Deník Kam s tím?
Občas je škoda vyhodit věci jen tak do popelnice. Třeba to ještě někomu pomůže..

http://www.lionsclub.cz/teplice/dokumenty/sber-starych-bryli.pdf

http://www.lionsclub.cz/akce-poradane-lionsclubem.html

V kůlně u tchána se válely kompl. sedačky z Favorita. Docela jsme nevěděli jak se jich zbavit. Podařilo se - normálním ostrým nožem jsem rozřezala potah a stáhla, uvnitř je nalepený molitan - ten jsem vyrvala a zůstala kovová kostra - ta šla do sběru, potahy do popelnice a molitan jsme svázali do balíčků, každý jsme dali do plastového pyle a vysavačem odsáli vzduch. Balíček se pěkně zmenšil a tak jsme ho ještě jednou převázali - ať to nezabírá místo v popelnici.

Dávám k popelnicím, než prádlo definitivně vyhodíte, vytřidte bavlněný materiály a nastříhejte na kusy vhodné k uklízení. Na ty si vyhradte místo a pak jen berete a špinavé a mokré rovnou vyhazujete. Už nepereme :) Někdy se stane, že si hadr tak oblíbíte, že ho i perete (mně se nepustilo nastříhaný flanelový prostěradlo).

Já jsem tři škatule oblečení a hraček odnesla do Charity. Občas se to nosí na nádraží, když je sbírka pro nějaké jiné země. Staré látky většinou využiju na šití nebo na úklid. Jinak jsou do kontejneru na textil.

Moje slabina - v bazaru ho nechtějí, za odvoz ho nikdo nechce. Nejhorší bude stěhovaní ze třetího patra bez výtahu. Asi ho rozložíme na části a odvezeme do sběrného dvora. Bože, jak mě se do toho nechce...!! Nejhorší je to na chatě, tam máme dvě staré válendy po původních majitelích, spát se na tom nedá, jen zabírají místo. A nejbližší sběrný dvůr je daleko, platí se tam za to a stejně bychom to museli vést nadvakrát. Brrr!

Hračky, které už vaše robátka nechtějí, by možná potěšily děti z kojeneckého nebo dětského domova, případně by mohly najít využití v čekárně dětského lékaře anebo mateřském centru.

můžete zanechat např. ve sběrných nádobách www.potex.cz

 Knihotoč® je hra, happening či taškařice, která podporuje putování knih mezi čtenáři.  Na předem určených (kavárny, čajovny apod.) i zcela nečekaných místech – na sedadle v autobuse, na lavičce, na stole v hospodě – lze najít knihy. Ale nejsou to knihy zapomenuté, nýbrž „volné“. Knihotoč hraje neviditelný okruh čtenářů, a to s velkým, blíže neurčeným počtem knih. Komunikaci hráčů i knih umožňují webové stránky www.knihotoc.cz. Cílem hry je číst knihy a pak je pouštět do knihotoče, to znamená pustit je do světa, do oběhu, pokusit se sledovat, kudy putují, kdo je čte a co si o nich myslí. Kdo má chuť, může se navíc seznámit a navázat bližší vztahy s dalšími hráči – čtenáři.  

Takže - pokud při úklidu v knihovně náááááhodou zjistíte, že některé z knížek vám už jenom zbytečně zabírají místo, můžete zkusite pustit je mezi lidi, třeba se někomu budou líbit ;o) Nejdřív si však přečtěte pravidla na http://www.knihotoc.cz