovy, kde jsem se vyřádil na autíčku.

27.1.-1.2.2008

Poprvé ve svém životě jsem byl na horách. Cílem naší cesty byl penzion Azalka, který se nachází uprostřed šumavských lesů v nadmořské výšce 1085 m, na přestupní stanici sedačkové lanovky Špičák - Pancíř - Hofmanky. Je to asi 5 km od Železné Rudy. Moc se mi tu líbilo, protože jsem zažil spoustu nových věcí. Cestu jsem zvládl na jedničku z hvězdičkou - část jsem baštil oblíbené kukuřičné křupky a druhou část cesty jsem prospal. Zpočátku jsem byl úplně paf z lyží a z vleků. Lyže jsem chtěl prozkoumávat důkladněji. Hned u chaty nám jezdila lanovka, na kterou jsem se chodil dívat. První večer na horách jsem byl za pořádného čertíka. Vůbec jsem nechtěl spát, lítal jsem po pokoji a dělal blbosti. Nakonec jsem usnul až v devět hodin. Sáňkovat jsme zatím nebyli, protože foukal ošklivý vítr.

Druhý den, pondělí, jsme konečně poprvé vyrazili na sáňky a taky jsme postavili mého prvního sněhuláka. Počasí se trošku umoudřilo, i když byla ještě velká mlha. Děda Fanda mu dokonce půjčil svou čepici a já jsem se s ním chtěl podělit o svou svačinku :-) Tolik sněhu jsem taky ještě neviděl. S rodiči a s dědou jsme důkladně prozkoumali okolí a našli jsme lesní cestu, na které to na sáňkách pěkně svištělo. Taky jsme navštívili vyhlášenou cukrárnu Charlotte v Železné Rudě, kde se mi moc líbil vláček, který jezdí po celé cukrárně. Nemohl jsem z něho odtrhnout oči. Byla tu moc hodná paní cukrářka, která si mě hned zamilovala. I ona mi padla do oka :-) Dostal jsem od ní oplatku a taky své první lízátko a vzala mě dokonce za pult :-) Odpoledne naši vyrazili vyzkoušet sjezdovku u našeho penzionu. V penzionu na pokoji opět řádím. Chtěl jsem nazouvat tátovi svoje botky a taky jsem si vyzkoušel dědovy botky. Byl jsem v nich jako kocour v botách :-)

Třetí den, úterý, dopoledne jsme všichni společně sáňkovali a po obědě vyrazili rodiče do Německa na Arber, aby si pořádně zalyžovali. My s dědou jsme si užívali sáňkování a konečně jsme se dočkali sluníčka. Na večeři jsme zajeli do jedné útulné restaurace v Železné Rudě, kde jsem obdivoval rybičky, kominíčka, čarodějnici a čaroděje. Stále jsem se na ně chodil dívat. Večer jsme se dívali na televizi. Viděl jsem v ní tleskat lidi a přidal jsem se k nim :-)

Čtvrtý den, středa, opět jsme vyrazili všichni společně na sáňky a já objevil kouzlo šišek. Při jízdě jsem musel hezky v každé ruce držet jednu a další jsem měl strčenou za přezkou u kombinézy :-) Sáňkování si skutečně užívám. Většinou jezdím s úsměvem od ucha k uchu :-) S dědou jsme podnikli přímo polární expedici. Vyrazili jsme z chaty na sáňkách až do Železné Rudy. Po běžkařské stezce to byly téměř čtyři kilometry. Rodiče na nás čekali v Rudě. Bylo to skutečné dobrodružství :-) Odpoledne jsme chtěli vyrazit na rodinný bowling, ze kterého ale nakonec sešlo, protože to byl pořádný pajzl :-(

Pátý den, čtvrtek, vyrazili jsme společně do Arberu a já jel poprvé ve svém životě lanovkou. Lanovkové vozíčky se mi moc líbily a já z nich měl oči na vrch hlavy a nemohl jsem je od nich odtrhnout. Měli jsme sebou i sáňky, takže zatímco rodiče lyžovali, tak my s dědou jsme tu taky sáňkovali. Lyže mě fascinují. Těším se, až se na ně sám postavím. Večer jsme byli s rodiči na večeři a já se tu seznámil s kamarádem Šimonkem. Byl moc hodný a půjčil mi své hračky. Já mu za to chtěl nosit pivní tácky :-)

Šestý den, pátek, ráno se počasí zkazilo. Chumelilo a do toho foukal ošklivý vítr, takže jsme si nakonec pobyt na horách o den zkrátili. Na rozloučenou jsme vyrazili opět do cukrárny Charlotte na dortíky a opět mrknout na mašinky.

26.1.2008

Už brzy mi bude sedmnáct měsíců. Strašně to letí. Ještě nedávno jsem byl malé miminko a teď už jsem pořádný chlapák. Taky už lítám jako drak a zdolávám své první kilometry. Pokouším se vylézat z postýlky, ale musím tajně, aby mě máma neviděla a nechtěla mi to překazit. Na procházkách jsem objevil kouzlo louží a když do nich zrovna nešlapu, tak rád běhám za kočkami, pejsky a ptáčky. Jsem veliký milovník zvířátek. Mou nejoblíbenější hrou je v poslední době hra na schovávanou :-) Máma se mi schová a já ji potom hledám. Když ji najdu, tak mám velkou radost :-) Taky si rád posílám s někým své oblíbené autíčko. Umím vyhazovat věci do odpadkové koše, když mě o to někdo požádá a baví mě dělat "Kolo, kolo, mlýnský". Před spaním a když se s někým loučím rozdávám pusinky. A že je umím dávat sladké :-) Taky rád dělám někomu "malá". Seznamuju se s pastelkami a začínám čmárat své první výtvory :-) Začínají mě opět bavit knížky a různé doplňovačky. Umím v nich ukázat obrázky, které se mi líbí. V televizi mě nejvíc zajímají pořady, ve kterých se objevují auta, traktory, letadla, ale i živá zvířátka. Z Večerníčku mě zajímá úvodní a závěrečná znělka. Zbytek mě moc nebere.

Zoubků už mám celkem třináct. Posledním novým přírůstkem je první ze špičáků, ten vpravo nahoře. Začal jsem používat dětskou zubní pastu Elmex a zoubky si za asistence rodičů pravidelně čistím.

Slovníček jsem si za uplynulý měsíc rozšířil o "dědě" (děda), "čiči" (kočičkám ale spíš říkám "koka"), "kuku", "mimi" (panenka-miminko), "bus" (autobus), "kuk" (kluk- maňásek) a "tak". Autu jsem začal říkat "au-ko" a při házení čímkoliv už říkám "hopla" (doposud to bylo "hopa"). Taky říkám poslední dobou často "haj" (znamená to hais, jako horký :-). Kamarádka Emča je pro mě "Em". Hodně opakuju po druhých. Z každého slova si vybírám stále dvě oblíbená písmenka. Je zvláštní, že když slyším sprosté slovo, tak se mu hned směju :-)

Mám nového kamaráda. Začal jsem se seznamovat s nočníkem a slavím první úspěchy.

V lednu jsme strávili čtrnáct dní u babičky a dědy v Chodouni a náležitě jsme si to užívali. Seděl jsem poprvé na sáňkách. Sníh bohužel hned další den slezl :-( Poprvé jsem se podíval do kravína a viděl nejenom kravičky, ale i koníky a ovečky. Svezl jsem se taky poprvé v ávii a viděl na vlastní oči pštrosa :-) Konečně jsem zase zdravý jako řípa.

25.1.2008

Knížky se stávají opět mými kamarády. Měl jsem období, že jsem je rezolutně zaklapával a zajímaly mě pouze ty dospělácké. Teď se začínám vracet i k těm svým a baví mě si je s rodiči prohlížet. A nebo si taky prohlížíme různé skládačky se zvířátky a podobně. Dneska jsem mámě ukázal na obrázku pejska, kočku, žáby, berušky, motýla, míče a kuřátka :-)

24.1.2008

Jsem typický kluk a zajímají mě všechna auta, letadla, vláčky a tramvaje. Dneska jsme navštívili Emču a "tetu" Věru v Praze. Byli jsme se projít a já měl oči na vrch hlavy z tramvají. Stále jsem na ně ukazoval. Autu jsem v poslední době začal říkat "au-ko" místo "ke", které jsem používal před tím. Všechny dopravní prostředky umím taky ukázat na obrázku a umím ukázat, kde mají volant a kola. Tátovi jsem dokonce ráno v časopisu našel éro. Odpoledne jsem se vydržel dívat deset minut v kuse v televizi na pořad o traktorech :-)

23.1.2008

Tak už vím, co je lákavého na šlapání do louží :-) Krásně to stříká všude kolem a protože mi to máma zakazuje, tak o to víc mně to láká. Dneska jsme byli na procházce a mě louže přitahovaly jako magnet. A když mě to přestalo bavit, tak jsem proháněl ptáčky, kočky a pejsky, které jsme potkali.

Taky jsme se viděl po delší době s kamarádem Déňou a s kamarádem Robíkem a odpoledne i s kamarádkou Michalkou. Déňu a Robíka jsme navštívili s mámou dopoledne. Tři kluci pohromadě je prý pohroma, ale my jsme si to užívali. Je pravda, že po nás byl Déňův pokojíček jako po výbuchu, ale s maminkami jsme společně dali zase všechno do pořádku. Michalka tentokrát přijela za mnou. Půjčil jsem jí své hračky a společně jsme se proháněli v autíčku a na motorce. Taky bych jí chtěl pořád dávat kukuřičné křupky :-)

21.1.2008

Tak dneska je historicky první den, kdy jsem si vyčistil zuby pastou. Máma měla trošku strach, co tomu budu říkat, ale mně se to líbilo a naopak jsem se dalšího čištění zoubků dožadoval. Do té doby jsem si zoubky čistil pouze kartáčkem a většinou jsem napodoboval rodiče. Rodiče mi koupili dětskou zubní pastu Elmex a je to opravdu dobrůtka :-))

20.1.2008

Slavím veliký úspěch. Udělal jsem do nočníku svůj první bobek :-) Taky jsem za to sklidil spoustu pochval a nadšené ovace. Budu se muset pochlapit a zítra udělat rodičům stejnou radost jako dnes.

Jinak už jsme zase doma. Dneska proběhlo veliké stěhování zase domů. Jsem zdravý jako řípa, tak už snad na trvalo. Dopoledne jsme se byli ještě naposledy v Chodouni projít. Vyřádili jsme se na starém hřišti na houpačkách. Nejvíc mě tu tentokrát zaujala trubka, kterou jsem stále do kolečka prolézal a byl jsem u toho pěkně vysmátý :-)