Deník _AKTUÁLNĚ
Tipy na zajímavé akce, na právě vydané knížky, na kulturní záležitosti, které můžete využít s celou rodinou.

Filmový cyklus

„Kdo jsou Romové“

Romové v českém a slovenském filmu

21.10.2008

Kdo se bojí, utíká, 1986

režie: Dušan Klein

Předobrazem hlavního hrdiny filmu je profesor Miroslav Dědič, který jako mladý učitel přišel počátkem padesátých let do obce Květušín v poválečném pohraničí a s částečným úspěchem přiměl děti tehdy ještě kočujících Romů k pravidelné školní docházce.

18.11.2008

Marian, 1996

režie: Petr Václav

Společnost mu dala to nejnutnější: jídlo, postel, střechu nad hlavou a základní hygienické návyky. Romský chlapec Marian však potřebuje lásku, cit a porozumění. Klopýtá cestou svého života uprostřed nepřátelského a lhostejného světa. Zoufale se brání, hledá a padá stále níž.

16.12.2008

Smradi, 2002

režie: Zdeněk Týc

Manželé Šírovi se přestěhovali z Prahy na vesnici. Hodlali tady najít nejen lepší vzduch pro vlastního synka trpícího těžkým astmatem, ale i vstřícnější klima pro dva starší adoptivní syny, kteří nezapřou svůj romský původ.

Muzeum romské kultury, Bratislavská 67, 602 00 Brno

přednáškový sál, začátky v 18.30 hodin.

Vstup zdarma.

Cikánská suita v sobotu ve Strašnickém divadle
Praha, 14.10.2008 15:12, (ROMEA)

Studio Citadela zve 18. 10. 2008 do Strašnického divadla na premiéru taneční inscenace „CIKÁNSKÁ SUITA“. Premiérové představení tohoto pozoruhodného projektu sociálního divadla se uskuteční stejně jako další reprízy v roce 2008 na scéně Strašnického divadla, které je zároveň koproducentem inscenace. V hlavních rolích zde v režii Ivany Hessové účinkují: houslový virtuóz Marek Balog, Richard Samko a Angelika Samková, Alena Štréblová a další.

Po představení následuje koncert tradiční romské kapely ČILÁGOS (http://www.jmc.cz/stan/cilagos/)

Inscenace Cikánská suita je osobitým divadelním projektem, který prezentuje výsledky několikaleté práce tanečního a divadelního ateliéru Studia Citadela. (Citadela je zapsána v povědomí pražské kulturní veřejnosti hlavně v souvislosti s vystupováním Bohnické divadelní společnosti, v posledních letech se zde ovšem objevují i další alternetivní umělecké projekty.)

Realizátoři inscenace se nechali inspirovat dávnověkým putováním Romů z Indie, novověkou anabází evropskou i naší nejčerstvější současností.

Premiéra je věnována in memoriam nepostradatelnému spolutvůrci inscenace, romskému kytaristovi a zpěvákovi Jánovi Á.Slepčíkovi. Ve svých písních, zaplněných emocemi, Ján zpíval o svobodě, bolesti, touze a lásce, ale i o penězích a strachu. Nepřesvědčoval, neprosil, nesoudil - pouze otevíral srdce každému, kdo by měl mít předsudky vůči jeho rase. Hudbu Jána Slepčíka v představení živě doprovází a transponuje houslista Marek Balog.

„Nepřišel jsem k tobě, abys mi dal najíst. Jen proto jsem přišel, abys mi dal trochu úcty.“

Dalším stavebním kamenem inscenace je ztvárnění tisícileté romské historie – tvoří ji obrazy romantické (Romové v Indii), surreálné i epické (putování po světě) až přízračně horrorové (holocaust). Vedle činoherních pasáží je romská historie „zaznamenána“ v abstrahujících tanečních scénách. Taneční pasáže vycházejí z tradičních indických technik (kathak), romských tanců i moderního výrazového tance (hledání identity, autonomie).

„Mají podle našeho práva podivné zvyky, barví si obličej a celé tělo, hovoří mezi sebou neznámým jazykem a toulají se sem a tam.“

Co asi cítí člověk, když se narodí v ‚nevlastní‘ zemi, kde má přisouzenou jinou pleť, odlišné zvyky, představy, hodnoty? Neměl by vědět, odkud přišel? Usazená populace většinou nomádům nedůvěřuje. Je nedůvěra k čemukoli jinému a neznámému příčinou zla, jež probouzí náš strach měnící se postupně v agresivitu? - - - Tvůrci Cikánské suity nemohou zodpovědět letité otázky a spory. Nechtějí moralizovat. Pomocí hyperreálného divadelního času usilují opustit alespoň na okamžik předsudky o tom, co je černobíle správné či špatné…

Realizace:

Námět a režie: Ivana Hessová. Dramaturgie: Vendula Kodetová. Hudba: Ján Áčo Slepčík, Tomáš Reindl, Amitava Chatterjee. Výprava: Andrea Králová. Pohybová spolupráce: Božena Nesvačilová. Světla: Jakub Nagaj.

Hrají: Marek Balog, Angelika Samková a Richard Samko, Drahuše Demeterová, Alena Štréblová, Martin Bonne, Božena Nesvačilová, Kateřina Štefanová, Pavlína Grossová, Edita Burešová, Josefína a Emílie Formanovy.

Produkce:

Projekt je realizován v koprodukci Studia Citadela a Strašnického divadla.

Citadela je kulturní místo pro všechny kolemjdoucí, studio s otevřeným chráněným programem tvůrčích dílen pro širokou skupinu veřejnosti a postižených spoluobčanů. Programy: Bohnická divadelní spol., ateliér arteterapie a artefiletiky, taneční ateliér (prožitkový ateliér, indický kathak), alternativní divadlo (Damaru, Společenstvo Bezhlavých – Spitfire Company, Havranprkno ad.).

www.bdscitadela.wz.cz 
www.strasnickedivadlo.cz

Dokumentární film Zdi dnes v kině Světozor
Praha, 13.10.2008 13:58, (ROMEA)

Stát tvrdil, že jsou mentálně zaostalí, ale ve škole měli samé jedničky. Pepa se sám učil anglicky a Anežka snila o práci v soudnictví. Karel byl mladým svědkem události v Matiční ulici, kdy se stavěla zeď mezi Romy a bílými. Dokumentární film “Zdi” je příběhem o třech romských dětech a jejich touze po vzdělání a dobré šanci v životě. Je to skutečný děj, kde děti nečekaně dosáhnou i historického průlomu ve sporné záležitosti, která trápí celý národ.

Film „Zdi“ byl natočen v roce 1999-2000 v České republice. Americká novinářka Arie Farnam spolu se dvěma studenty filmografie (Matt McClean a Dantia MacDonald) se vydali natočit nezavislý dokument o romských dětech v českých školách a nakonec zdokumentovali význačný moment, kdy se první děti ze zvláštní školy probojovaly na střední školu a kdy se celá situace začala měnit. Film je promítán na amerických i evropských univerzitách při studiu forem diskriminace a socialního vyloučení.

Dokumentární tým sledoval rok života devítiletého Karla a patnáctiletých Pepy a Anežky. Film přitom zahrnuje i mimořádně upřímné rozhovory s učitely, ředitely zvláštních škol i úřady ohledně osudu romských dětí v systému zvláštních škol. Ve filmu je Karel žákem zvláštní školy v Ústí nad Labem v době, když vypukne spor o výstavbu zdi v Matiční ulici. Žije na romské straně plotu a stane se naším průvodcem ve světě plném společenských konfliktů, policejních zásahů a počátečního romského aktivismu. Anežka a Pepa strávili celé své životy v dětském domově a také navštěvují zvláštní školu, kde se v deváté třídě nadále učí kreslit jednoduché dětské obrázky. Při tom narazí na jednu vzácnou učitelku, která věří, že jsou tam neprávem. Učitelka Pravdová jim pomůže s doučovaním učební látky základní školy a, když se náhle v zákonu otevře možnost přestoupit ze zvláštní školy i na střední školu, Anežka a Pepa se snaží změnit historii školství.

„Zdi“ je dokument o době, kdy se situace romských dětí ve školách v České republice teprve začínala měnit. Je to zároveň připomínka problémů, které nadále trvají pod jménem „speciálních škol“, i důkaz o pokrocích proti diskriminaci, které se za posledních osm let udály v celé společnosti. Po filmu bude následovat diskuse s producentkou Arie Farnam o natáčení dokumentu i o tom, jak se příběhy z filmu a situace ve společnosti dále vyvinuly.

Režie: Ariana Farnam, ČR-USA, 2000, česky, anglicky / české, anglické titulky, 60 min

ROMEA

Dokumentární film Zdi dnes v kině Světozor
Praha, 13.10.2008 13:58, (ROMEA)

Stát tvrdil, že jsou mentálně zaostalí, ale ve škole měli samé jedničky. Pepa se sám učil anglicky a Anežka snila o práci v soudnictví. Karel byl mladým svědkem události v Matiční ulici, kdy se stavěla zeď mezi Romy a bílými. Dokumentární film “Zdi” je příběhem o třech romských dětech a jejich touze po vzdělání a dobré šanci v životě. Je to skutečný děj, kde děti nečekaně dosáhnou i historického průlomu ve sporné záležitosti, která trápí celý národ.

Film „Zdi“ byl natočen v roce 1999-2000 v České republice. Americká novinářka Arie Farnam spolu se dvěma studenty filmografie (Matt McClean a Dantia MacDonald) se vydali natočit nezavislý dokument o romských dětech v českých školách a nakonec zdokumentovali význačný moment, kdy se první děti ze zvláštní školy probojovaly na střední školu a kdy se celá situace začala měnit. Film je promítán na amerických i evropských univerzitách při studiu forem diskriminace a socialního vyloučení.

Dokumentární tým sledoval rok života devítiletého Karla a patnáctiletých Pepy a Anežky. Film přitom zahrnuje i mimořádně upřímné rozhovory s učitely, ředitely zvláštních škol i úřady ohledně osudu romských dětí v systému zvláštních škol. Ve filmu je Karel žákem zvláštní školy v Ústí nad Labem v době, když vypukne spor o výstavbu zdi v Matiční ulici. Žije na romské straně plotu a stane se naším průvodcem ve světě plném společenských konfliktů, policejních zásahů a počátečního romského aktivismu. Anežka a Pepa strávili celé své životy v dětském domově a také navštěvují zvláštní školu, kde se v deváté třídě nadále učí kreslit jednoduché dětské obrázky. Při tom narazí na jednu vzácnou učitelku, která věří, že jsou tam neprávem. Učitelka Pravdová jim pomůže s doučovaním učební látky základní školy a, když se náhle v zákonu otevře možnost přestoupit ze zvláštní školy i na střední školu, Anežka a Pepa se snaží změnit historii školství.

„Zdi“ je dokument o době, kdy se situace romských dětí ve školách v České republice teprve začínala měnit. Je to zároveň připomínka problémů, které nadále trvají pod jménem „speciálních škol“, i důkaz o pokrocích proti diskriminaci, které se za posledních osm let udály v celé společnosti. Po filmu bude následovat diskuse s producentkou Arie Farnam o natáčení dokumentu i o tom, jak se příběhy z filmu a situace ve společnosti dále vyvinuly.

Režie: Ariana Farnam, ČR-USA, 2000, česky, anglicky / české, anglické titulky, 60 min

ROMEA

Romská pouť letos proběhla již podesáté

3.10.2008
OLOMOUC [Charita Olomouc]
Autor: Bc. Jana Březinová,

Akci zahájil mší svatou v bazilice Navštívení Panny Marie otec František Lízna. Po malém občerstvení vystoupily taneční i pěvecké soubory. Představil se taneční soubor Devleskre Čháve ze Střediska volného času Domeček ve Valašském Meziříčí, tanci se prezentoval i soubor Drom z Brna, dále své umění předvedli účinkující ze Společenství Romů na Moravě či občanského sdružení Vzájemné soužití z Ostravy a interpreti z dalších souborů.

V následujícím bloku jsme uvedli prezentaci fotografií, která mapovala činnost zúčastněných organizací. Kolegové ze zastoupených subjektů si tu také mohli vyměnit zkušenosti. Pouť skončila s úderem třetí hodiny závěrečným požehnáním.

"Na této pouti se snažíme vytvořit prostor pro setkávání Romů z různých regionů a je to i dobrá příležitost k vzájemnému poznávání života Romů a členů majoritní společnosti", přiblížila další cíle akce Jana Březinová z Charity Olomouc.

I dovádivé děti si na pouti rozhodně přišly na své. Odpoledne bylo připraveno plno zajímavých her a soutěží. Velkou atrakcí se bez pochyby stal skákací hrad, ale také dort, který k narozeninové oslavě prostě patří.

Značný ohlas mezi téměř pěti stovkami poutníků ze všech koutů republiky měla i působivá homilie otce Lízny či brilantní pěvecký výkon Jiřího Somsiho při liturgii.

převzato z www.romea.cz

Romové si dnes v Hodoníně u Kunštátu připomněli holokaust

Přibližně sto lidí se dnes sešlo v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku, aby si připomnělo romský holokaust. Kytice položili u památníku stojícího v místech, kde byl za druhé světové války sběrný cikánský tábor. Celkem jím prošlo bezmála 1400 Romů z Moravy a Slezska, kteří pak byli odesláni do koncentračních táborů.

Poslední transport odjel 21. srpna 1943. Každý rok se proto v srpnu scházejí v Hodoníně lidé ke vzpomínkové akci. Letošní účast na ní byla zatím největší, řekl ČTK František Jemelka z brněnského Muzea romské kultury, které pietní akci pořádá.

Sběrný tábor v Hodoníně se nezachoval. Připomíná jej netradiční památník představující kolo od vozu a koňský chomout. Celkem bylo z Čech, Moravy a Slezska transportováno za druhé světové války do koncentračních táborů 5500 Romů. Tento romský holokaust přitom podle historiků přežila pouhá desetina z nich.

Aby jejich osudy neupadly v zapomenutí, mělo by v Hodoníně vzniknout mezinárodní dokumentační a vzdělávací centrum romského holokaustu. Záměrem je vybudovat jej přestavbou zastaralého rekreačního střediska, které se nachází nedaleko památníku.

Zatímco Hodonín u Kunštátu sloužil ke shromaždování moravských Romů, příslušníci tohoto etnika z Čech byli umisťováni do tábora v Letech u Písku. Na jeho místě se nyní nachází Romy a různými aktivisty kritizovaná výkrmna prasat. Část z nich požaduje, aby byla zbourána, protože narušuje pietu místa. Řešením tohoto problému se nyní zabývá vláda.

Videoreportáž zde. 

Na interkulturním koncertu vystoupí Romové i potomci Sudetských Němců

Koncem srpna můžete v Brně navštívit interkulturní koncert, na kterém vystoupí potomci Sudetských Němců a také Romové. Pořádá ho Muzeum romské kultury ve spolupráci se Sudetoněmeckou kanceláří v Praze.

V první části koncertu vystoupí skupina Moravia Cantat, která přednese především židovské písně. Tento umělecký hudební a pěvecký soubor je složen z hudebníků ze třetí generace Sudetských Němců z Moravy. Založen byl v roce 1952 a věnuje se dědictví německé, židovské a české tvorby z Moravy a Čech.

Ve druhé části večera vystoupí šestičlenná romské hudební skupina Bengas z Prahy, která hraje písně Romů z celého světa ve vlastních moderních úpravách. Vystupuje ve složení tři španělské poloakustické kytary, baskytara a sestava perkusních nástrojů a bicích.

Koncert se koná ve čtvrtek 28. srpna od 19 hodin v Kulturním centru Omega, Musilova 2, Brno-Husovice (spojení tramvají č. 4, směr Obřany). Vstupné je 80 Kč.

Předprodej vstupenek:
BKC, Běhounská 17, Dům pánů z Lipé, Brno
Indies, Poštovská 2, Brno.

Převzato z www.romove.cz

Výstava ukazuje, jak žili Romové
Plzeň, 6.8.2008 10:06, (Převzato: Mladá fronta DNES)

Romové mají v české kotlině pevné kořeny už šest set let. Ovšem jejich svět zmizel v krematoriích vyhlazovacích táborů druhé světové války. Nyní je připomíná výstava Zaniklý svět, která je od včerejška k vidění ve Studijní a vědecké knihovně v Plzni. Z prvorepublikových fotografií shlížejí na návštěvníky dnes už neznámí Romové a Sintové.

„Snímky jsme sháněli těžko a mnohdy jsme naráželi na nechuť potomků je poskytnout nebo uvést jméno. I proto je vystavujeme bez popisků. A také nestojíme o to, aby nás podle jmen vyhledávali příslušníci extrémistických skupin,“ prohlásil organizátor výstavy Čeněk Růžička. Fotografie doplňují texty, které přibližují historii a život romského etnika. Unikátem jsou dvě kresby z koncentračních táborů. Výstava potrvá do 5. září.

VIDEO
Zaniklý svět (ČT)