Deník * CO A JAK S MIMINKEM

Odmítající dítě.

-       zvolte Čas, kdy je klidné

-       nabídněte pokrm a tiše promlouvejte

-       příkrm může podat někdo jiný než matka

-       pokud dítě odmítá, vyčkejte a pokuste se později

-       je nutné zdvojnásobit denní mazlení, kontakt.. vyhnout se situacím, které dítěti připomínají kojení

1. nejprve nahradit jedno mléčné jídlo- na konci 6. měsíce

2. kolem 7. měsíce - druhé mléčné jídlo

3. kolem 8-9 měsíce nahradíme i třetí mléčné jídlo

Praktická doporučení, jak začít:

nejprve krátce nakojit, pak 1-2 lžičky rozmělněného pokrmu. Malé porce, třeba jen 1/4 čajové lžičky za den. Nabízet až kojení.

teplota by měla dosahovat pokojové teploty nebo 37°C

zavádět vždy jen jednu potravinu

dítěti nabízejte i když nechce, ale nikdy nenuťte polknout. Studie ukázaly, že je nutné

15- 20 kontaktů s novou chutí

objem tolerovaného pokrmu zvyšujte postupně

pokud se objeví reakce na potravinu, je nutné ji na týden vyloučit a zkusit později ponechat dítěti volnost při zkoušení nového příkrmu

nemixovat

Co vynechat v kojeneckém jídelníčku ekzematika
Nejméně do 1 roku vynechat vše z následujícího seznamu, později postupně přecházet k běžné stravě batolat s vynecháním potravin vyvolávajících alergické reakce nejčastěji. Stravu nekořeníme a vynecháváme i příliš kyselé a pikantní potraviny (hořčici, nakládanou zeleninu), protože zvyšují svědivost kůže. Vejce povolujeme pouze v pečivu a příloze, nikdy, jako samostatný pokrm. Z mléčných výrobků přednsotně doporučujeme konzumaci tvrdých sýrů a kysaných mléčných výrobků ve stoupajících dávkách. U většího dítěte postupujeme již zcela individuálně a povolujeme všechny potraviny, které přímo ekzém nezhorší.

* všechny citrusové plody, kiwi, ananans, mango, broskve
* bobulovité ovoce (angrešt, rybíz, jahody, maliny, ostružiny
* všechny druhy ořechů, mandle, všechna semínka, mák, fíky, datle
* med, sladkosti (hlavně bonbóny), čokoládu, kakao
* rajčata, papriky, celer, petržel, ředkev, ředkvičky, křen
* kyselé zelí, nakládanou zeleninu, luštěniny, česnek, cibuli
* exotické koření (např. vanilka, skořice, kari), řeřichu, bazalku, kečup, hořčici
* vejce, kravské mléko (nahrazujeme HA mlékem), individuálně povolujeme zakysané výrobky a tvrdé sýry
* ryby, mořské produkty, uzeniny, maso "velkých zvířat"

Nejčastější alergeny

* mléko, vejce, ryby
* některé druhy ovoce a zeleniny (citrusy, kiwi, rajčata, papriky)
* luštěniny, sója
* bílkoviny v obilovinách
* ořechy, mandle, kakao, čokoláda, med

Rýma se stimuluje úplně mrňavým míčkem - je to šest tahů po obličeji - od pusy nahoru a pak přes
1)oko
2) obočí
3) lícní kost
4) tvář
k uchu před ten výběžek a tam se máčkne.
5) od pusy na kořen nosu, tam pojezdit, pak přes čelo k vlasům, zase k uchu máčknout a objet ho zezadu a zmáčknout pod uchem
6) od brady k uchu a zase ho objet jako v tahu 5.

Podrobněji:

1. tah - od pusy nahoru k oku, přes oko k uchu a před výběžkem zmáčknout
2. tah - od pusy nahoru k obočí, přes obočí k uchu a před výběžkem zmáčknout
atd.

Přesné pořadí by mělo být tahy 1-2-5-3-4-6.

Preventivně 1x denně, při rýmě 3-4x denně, každý tah u dospělého 3-4x a u mimíska 1-2x. Napřed všechny tahy na pravé straně, pak všechny na levé. Dá se použít i u alergické rýmy - měsíc před očekávanou alergií.

Ovoce
* první je podušené jablko bez slupky, případně hruška
* dál banán a hroznové víno – víno oloupané ze slupky
* časem (po 9. měsíci?) meruňky, broskve, další sezónní ovoce (meloun, borůvky, maliny)
* v žádném případě jahody, kiwi, citrusy, žádné kyselé ovoce, pozor na ananas
* Fořt navrhuje „princip ochutnávky“ - nejdřív podat jen trochu šťávy z ovoce a počkat na reakci, případně opatrně pokračovat (někdy se alergie projeví až po určitém snědeném množství)

Maso, vejce
* já jsem dávala maso někdy kolem 10. měsíce, a to výjimečně – my jsme ale polovegetariánská rodina, takže maso mám výjimečně i já
* Fořt píše: „kuřecí maso, dokonale uvařené bez kostí a kůže, mixované, může jednou až dvakrát týdně dostat dítě těsně pře ukončením prvního roku věku, vhodné je též krůtí maso z prsou
* když už, tak nejlépe domácí či bio (králík, kuře)
* vejce: žloutek od 9. měsíce, bílek po roce
* Hofhanzlová píše: maso ani vejce do roka ne, jsou příliš velkou bílkovinnou zátěží pro dítě

Jogurt
* asi od ukončeného 9. měsíce (dle Hofhanzlové od roka)
* neměl by být bez tuku
* pro začátek jsem kupovala pouze bílé a ochucovala doma, vybírala jsem takové, kde nejsou žádné škroby ani želatiny (jestli to nepletu, tak to je třeba Choceňský nebo Trojský)
* z nějakého záhadného důvodu mi po Holandii Vojta opakovaně zvracel, takže od té doby pro něj nekupujeme

Čemu se obecně vyhýbat:
* kravskému mléku (ale překysané – jogurt, tvaroh se může) – plné kravské mléko nedoporučuje Hofhanzlová do 3 let, po roce je ale možné podávat ředěné mléko – 2 díly vody a 1 díl mléka. Vojtovi se po mléce zhoršuje ekzém, tak to s ním nepřeháníme dodnes (jen tak do vaření nebo pečení, dřív jsem nedávala ani to). Dle Hofhanzlové částečně kojené děti nepotřebují mléčný příkrm.
* rafinovanému řepnému cukru (kvůli tomu, že žere tělu potřebné prvky; k tomu, aby ho šlo strávit, jsou potřeba, v hnědém cukru jsou dokonce obsažené, ale rafinací se ztratí – tak je tělo spotřebovává z vlastních zásob) – dáváme glukózu (do roka pouze glukózu), fruktózu, třtinový cukr, cukr s melasou (samotná melasa nám nechutná, ale prý je mooooc zdravá), mohou být i různé rýžové či ječmenné sladěnky (nemám vyzkoušeno, dle Hofhanzlové můžou být i do roka)
* lepku – potenciálním alergikům dávat až po roce – citlivost na lepek (ale ne přímo celiakie) se podle Fořta může u dítěte vyvinout právě v důsledku předčasného použití potravin s lepkem!
* kakau – taky nevím jak dlouho, Vojta ho nemůže dodnes
* citrusům
* rybám – dávat až tak od roka a půl – dvou let (na první vánoce bych kapra určitě nedávala), podle Fořta „první rybou by mělo být velmi kvalitní filé“
* houbám (jsou velmi obtížně stravitelné, hromadí se v nich těžké kovy) – určitě ne do 3 let
* ořechům (často mohou být napadeny plísněmi, jsou alergenní)
* reveni (= rebarbora) – obsahuje velké množství kyseliny šťavelové, dle Fořta až po 6. roce
* taveným sýrům a plísňovým sýrům – až po 6. roce
* tvrdým sýrům – jsou příliš slané s velkým množstvím fosforu (dle Fořta až po 3. roce, já dávám Vojtovi tak od 2 let a ne moc často)

První příkrmy: U potenciálně alergických dětí doporučují doktoři začínat (u plně kojených dětí) s příkrmy až po ukončeném 7. měsíci, případně až 8. měsíci. S příkrmy se začíná v poledne, po nějaké době se může začít dávat i večer. Večer se obvykle dává kaše.

Obídky
* samotná mrkev s kapičkou (půl lžičky) za studena lisovaného olivového (nebo jiného – sezamového, slunečnicového, dýňového) oleje, přidává se až po dovaření
* po třech dnech přidaný brambor (a každou další novou potravinu nejdřív po 3 dnech od poslední novinky). Brambory jsou ale trochu sporné, Fořt ani Hofhanzlová je moc nedoporučují, Fořt říká po roce, Hofhanzlová max. 1-2x týdně.
* dále je možné dávat rýži (dle Fořta nejlépe zprvu druh Basmati – ale nevím, co to je :-). Rýži nejprve několikrát propláchnout horkou vodou a pak vodou kojeneckou (opět Fořt), vařit do rozvaření. Hofhanzlová doporučuje rýži natural, ale já myslím, že je dost špatně stravitelná, jako všechny celozrnné věci, tudíž bych dávala nejdřív po roce, spíš v roce a půl
* po rýži můžeme do polívčiček dávat i jáhly, pohanku, amarant (tak od 9. měsíců)
* podle Hofhanzlové máme obiloviny nejdřív namáčet několik hodin ve vodě
* z další zeleniny je pro úplné začátky vhodná cuketa, dýně, červená řepa
* další v pořadí je brokolice, ale ne moc, petržel, špenát (jen symbolicky) (tuto zeleninu uvádí Fořt jako zeleninu po 1. roce, je blázen, do roka by dítě mělo jíst jen mrkev a cuketu!)
* další zelenina nejdřív kolem 10. měsíce – 1 roku, u nadýmavé zeleniny vždy jen trošku: květák, kapusta, celer, zelí hlávkové i čínské, pastiňák, patison, ředkvička, fenykl, cibule, pórek, kukuřice (to je zelenina, kterou Fořt uvádí od 2. roku, já to mám posunuté)
*po roce bych klidně dala i rajče, papriku, zelené fazolky
* všechna výše uvedená zelenina se myslí vařená – syrová je pro mimi špatně stravitelná. První syrová zelenina by měla být mrkvička najemno nastrouhaná s jablíčkem, a to až po roce.
* po odstavení z plotny můžeme dle Hofhanzlové přidat zelené natě: pažitku, petržel, vojtěšku alfalafa
* asi od 10. měsíce se může červená čočka
mražená zelenina: do určité míry ztrácí svou výživovou hodnotu, ale na druhou stranu je více kontrolována na obsah škodlivin než běžná zelenina v obchodech (takže dle mého názoru občas neuškodí) do roka nesolíme

Kašičky
* do roka bezlepková (Hofhanzlová i Fořt píšou do 10 měsíců), tedy rýžová nebo kukuřičná, později (9 měsíců) jáhly, pohanka, amarant (amarantu vždy jen trošku)

* u potenciálních alergiků by měla být nemléčná (takže rovnou zapomeňte na naprostou většinu běžně prodávaných Milup a Hami a Hippů a podobně; pozor i na lahvičkové příkrmy, občas v nich mléko je) – což asi neplatí pro děti na UM, ty už jsou na kravské mléko zvyklé
* já jsem kupovala kaše ve „Zdravých výživách“ - třeba Mišutka nebo Nomina nebo tak podobně, jsou i podstatně levnější než ty v hezkých krabicích
* kaše připravujeme ve vodě, můžeme přidat odstříkane MM
* neměla by být slazená rafinovaným řepným cukrem – já jsem dávala glukopur (hroznový cukr), med je alergen, takže bych zkoušela až později, fruktóza také není vhodná (řepný cukr – sacharóza – se prý skládá z glukózy a fruktózy).
* vylepšit můžeme ovocem – jablko, banán

Kamyš doporučuje: Penelope Leach: Dítě a já, stojí bohužel skoro 400 Kč, ale je fakt šikovná, od miminka do předškoláka, tlustá bichle s praktickými radami
Sandra doporučuje: Hry, zábava a cvičení s miminkem -Anne Knecht-Boyer, nakladatelství mladá fronta, cena 199Kč

Jestli znáte další dobré knížky, připište je do komentářů k článku, já je sem zkopíruju.

Pro dítě trpící kolikou můžete udělat jen velmi málo. Pokuste se přijmout skutečnost, že příčina je neznámá. Kolika byla spojována s překrmováním, nedokrmováním, s příliš bohatou nebo naopak slabou travou, s teplým nebo chladným mlékem, s mlékem tekoucím rychle nebo pomalu, s alergií, kýlou, zánětem slepého střeva, potížemi s větry a nervovým vyčerpáním matky. Všechna tato vzájemně si odporující vysvětlení mají společný jeden důležitý chybný bod: Kdyby cokoliv z toho koliku způsobovalo, proč by se obtíže objevovaly náhle a pouze po jednom krmení za 24 hodiny? Ať krmíte své dítě jakkoliv, neděláte to určitě jinak v šest hodin odpoledne...

Výpočet očekávané hmotnosti vašeho dítěte:

Začněte porodní hmotností.
Prvních pět dní odečtěte 40 g na den.
Dalších 5 dní přičtěte 40 g na den.
Od desátého dne do 3 měsíců přičtěte 30 g na den nebo 170-230 g na týden.

Příklad:
Porodní hmotnost: 3,2 kg
Po pěti dnech: 3 kg
Po deseti dnech: 3,2 kg
Po třiceti dnech: 3,7 kg
Ve dvou měsících: 4,6 kg
Ve třech měsících: 5,5 kg

Asi je to dost orientační, protože Vašík se skoro stejnou porodní hmotností jako v uvedeném vzoru měl 3,7 kg po 14 dnech...