Měli bychom vycházet z několika již daných skutečností. Tím prvním je potřeba dítěte. Některé děti začnou projevovat zájem o jídlo dříve, jiné ani po ukončení sedmého měsíce nejeví o příkrm zájem. Každá maminka časem pozná stravovací rytmus dítěte, ví, kdy je spokojené a kdy mu něco schází. Pokud dítě normálně přibývá na váze, není rozmrzelé a klidně spí, jsou to známky, že se neděje nic výjimečného. Naproti tomu málo počůraných plének, častější pláč a rozmrzelost, časté buzení nejen v noci, stagnace nebo úbytek na váze – to vše může nasvědčovat, že vašemu miminku něco schází. Nemusí to být jen klubající se zoubek.

Pediatři všeobecně radí začít s příkrmem od ukončeného šestého měsíce. Většina dětí je skutečně v tomto věku ochotná vyzkoušet jinou potravu. Pokud ale dítě nejeví o příkrm nejmenší zájem, všechno hned vyplivne nebo ani nevezme do pusinky, asi ještě nenastala jeho doba. Je moudré několik dní po sobě pokrm nabídnout, ale nevnucovat. Když nezájem trvá, můžeme to opět zkusit třeba za týden. Mateřské mléko je dostatečně výživné a u plného talíře ještě nikdo hlady neumřel!

Dalším kritériem kdy začít je skutečnost, jestli máte dostatek mléka, dítě bez problémů saje a vy hodláte kojit co nejdéle. U nekojených dětí není důvod s příkrmem otálet, u dětí kojených se nic nestane, když začnete až v průběhu šestého měsíce nebo i později. U kojeného dítěte stačí v roce tři jídla za den!! Podle toho se můžete řídit při zavádění příkrmů. Více v tabulce Odstavení od kojení.

Všechno chce svůj čas!

Nic nepokazíme, když začneme pozvolna. První rada je nabízet jednu potravinu tři dny po sobě a sledovat dítě, jestli nemá na potravinu nějakou reakci. Čím je potravina dráždivější, tím později je vhodné ji nasadit. Některé potraviny vyžadují dobrou tepelnou úpravu, jinak mohou způsobit nadýmání (květák, kapusta, luštěniny), jiné musíme alespoň z počátku zbavit slupky (jablíčka, hrušky, rajčata, papriku) Lepší je nové potraviny kombinovat s něčím, co dítě bez problémů jí a přidávat to v menších dávkách, které postupně zvyšujeme. Napřed podáváme řidší pokrmy, později přecházíme od mixování na mačkání vidličkou, aby v jídle zůstaly i malé kousky. Většina dětí kolem devíti měsíců zvládne jíst zeleninu pokrájenou na malé kousky. Záleží to i na temperamentu dítěte a počtu prořezaných zoubků.

Čím začít?

Jedním z kritérií je to, co odborníci všeobecně doporučují. V prvním měsíci to nebývá veliký problém – dítě se s jídlem teprve seznamuje, ochutnává, jeho zažívání pomalu přivyká jiné stravě. Ale co dávat dál? Kdy začít kořenit, kdy dát poprvé větší kousky? Kdy je možné nabídnout kravské mléko? Které koření použít jako první? O tom všem si tady budeme následující týdny povídat.

Stravovací návyky

Jak jíte doma vy, tak začnou jíst vaše děti. Když budete jíst párek s hořčicí nebo mlsat čokoládu, dítě bude chtít ochutnat to, co jíte vy! Pomoc snadná – chcete-li, aby vaše dítě dostávalo kvalitní potraviny, vařte dietněji i pro sebe!! Také není problém odložit část zeleniny stranou a uvařit jí bez dráždivého koření a bez jíšky!! Jídlo má podobný vzhled a krmit můžete z vedlejšího talíře. Je dobré mít něco nachystaného, když sami usedáte ke stolu.

Pokud jste masorádi, je jasné, že nabídnete dítěti maso dříve než v rodině, která se stravuje převážně vegetariánsky. Dalším důležitým hlediskem jsou alergie v rodině. Říká se, že pokud jsou rodiče oba alergici, je u dítěte zvýšená pravděpodobnost, že bude také na něco alergické. Jako dobré prevence zde pomůže dlouhé kojení a pomalé zařazování ostatních potravin, kravské mléko a potraviny s lepkem nabízet až později, podobně i citrusové plody nebo to, na co jsou alergičtí rodiče.

Zavádění příkrmů je skvělou příležitostí jak obohatit i svůj jídelníček o nové potraviny. Zbylo vám nějaké to kilečko po porodu? Co takhle jíst společně s dítětem a začít mlsat zdravě?

Řekni mi co jíš a já ti řeknu, kdy umřeš!

Ať vám říká kdo chce co chce, dítě stejně časem ochutná, to co jíte vy. Jinými slovy – jaké máte stravovací návyky, takové je bude mít s největší pravděpodobností i vaše dítě. Máte-li nějaké to pacholátko doma, je možná na čase popřemýšlet čím se živíte a jestli to stejné chcete dávat i vašemu dítěti. Těžko můžete dvouletému prckovi nabízet plný talíř zdravé zeleniny, když sami baštíte buřta s cibulí, tlačenku s octem nebo hranolky s kečupem. O svém zdraví rozhodujeme sami, do určitého věku rozhodujeme i za své děti. Chceme jim dát to nejlepší? Není na čase popřát trochu té zdravé výživy i sobě?!

Strašáci na talíři!!

A nejen na talíři!! Tlemí se na nás z lákavých barevných obalů, poskakují na obrazovce ve spoustě reklam, které nás přesvědčují, že právě ten jejich sajrajt je pro naše dítě zcela nezbytný, zkrátka to NEJ…, co většinou pokazí žaludek a zcela vyplení naší peněženku. Jsou to různá Ečka, kalorie, tuky, cukry, dusičnany, naklonovaná zelenina, postřiky, sířené ovoce, plísně, bakterie a já nevím, co ještě. Žijeme ve světe, který hodně nabízí, je umění správně si vybrat. Chce to chladnou hlavu a čas se zastavit. Jak už zaznělo na začátku – nic není dokonalé ani dokonale připravené, něco jíst musíme a ruku na srdce – často nevíme ani co jíme… Organismus nám stejně chátrá, jde jen o tom, aby nechátral zbytečně rychle… :o)

Po všem, co jsem o dětském stravování slyšela a četla, zastávám názor řady odborníků, že dítě do tří let si zaslouží vlastní stravu. Věta :“ Už jí všechno jako my!“ v rodině s ročním dítětem, kde mají k obědu vepřo-knedlo-zelo a k večeři párek s hořčicí, mi nahání husí kůži. Zažila jsem maminku, která namáčela miminku dudlík do zmrzliny se šlehačkou…..! Dítěti byly čtyři měsíce….Nevím, co by ta maminka dělala, kdyby dítě dostalo Salmonelózu. Zmrzlina je nevhodná hned z několika důvodů. Kromě zmíněné Salmonelózi obsahuje příliš mnoho tuku, cukru a navíc kravské mléko. Nevhodná je i teplota, malé děti by měly dostávat potravu v tělesné teplotě. Co se mě týče, nabídla bych zmrzlinu dětem co nejpozději, klidně až v pěti letech. Do té doby bych věřila jen domácí kuchyni.

Čeho se tedy do tří let raději vyvarovat?

U mě platí: Co dítěti neprospívá a bez čeho se obejde, to mu nenabízím.

Dítě si asi do tří let vytváří chuťovou škálu, na potraviny si zvyká nejen jeho jazyk, ale i žaludek a zažívání. V životě sní ještě dost těžkých jídel, na co mu je nabízet, když je ještě malé a může chroupat jablíčko a mrkev?!

Uzeniny – nejistá kvalita, většinou příliš vysoký obsah soli a nekvalitního tuku, uzení samotné potravinám přidá jen zajímavou chuť, spíš přidá škodliviny. Dvojnásob to platí o špekáčku opékaném nad ohněm!!

Smažené potraviny – hranolky, krokety, sýr, řízky, žampióny, vajíčka… O přepáleném tuku snad psát ani nebudu, ten škodí i nám dospěláků, co teprve dětem. Někdo si třeba řekne: dva hranolky neuškodí… Jenže dítěti může zachutnat a pak jí bude vyžadovat. Pokud je spokojené s bramborovou kaší a vařenými brambory, není nutné mu nabízet horší variantu…. Většina potravin se dá upravit i dietnějším způsobem.

Sladkosti, cukroviny, cukrářské výrobky, čokoláda, bonbony …. Platí, co už jsem psala dříve – příliš mnoho tuku, cukru a pro dítě zatěžujících přísad (barviva, ztužovače a podobné sajrajtíky…) Nevěřte reklamám, které se vás snaží přesvědčit, že nějaká pochutina obsahuje třeba kalcium, proto je pro vaše dítě nezbytná!! Sice je tam nějaké malé množství zmiňované složky, ale kromě toho i spousta zbytečností! Čokoláda je návyková a pokud si na ni a jiné sladkosti dítě zvykne odmala, má zaděláno na zkažené zuby a obezitu. Vím, že je to velice těžké uhlídat dítě před příbuznými („Vy tomu chudáčkovi nic nedopřejete!!“) a nebo třeba ve školce, kde to baští jiné děti. Vzpomínám si, jak mi v supermarketu nabízeli jakési sušenky, že k tomu dostanu miňonky zdarma. Odpověděla jsem, že mám těhotenské nevolnosti a nic z toho nejím. „Tak aspoň malému…“ zkoušela to prodavačka. Verunka měla tehdy asi 14 měsíců. Obešli jsme se bez miňonek… :o)

Zmrzlina – platí to co o sladkostech, ale navíc ještě nebezpečí Salmonelózy (hlavně u kopečkových zmrzlin, ty balené jsou pod velkou kontrolou) a nedělá to dobře ani na zuby ani na krk. Je to veliké lákadlo, nějakou tu pečenou domácí buchtu můžeme dítěti přibalit na cestu, ale na letním výletě, když je horko…. Doma se dá snadno namíchat tvaroh nebo dát chvíli zmrazit ovocný jogurt. Pokud si vzpomínám, měla jsem svou první zmrzlinu asi v šesti letech a taky žiju…! :o)

Na co pozor:

Kupované sušené ovoce, semínka a oříšky – příliš malé kousky, které může dítě vdechnout! Dětem do jednoho roku je lepší nepodávat vůbec, u starších dětí volit spíš mletou variantu (třeba v bábovce. Oříšky a mandle jsou tvrdé, je lepší počkat do doby, kdy mě dítě většinu zubů a umí kousat. U semínek dát pozor na kvalitu, mohou být podobně jako oříšky plesnivé nebo zatuchlé. Prodávané sušené ovoce je chemicky ošetřené (síření), proto se musí dobře umýt, do dvou let si v pohodě vystačíte s čerstvým ovocem. Domácí křížaly lze podávat mnohem dřív, záleží na tvrdosti a velikosti sušeného ovoce.

Kvalita potravin – co nám dospělým nevadí, může dětem způsobit třeba bolení bříška nebo průjem. Pozor na zeleninu v akci, kvalita bývá nevalná. Ovoce bereme jen bezvadné, dobře vyzrálé. U ostatních potravin dobře kontroluje minimální trvanlivost.

Je to vůbec reálné?

Často se setkávám s názorem, že pan Fořt je fanatik a že se v praxi takové zásady nedají zachovávat. Myslím si, že je lepší mít nějaký plán než ponechat věcem volný průběh. Snadněji se odolává různým „narušitelům“ (návštěvy, tetičky, babičky…) když mám jasno, co chci dítěti dávat. Nemějte obavy, že by se vám podařilo dávat jen to, co si samy určíte. Dítě do jednoho roku bezpochyby ochutná chlupy z koberce, hlínu z květináče, kočičí granule, zapadnutý knoflík, ohlodá papírovou krabičku, slupky z brambor, trávu, mech, šišky či jiné pochoutky – záleží jen na tom, kde ho vypustíte a kdo ho hlídá… :o) Není třeba panikařit, když si i malé dítko nedopatřením ochutná kus chleba, který jste chtěly zařadit až o tři měsíce později…Pokud se jedná o normální potraviny v malém množství není třeba propadat panice (kamarádce nafurtovala babička její holčičku pudinkem se šlehačkou, když měla zhruba půl roku….). Je rozdíl mezi pravidelným podáváním a náhodným ochutnáním. Je dobré vrátit se vašem plánu a nezačít dávat dříve třeba lepek, když už to stejně dítě ochutnalo (a nic mu po tom nebylo…) Postupné zavádění potravin ulehčuje dítěti přechod na pevnou stravu a vyplatí se příliš nespěchat.

V dalším deníčku se konečně dozvíte čím konkrétně začít a najdete v něm i nějaké jednoduché recepty.

Co dětem do pusinky – první měsíce příkrmů.

Čtvrtý měsíc

Děti, které nejsou kojené, mohou (ale nemusí!) být přikrmovány od UKONČENÉHO čtvrtého měsíce. Neznamená to, že musíte začít přikrmovat v ten den, když miminko dosáhne čtvrtého měsíce, ale můžete začít přikrmovat, po dosažení čtvrtého měsíce. Pokud je dítě spokojené a přibírá na váze, není důvod zavádět jinou stravu než kojenecké mléko. Není to moje parketa, ale od maminek vím, že začínají většinou přidáním rýžové kaše do večerní dávky mléka. Jiné zase dávají polední dávku mléka do zeleninového vývaru nebo přímo nabídnou jemné zeleninové pyré. Jelikož jsem začínala až v průběhu šestého měsíce, ráda uvítám reakce maminek, které začaly s příkrmem dříve.

První měsíc příkrmu  (šest měsíců)

Zelenina:

mrkev, cuketa, brokolice, případně brambory, (květák někdo doporučuje, je lehce nadýmavý, ale nám problémy nedělal. Nedoporučuje se dávat dětem co trpí na prdíky.)

Ovoce:

Jablko, banán (napřed dušené, pak zkracovat tepelnou úpravu)

Obiloviny:

rýže, případně kukuřičná kaše Otesánek (nikoliv celá kukuřice!)

Nápoje:

Ovocné a bylinkové čaje (neslazené, případně doslazené Glukopurem), mrkvová šťáva s jablkem

Koření:

mletý kmín

Nevhodné potraviny:

cokoliv v kouskách – hrozí nebezpečí vdechnutí

kravské mléko a potraviny z něj připravované – je možná alergická reakce

vše, co obsahuje lepek – chléb a pečivo

vše, co obsahuje vajíčka (piškoty)

maso (pokud kojíte, stačí bohatě začít s masem od 8. měsíce. Rozhodnete-li se začít dříve, doporučuje se jako první masový vývar z drůbežího masa, teprve potom přidat i namixované maso)

pribináček a výrobky z tvarohu (obsahuje hodně bílkovin se kterými si dítě neumí poradit)

pudink (obsahuje chemická barviva, v podstatě jde jen o ochucený škrob, který dítě v tomto věku nepotřebuje)

tropické ovoce, nadýmavá zelenina

Kupované ovocné šťávy (Kubík apod.) jsou příliš sladké a husté, pokud se pro ně přece jen rozhodnete, je lepší je naředit.

Na uváženou jsou kupované ovocné výživy. Obsahují poměrně dost cukru, dítě si na ně zvykne, může je vyžadovat a odmítat doma dělané. Doporučuji střídat domácky vyrobené s kupovanými. Podobně hotové granulované čaje Hipp a podobně. Jsou hodně sladké (a drahé…) nemyslím si, že jsou pro děti to nejlepší a nepostradatelné.

Zásady:

Jídlo vaříme vždy čerstvé v malých dávkách. První měsíc je ochutnávací, dítě je stále plně kojené (nebo dostává mléčnou stravu) a navíc dostává příkrm. Není to žádná tragédie, když nic nesní nebo jenom párkrát olízne lžičku. Seznamuje se s novou činností, která by pro něj měla být příjemná. Vhodné je posadit si dítko do autosedačky, podložit plínkou, opásat bryndákem (některým dětem může vadit šňůrka kolem krku, pro seznámení stačí jen položit a zavazovat, až si dítě na celou proceduru zvykne). Můžete navodit atmosféru puštěním příjemné hudby nebo začít krátkou říkankou nebo písničkou. Rituály usnadňují dětem přijmout novou věc.

Nezoufejte, když dítě jídlo odmítá i když začalo jíst velice pěkně. Je zcela normální, že se vrátí plně ke kojení a nebude chtít nic jiného. Nabízejte, nevnucujte a obrňte se trpělivostí.

Zeleninu používáme čerstvou, nezávadnou, vaříme v kojenecké vodě bez přidání soli. Po uvaření můžeme přidat kapku lisovaného olivového oleje. Zeleninu zásadně nedusíme na žádném tuku!!

Dětem do jednoho roku pokrm nemusíme přislazovat, pokud přece, tak se doporučuje hroznový cukr Glukopur.

Příklad jídelníčku:

Obědy:

1.mrkev

2. mrkev + brambor *

3. rýže + mrkev

4. cuketa + brambor

5. rýže + jablko (+ banán)

6. mrkev + brambor

7. mrkev + brambor + cuketa

8. cuketa + brambor + brokolice

9. rýže + mrkev (nebo mrkev + brambor + květák)

10. mrkev + brambor + cuketa

Večeře:

Rýžová kaše (pokud dítě dobře snáší jablíčko, můžete jí ochutit kouskem jablíčka)

*Začínáte-li přikrmovat v zimě, snažte se brambory nahradit jinou čerstvou zeleninou. Staré brambory obsahují příliš škodlivin. Pokud brambory použijete, postupuje následovně: Vyberte jen zdravé hlízy, bez klíčků, černých skvrn a zelených míst. Brambory nakrájejte na kousky a nechce asi půl hodiny vylouhovat ve vodě. Tu pak slijte a vařte v kojenecké vodě s trochou mletého kmínu. Kmín je důležitý, neutralizuje solanin.)

Nové chutě se dají prokládat již osvědčenými (např. bramborová kaše). PO očkování nebo nějaké nepříjemné proceduře je lepší volit již osvědčenou kombinaci, kterou dítě jí.

Recepty:

Mrkev s bramborem

Zeleninu očistíme, brambory nakrájíme na kostičky a necháme asi půlhodiny vyluhovat, mrkev rozkrojíme na čtvrtiny a můžeme vyříznout střed (je v něm nejvíce dusičnanů). Mrkev pokrájíme na kousky, zalijeme kojeneckou vodou a dáme vařit. Po chvíli přidáme i brambory a mletý kmín. Vaříme doměka. Pro menší děti mixujeme, větším pomačkáme vidličkou.

Rýže s mrkví

Rýži můžeme pomýt na kávovém mlýnku, je pak dříve vařená. Nebo uvaříme normální rýži dohromady s mrkví a na závěr vše umixujeme. Můžeme naředit kojeneckou vodou a dát do lahve (pokud jsou z ní děti zvyklé pít.) Působí i léčivě proti průjmu Pokud přidáváme jablíčko, stačí ho přidat chvíli před koncem, samozřejmě bez slupky a buď nastrouhané nebo nakrájené na malé kousky. Starším dětem přidáváme jablíčko syrové.

Dřív než přejdu rovnou k věci, dovolím si malou poznámku.

V jednom z posledních deníčků mi byl vytýkaný fanatismus a položena otázka, zda jsem lékařka, že píšu o výživě dětí. Lékařka nejsem, vystudovala jsem zahradnictví, takže mám přehled o zelenině, ovoci, obilninách… Před revolucí jsem se zabývala jógou a makrobiotikou, ne dlouho, ale vyzkoušela jsem to. Pracovala jsem několik let ve zdravotnictví setkala jsem se s tím, co se označuje za dietu a dočetla jsem se z vlastního zájmu, jak by měla správně vypadat. Žila jsem pět let v Německu, kde se běžně používala zelenina u nás nepříliš známá Ráda vařím a zkouším nové recepty, zajímají mě netradiční suroviny

O příkrmy jsem se začala zajímat jako spousta jiných maminek – až bylo mému prvnímu dítěti kolem pěti měsíců. Protože každý doporučoval něco jiného. Začala jsem pátrat sama a vytvořila si tabulku příkrmů do jednoho roku (s několika poznámkami až do tří let. Vycházela jsem přitom z knihy Petra Fořta Moderní výživa pro děti, z podkladů Kenny klubu a z dalších informacích na internetu, v časopisech a knihách. Tabulku jsem nabídla nějaké mamince v diskusi o příkrmech asi před dvěma roky. OD té doby mi chodí maily s prosbou o tabulku. Jelikož byla upravena pro naše potřeby (manžel je alergik, dcera o 5 týdnů dříve narozená), rozhodla jsem se poskytnout tuto tabulku prostřednictvím deníčků. Nikdo mě k tomu nenutil a já nenutím nikoho, aby se podle toho řídil. Každý si může s údaji zde uvedenými naložit jak chce.

Poznámka pro zájemce o tabulku: Dostala novou podobu, takže informace v ní se mohou lehce rozcházet s údaji v deníčku, ale podstatné věci platí. Pošlu ji každému, kdo si o ní napíše mailem. Nikdy jsem nikomu neradila, aby se řídil přesně podle ni, naopak uvádím, že byla vytvořena pro naši potřebu a každý si jí může upravit podle sebe. Jak jsem psala v úvodu – každé dítě je jiné a stravovací návyky v rodinách jsou rovněž rozdílné. Chodí sem maminky z různých zemí, kde se běžně jí něco jiného než u nás. Já jsem vycházela ze své rodiny a středoevropských měřítek.

Tolik na úvod od fanatické autorky…! :o)

Co dětem do pusinky - Druhý měsíc příkrmu

Zelenina:

hrášek a kukuřice (pár kuliček dobře uvařit! Po uvaření přepasírovat přes sítko. Slupky nadýmají!!)

celer (je hodně aromatický, jen přidávat v malém množství),

petržel (viz celer)

květák

červená řepa

fenykl (kořen)

topinambur (hlízy slunečnice hlíznaté)

lisovaný olivový olej

Ovoce:

hruška

Obiloviny:

pohanka, proso (jáhly)

nápoje:

Mandlové mléko

Koření:

Fenykl, anýz, kmín

Druhý měsíc přidáváme nové potraviny jako jsou bezlepkové obiloviny. Pozor na pohanku, nemusí dětem chutnat, přidávat jen po trochách, třeba v kombinaci s mrkví či jablky. Nic se nestane, když je začnete podávat o měsíc později. Někdo uvádí celer a petržel – pozor, mohou vyvolat reakci, přidávat jen po trochách. Výborně dochutí bramborovou kaši. Pokud se dítě osype, počkat s používáním na další měsíc. Květák může nadýmat, musí být dobře povařený. Jablko můžeme přidat i k zelenině. Zajímavou zeleninou je fenykl, v poslední době se dá sehnat běžně v supermarketech. Je jemnější než celer a petržel, dá se výborně kombinovat s bramborem, později přidávat s další kořenovou zeleninou do polévek.

Topinambur skvěle nahradí problematické brambory. Má dobré složení minerálů, je výhodný i pro diabetiky a pokud ho pěstujeme na zahrádce, máme ho vždy čerstvý.

Do hotových pokrmů můžeme přidat asi kávovou lžičku kvalitního za studena lisovaného oleje (olivový, slunečnicový)

Doporučují se jen dvojkombinace, ale záleží hodně na apetitu miminka a osvědčených surovinách. Já jsem zkoušela v sedmém měsíci i trojkombinace a nebyl s tím problém. Opět platí zásada zavádět novou potravinu několik dní po sobě a sledovat reakci dítěte.

fenykl obecný

Latinský název:
foeniculum vulgare

Popis:
Fenykl se používá po dlouhou dobu ke kořenění ryb. Listy se přidávají do salátů a nádivek a listové řapíky se vaří jako zelenina. Semena mají lehce lékořicovou chuť.

http://www.huggiesdrynites.cz/recepty/ingredience_detail.asp?id=391

Topinambur hlíznatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie.

Topinambur hlíznatý (Helianthus tuberosus L.) je rostlina z čeledi hvězdnicovitých, rodu slunečnice, morfologicky podobná slunečnici s drobnějšími úbory. Protáhlé hlízy se zvrásněným povrchem a tenkou slupkou jsou pevně přirostlé ke stolonům, což je jednou z hlavních příčin omezení jejich pěstování. Po vytvoření hlíz získává rostlina značnou obrůstací schopnost. Z hlíz se získává polysacharid inulin. Obsahují vitamíny A, B1, B2, C a D. Největším pěstitelem v Evropě je Francie, odkud se do Evropy šířil do konce 16. století jako potravina, kterou vytlačily brambory. Později byly hlízy i stonky využívané jako krmivo. Je nenáročný na podmínky prostředí, snáší vlhké i suché polohy, hlízy nejsou poškozovány ani silnými mrazy, je vhodný do podhorských i horských oblastí.

Topinambury nejsou náročné na předplodinu, samy jsou předplodinou zaplevelující. Víceletým pěstováním (část hlíz se ponechává v půdě jako sadba) se problém zaplevelení řeší, ale zhoršuje se vzcházivost v důsledku nerovnoměrného uložení hlíz, zhutňování půdy i zdravotního stavu rostlin. Půda se připravuje podobně jako pro brambory, dobře reaguje na hnojení organickými hnojivy. Sázet lze topinambur na podzim i na jaře.

http://encyklopedie.biom.cz/wiki/index.php/Topinambur_hl%C3%ADznat%C3%BD

Možné kombinace:

červená řepa + brambor

dušené jablko s mrkví

brambor + petržel (plátek) + celer (plátek)

mrkev + hrášek + kukuřice (+ jablko)

mrkev + jablko + hruška  =  šťáva

rýže + červená řepa

tobinambur + fenykl

Recepty:

Červená řepa

Červenou řepu vaříme v celku ve slupce asi hodinu. Potom ji oloupeme a rozmixujeme. Je možné i podávat samotnou, s rozmačkaným bramborem nebo s rýží Pokud chcete uspíšit vaření, můžete jí oloupat, nakrájet na plátky nebo na kostičky a vařit v kojenecké vodě s přidáním anýzu a fenyklu.

Mandlové mléko

Spaříme nebo i trochu povaříme mandle, oloupeme, přilijeme trochu kojenecké vody, rozmixujeme, přidáme vodu, přecedíme přes jemné sítko. Pro mlsouny je možné přidat ještě trochu Glukopuru.

Zpracováno podle instrukcí z Kenny klubu, knížky Petra Fořta  Moderní výživa pro děti a informacích na internetu