Deník Fíla - Jak se mi daří a co už všechno umím
Jak se mi daří a co už všechno umím

6.12.2007

Tak mám konečně za sebou očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Tentokrát jsem byl opravdu za hrdinu :-) Vůbec jsem totiž nebrečel a krásně jsem držel. Moc se mi líbila náplast se zvířátky, kterou mi na bodnutí přilepili. Za odměnu jsem dostal ještě obrázek s méďou :-)

5.12.2007

Dneska jsme s mámou vyrazili navštívit naší sousedku Natálku a její maminku Jarku. Bydlí hned ve vedlejším vchodě a často se s nimi potkáváme na procházkách. Už dlouho jsme se domlouvali, že bysme se mohli někdy navštívit a dneska to konečně vyšlo. Natálka je o čtyři měsíce starší než já. Doma má úžasnou nafukovací ponorku se spoustou míčků. Míčky má stejně ráda jako já :-) Dostal jsem od ní tatranku a na oplátku jsem jí přinesl mé oblíbené kukuřičné křupky. Taky jsme si navzájem obdivovali jaké máme hezké botičky :-)

Odpoledne jsme vyrazili s rodiči i s babičkou Lenkou a dědou Fandou na nákupy na Zličín. I tady mají obrovský strom, ze kterého jsem byl úplně paf. Potkal jsem se tu taky s čertem, Mikulášem a andělem. Všichni byli na mě moc hodní, takže jsem se vůbec nebál. Taky se mi tu líbilo autíčko, ze kterého jsem vůbec nechtěl vylézt a kdyby to šlo, tak v něm jezdím ještě teď.

4.12.2007

Opět jsem se zase po delší době viděl s Lukáškem a taky s Emčou. To vám ale tentokrát byla divočina. Všichni jsme se překřikovali o sto šest. Já s Lukáškem jsme poletovali po bytě a Emča se k nám asi taky brzy přidá :-) Maminky asi chvílemi nevěděly, kde jim z nás hlava stojí :-) Já s Lukáškem jsme poletovali po bytě a Emča se k nám asi taky brzy přidá.

3.12.2007

Dneska jsem se byl podívat za čertem, Mikulášem a andělem. Nevěděl jsem, že bydlí v Berouně na Městské hoře kousek od medvídků :-) Vůbec jsem se jich nebál. Všichni byli moc hodní, včetně čerta. Čert měl pěkné blikací rohy a taky dlouhý ocas. Musím říct Déňovi, aby se čerta taky nebál. Dneska jsem byl totiž u Déni na návštěvě a ten má z něho strach. Za ním prý ale přijde až ve středu.

2.12.2007

Byli jsme se s našima podívat v Berouně, kde začínají vánoční trhy a taky se tu rozsvěcel obrovský vánoční strom. To bylo něco pro mě. Měl jsem ze všech těch světýlek oči na vrch hlavy. Taky jsem se tu potkal s kamarádkou Viktorkou a její maminkou Ditou z plavání, s Déňou, s Amálkou a "tetou" Monikou a s "tetou" Evou a "strejdou" Markem. Tuhle podívanou si opravdu nemohl nechat nikdo ujít :-)

1.12.2007

Dneska prý začíná Advent. Sice přesně nevím, co to je, ale nese to sebou spoustu pěkných věcí. Tak například jsem dostal svůj kalendář s malými čokoládkami a prý budu baštit každý den jednu až do Vánoc. To se mi moc líbí. Taky se mi líbí malý svítící stromeček, který se nám objevil v chodbě. Jezdím se na něj na motorce nebo v autíčku koukat :-) A rozhodně už nejezdím moc pomalu. Jezdím spíš jako drak :-) Aby se mi jelo ještě líp, tak u toho vydávám zvuk jako autíčko nebo motorka. Záleží, na čem zrovna jedu :-)

30.11.2007

Když se mi chce, tak moc dobře vím, jak dělají zvířátka. Většinou se mi ale moc nechce a knížku s nimi zavírám. Dneska jsem ukázal dokonce i na méďu a udělal jsem "bum, bum" :-) Mým velkým oblíbencem je oslík. Líbí se mi, když ho máma napodobuje a dělá "íá, íá".

29.11.2007

Strašně rád bych se už oblékal sám. Když mě máma obléká, tak se jí snažím pomoct. Už dlouho dávám ruce nahoru, když se mi snaží stáhnout tričko nebo svetr. Při oblékání si dávám k nohám ponožky a taky boty a na hlavu bych si chtěl dávat čepici :-) Zatím mi to sice moc nejde, ale vím, kam přesně jaká část oblečení patří. Taky mě baví při přetahování trička nebo svetru přes hlavu dělat "kuk", když vykouknu z oblečení :-) "Kuk" dělám, i když vytáhnu z trička ruce :-)

28.11.2007

V patnácti měsícich je největší událostí, že už pouze chodím! Chůze zvítězila nad lezením. Jsem si čím dál jistější a padám už jen ojediněle. Přesně dneska jsem taky začal jezdit sám na motorce. Umím sám nasednout, jet i slézt z motorky. Zatím nejezdím moc rychle, ale za to umím i zatáčet a couvat :-)

Počet zubů se mi zvýšil o tři na jedenáct a další je nejspíš na cestě. Tři nové přírůstky jsou zuby třenové neboli stoličky. Hlavně ta poslední mě pěkně pozlobila a bolela :-(

Stále nechci papat ovoce, kromě jahod a borůvek. Nejlíp ze všech jídel baštím obědy. Umím se sám napít a moc rád zkouším krmit se sám. Občas nakrmím i mámu :-)

Ve spánku nic nového. Po krátké etapě, kdy jsem spal ve své postýlce jsem se opět vrátil do velké postele mezi rodiče. Tady se spí prostě nejlíp. Spím stále se svým věrným plyšovým prasátkem. Kolem páté hodiny ráno se budím na mlíčko a opravdu vstávám mezi šestou a osmou hodinou. Každý den to mám jinak. Přes den spím jednou, po obědě a večer chodím spát po večerníčku, v sedm.

Můj slovníček se rozšířil o pejska (říkám mu "pe" a vím, že dělá "haf, haf"), o husu ("ga,ga") a taky umím důrazně říkat ty (například, když krmím mámu a ona mi říká, abych baštil já, tak jí říkám "ty" a nebo, když na mě máma dělá "ty, ty, ty", tak to na ní dělám taky a říkám to při tom :-) Boty jsou ("bo") a zubní pasta ("pa"). Z každého slova si většinou vezmu dvě první písmenka :-)

V uplynulém měsíci se mi podařil postavit komín ze sedmi kostiček. Byla to ale zatím spíš náhoda. Běžně postavím komín ze tří až čtyřech kostiček. Víc než stavět, mě stále baví komíny hlavně bourat. Strašně rád rozhazuju kostičky po celém pokoji. Když se mi něco povede, tak si umím zatleskat :-) Rád dělám hají. Stále mám moc rád míč, který jako jediný umím ukázat ve všech knížkách na obrázcích. Ten skutečný umím házet pěkně daleko a rád proháním rodiče. Dokážu přinést téměř cokoliv, o co mě maminka požádá. Chtěl bych si sám oblékat ponožky a nazouvat boty. Zatím mi to sice moc nejde, ale snažím se o to. Rád pomáhám v domácnosti - napodobuju, jak se věší prádlo, jak se zametá, luxuje a motám se taky kolem sporáku a myčky. Baví mě houpat se mámě na noze a nebo jí lézt na záda. Poprvé jsem sjel sám na skluzavce (naši mě přece jen jistili). Stále se moc rád koupu. Ve vaně si nejvíc vyhraju s konývkou a občas chci baštit pěnu. Taky jsem se naučil vztekat. Například, když jdeme domů a já bych rád zůstal ještě venku :-( Rád se chodím dívat na kachničky k Litavce a krmím je rohlíky.

Jinak jsem za malého likvidátora. Za uplynulý měsíc jsem stačil rozbít hrnek (na štěstí v něm nic nebylo a nepolil jsem se), porcelánové prasátko, mísu od šlehače a na záchodě keramické odkapávátko na štětku. Jsem totiž všetečný a snažím se dosáhnout na stůl v kuchyni. U sporáku máma používá pouze zadní vařiče. Na ty přední už taky dosáhnu.

27.11.2007

Dneska se nám s mámou zase povedl kousek :-) Odpoledne jsme byli na procházce. Když jsme šli domů, tak jsme vyjeli výtahem do našeho patra. Máma vystoupila první, ale mě se z výtahu moc nechtělo. A tak mě máma chtěla pozlobit a na chvilku zavřela dveře. A výtah se se mnou rozjel :-) Jsem totiž tak lehký, že si ho někdo přivolal společně i se mnou. Ten někdo, byl desetiletý kluk od nás z baráku, který byl taky pěkně překvapený, když otevřel dveře výtahu a stál jsem tam já :-) Já z toho byl taky pěkně vykulený, ale vůbec jsem nebrečel. Máma si pro mě dolů doběhla a oba jsme z toho nakonec byli pěkně vysmátí :-)