Deník J A K D A T P R V N I P O M O C

Dvouhodinové kurzy první pomoci pro laickou verejnost. Cena je 100 Kč na osobu. Stačí jen zavolat a domluvit se ev. pokud bude zájem, muzeme se domluvit a nekde v Praze/Kladne usporádat proškolení několika matek (ale asi by to chtelo bez dětí, aby jsme na to meli klid) - kdo by mel zájem, pište mi ev. si zorganizujte ve svém mateřském centru v okolí domova - stačí se domluvit s několika matkami a zavolat si :o)

Marek Hylebrant
administrátor
Krajské školicí a výcvikové středisko
Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje
Třída Osvobození 387
261 01 Příbram VII
tel: +420 318 625 601
GSM: +420 737 239 962
kabinet@uszssk.cz
www.uszssk.cz

STRUČNÝ PŘEHLED

 
1.     zabezpečení místa nehody
- obecná pravidla
- zaznamenání času vzniku události
- překonání psychické bariéry
- zabránění dalším úrazům
- klidné a rychlé vyšetření postižených, kontrola životních funkcí – někdy nutnost vyproštění či sundání přilby
- nahlášení události dispečinku ZZS
- využití náhodných či nezraněných osob

2. odsun z dosahu nebezpečí
podle povahy poranění lze použít nejčastěji tyto způsoby:
- vyproštění a odsun držením za předloktí (Rautekův manévr)
- odnesení na sedadle ze dvou rukou
- odnesení v náručí
- odsun doprovodem
- odnesení na ramenou (tzv. na jelena)

3. kontrola životních funkcí
- slovní kontakt
- pohled
- pohmat
- dokončení celkového vyšetření
- kontrola životních funkcí – počet dechů a tepů

4. krvácení a šok
- vnější a vnitřní krvácení
- tlakový obvaz
- zaškrcovadlo – indikace a rizika
- polohování při podezření na vnitřní krvácení
- šok – příčiny a příznaky, dg, protišoková opatření

5. bezvědomí

- nejčastější příčiny – otravy, mozkolebeční poranění, tonutí
- stabilizovaná poloha

6. poruchy dýchání
- překážky v dýchacích cestách – úder do zad, Heimlichův manévr
- podpůrné dýchání
- technika umělého dýchání
- náhlá dušnost – průdušková záducha, srdeční záducha 
 

7. zástava krevního oběhu
- nehmatnost tepu při 10s trvajícím měření na krčních tepnách
- správná poloha rukou, hloubka a rychlost stlačení při oživování 1 a 2 zachránci
- ověření účinnosti – barva, tep, zornice
- oživování dětí – do 1 roku
 - do 8 let

Britský Červený kříž apeluje na rodiče, aby si jako novoroční předsevzetí dali kurs první pomoci. Z nového průzkumu totiž vyplynulo, že jen málokterý rodič by dokázal při úrazu poskytnout svému dítěti potřebnou pomoc pro záchranu jeho života.

Průzkumu byly podrobeny více než dvě tisícovky dospělých osob, z nichž jen například necelá čtvrtina ví, jak ošetřit svého potomka, kdyby si poranil hlavu. Podle Červeného kříže je v tomto případě nezbytné zajistit dítěti dostatečný přísun kyslíku a uvolnit jeho dýchací cesty, včetně zajištění jazyka proti zapadnutí. Pokud to rodiče vynechají, mohou své dítě i zabít. Poranění hlavy způsobené pádem je přitom jedním z nejčastějších úrazů, neboť všeobecně tvoří třiačtyřicet procent domácích úrazů.

Autoři průzkumu se rodičů také ptali, jak by jednali, kdyby jejich dítě spolklo malou hračku. Více než polovina (třiapadesát procent) rodičů s dětmi mladšími osmi let uvedla, že by se snažili vylovit hračku z krku dítěte prsty nebo by dítě chytli za nohy a začali s ním třást hlavou dolů. Správný postup ovšem tkví v pořádné ráně do hrudníku, kterou dítěti vyrazíte hračku nebo jiný drobný předmět ven. Pokud budete hračku lovit prsty, nejenže se vám to zřejmě nepodaří, ale navíc svému dítěti krk ještě více poraníte.

I v případě dalšího častého úrazu, popálenin, by rodiče v osmnácti procentech případů větší zranění ošetřili nevhodným způsobem, totiž pomocí ledu, másla nebo margarínu. Správně popáleniny přitom ošetříte, jestliže popálené místo vložíte na deset minut pod proud studené vody.

Britský Červený kříž ve snaze pomoci dětem a rodičům vydal nový interaktivní CD–Rom nazvaný Rychlokurs první pomoci pro rodiče, který je možné objednat na adrese www.redcrossproducts.co.uk. Cena činí v přepočtu zhruba sedm set korun. (Plus)

zdroj: http://zdravi.dama.cz/clanek.php?d=3692

http://www.cervenykriz.cz/ppomoc/zaklkurz.htm

První pomoc po pobodání hmyzem.

V letních měsících hrozí lidem pobodání od vos, včel, sršňů a jiného hmyzu. Jejich bodnutí je nepříjemné a bolestivé. Ve většině případů je následkem bodnutí zarudnutí a menší svědivý, pálivý, bolestivý otok a pupenec. Někdy ovšem může dojít k závažné život ohrožující alergické reakci, zhoršení zdravotního stavu pacienta a vznik anafylaktického šoku. Bodnutí v těchto případech může způsobit i smrt.

Důležité je nejen umět dobře poskytnout první pomoc v této situaci, ale zaměřit se zároveň na prevenci, tak aby k bodnutí vůbec nemuselo dojít. Na co si tedy dávat pozor?

Procházky v lese a v přírodě:

Nechodit v trávě bez obutí. Procházky vyžadují jistou opatrnost a obezřetnost. V zemi, ve starých kmenech, pařezech a hromadách dřeva, ale i na půdě a střeše se mohou skrývat vosí i sršní hnízda. Důležité je s tímto faktem preventivně počítat a hmyz nedráždit prudkými pohyby ani u dětí oblíbeným rýpáním klacíkem ve vosím hnízdě. Pokud už k nehodě, která má za následek vyrojení vzteklých vos dojde, doporučuje se rychlý ústup. Chataři, kteří po roce jedou na dovolenou na chatu mohou narazit na podobné nové nájemníky. V těchto situacích je dobré vosy, včely, sršně nedráždit a jejich likvidaci nebo přesun nechat na odbornících, včelařích, případně Hasičském záchranném sboru.

Cyklisti:

Pod tričko nebo otvory v helmě se mohou dostat např. vosy, které tak mohou bodnout i několikrát po sobě. Doporučuje se na tento sport používat přiléhavé oblečení a helmu, která má v otvorech síťky určené proti vniknutí hmyzu.

Jídlo pití:

Při jídle a pití nápojů venku může dojít při nepozornosti ke spolknutí nebo vniknutí vosy nebo jiného hmyzu do dutiny ústní, případně k pobodání, což může mít za následek otok hrtanu a dušení. Vosy často vnikají do slazených nápojů i piva a často lezou dovnitř láhve, kde nemusí být dobře vidět. Proto hrozí jejich vypití. Stejně rizikové je i pojídání ovoce, sladkostí např. lízátek, na které vosa usedne a může být spolknutna. Dotyčného pak může bodnout do dutiny ústní, na jazyku v krku, ale i v hrtanu a jícnu. Člověk, kterého vosa píchne do dutiny ústní či krku je i náchylnější k jiným zdravotním problémům jako je pokles tlaku, otok, dušení, astmatický záchvat a ztráta vědomí.

Jak tedy poskytnout první pomoc?

Chladit lokálně místo bodnutí a otok obkladem, ledem nebo studenou vodou. Otoky jsou nejen viditelné na povrchu,ale mohou otéci i sliznice – např. v dutině ústní, ve vchodu do dýchacích cest. Pokud je dotyčný alergik, hrozí u něj rozvoj tzv. anafylaktického šoku. V tomto případě a v případě bodnutí na krku či v dutině ústní (i u lidí, kteří nejsou alergičtí), je třeba volat záchrannou službu. Při pobodání na krku a v dutině ústí může dojít k otoku a následnému zúžení hrtanu, což může vést k dušení i lidí, kteří nejsou alergici. Proto je třeba v těchto situacích vždy volat rychlou lékařskou službu na č. 155. Před příjezdem sanity je třeba uvést pacienta do klidu, stínu, nepokládat, ale nechat ho sedět (lépe se mu tak dýchá). Otok dutiny ústní, krku a hrtanu lze zmírnit a zpomalit cucáním ledu nebo zmrzliny.

Alergici by po bodnutí vosou, včelou, sršněm, ale i jiným hmyzem na kterékoliv části těla měli v méně závažných případech požít antihistaminikum. Každý alergik by měl pravidelně navštěvovat svého alergologa, který ho pro tyto situace vybaví léky jako je např. Dithiaden, který může zmírnit otok, kožní reakci jako je vyrážka a jiné alergické projevy. Lidé, kteří mají po bodnutí prudkou alergickou reakci a hrozní u nich anafylaktický šok, by měli být od lékaře vybaveni injekcí, kterou si po bodnutí vosou, včelou, sršněm aplikují do svalu. Nejčastěji se jedná o tzv. Epipen – injekční pero, které se snadno aplikuje a obsahuje dávku adrenalinu. Nejčastějšími projevy alergické reakce a anafylaktického šoku je – lokální otok místa bodnutí, kopřivka, svědění, otok hrtanu, zhoršená průchodnost dýchacích cest a následné dušení, záchvat podobný astmatickému, pokles krevního tlaku, křeče, bezvědomí, někdy i zástava srdeční akce a dechu až úmrtí. Proto je důležité včas zavolat záchrannou službu na č.155. Rozvoj závažných problémů není okamžitý, ale postupný, během minut od bodnutí, proto se málokdy stává, že záchranná služba nepřijede včas, účinné léky proti alergické reakci a jejímu dalšímu rozvoji, podané přímo do žíly, mají velmi dobrý a okamžitý efekt. Přesto při celkových příznacích bývá nutný alespoň krátký pobyt v nemocnici.

Pokud dotyčný není alergik a nejedná se o bodnutí na krku, stačí lokálně místo chladit a tím mírnit otok. Na svědění a pálení zabírají masti s obsahem antihistaminik, např Fenistil, volně prodejný v lékárnách. Babské rady doporučují rozpůlenou a přiloženou cibuli, křen nebo potírání místa octovou vodou.

Tereza Janecková

Na co dát pozor při koupání

Z množství utonulých v posledních dnech je zřejmé, že koupání není zcela bezpčná aktivita, a proto by lidé měli dodržovat základní pravidla. Dodržováním pravidel můžete zásadně snížit rizika spojená s koupáním.

V první řadě by lidé neměli chodit do vody po požití alkoholu. Alkohol snižuje odhad nebezpečí a
lidé pod vlivem alkoholu přeceňují své schopnosti i síly. Zároveň alkohol roztahuje cévy, což způsobuje pokles tlaku.

Rozhodně by lidé neměli skákat do neznámé vody. Také by si měli uvědomit, že tam, kam bezpečně skákali minulý rok, nemusí být již vodní terén bezpečný - vodní dno je nestálé.

Lékaři doporučují, aby se lidé při vstupu do studené přírodní vody postupně ochladili a poté teprve šli do vody. Náhlé ponoření do studené vody totiž může způsobit zástavu srdce i zdravému člověku mechanismem tzv. vagové smrti.

Při delší době strávené pod vodou může dojít k podchlazení a v jeho důsledku k vyčerpání oraganismu. Obzvlášť opatrní při koupání by měli být zejména kardiaci, astmatici, epileptici, lidé s vysokým krevním tlakem a všichni, kdo trpí nějakým chronickým onemocněním. Malé děti by v každém případě měly být pod dohledem dospělé osoby, i při koupání v zahradních bazéncích.

Nina Šeblová

zdroj: http://www.uszssk.cz/index.php?mid=51&msid=39#cl673

proškolení na 2hodiny stojí 100 Kč na osobu

JAK POSKYTOVAT PRVNÍ POMOC

Co mám dělat? Ten člověk leží na zemi a nereaguje!!!

Důležité je zjistit zda postižený reaguje na oslovení nebo na dotykový bolestivý podnět. Pokud nereaguje je třeba poznat jestli dýchá a jestli má zachovanou srdeční akci. Jestli dýchá snadno zjistíme přiložením dlaně, tváře nebo ucha před ústa a nos postiženého a tím cítíme proud vydechovaného vzduchu, zároveň sledujeme pohyby hrudníku (měl by se zvedat a klesat při nádechu a výdechu). Když postižený dýchá má tedy i zachovanou srdeční akci. V tomto případě je třeba ho zajistit do příjezdu záchranné služby umístěním do stabilizované polohy.

Stabilizovaná poloha
K ležícímu zachránce přistupuje ze strany. Vzdálenější dolní končetinu postiženého ohne v koleni a patu posune co nejblíž k hýždi. Bližší horní končetinu ohne v lokti jakoby do svícnu – pokrčenou ji upaží. . Poté tahem za rameno vzdálenější horní končetiny a koleno pokrčené dolní končetiny postiženého otočí směrem k sobě na bok. Druhou paži pokrčíme a hřbet ruky zasuneme pod tvář zakloněné hlavy postiženého. Stabilizovaná poloha nejen zajišťuje volné dýchací cesty postiženého, ale zároveň i přirozeně gravitací zabraňuje vdechnutí žaludečního obsahu při případném zvracení.

Záklon hlavy uvolní dýchací cesty
Pokud zjistíme že postižený nedýchá a dech se ani samovolně neobnoví při provedení záklonu hlavy a tahu za bradu dopředu, zahájíme resuscitaci – srdeční masáž a dýchání z úst do úst. Záklon hlavy u pacienta, je velmi důležitý – jeho provedení zajišťuje průchodnost dýchacích cest. Záklonem se oddálí se kořen jazyka od zadní stěny nosohltanu a postižený buď může sám dýchat, nebo se tak může provádět dýchání z úst do úst.

Resuscitace
Podle nejnovějších doporučení, platných od konce roku 2005, je potřeba pouze zjistit bezvědomí a bezdeší. V tom případě je pak potřeba ihned zahájit resuscitaci neboli oživování. Začneme pravidelným stlačováním hrudní kosti v úrovni mezi prsními bradavkami postiženého, frekvencí 100 x za minutu. Provedeme 30 stlačení, pak výše uvedeným způsobem zajistíme průchodnost dýchacích cest, zakloníme hlavu postiženého a zacpeme nos stlačením palcem a ukazováčkem za nosní chřípí a 2 x do postiženého vdechneme. Kdyby nosní chřípí nebyla při umělém dýchání stlačena k sobě, vdech od zachránce by právě nosem unikl a tudíž by umělé dýchaní bylo neúčinné. Při vdechu kontrolujeme, zda se mu zvedá hrudník, což svědčí o proniknutí vdechnutého vzduchu na správné místo. A opět provádíme srdeční masáž… do té doby, než předáme pacienta zdravotníkům. Nepřestáváme ani když v dálce již slyšíme houkání sanitky – musíme počkat, až první z posádky začne masírovat místo nás.

Dušení cizím tělesem
Viditelné těleso v dutině ústní lze manuálně odstranit. Doporučuje se použít rukavice. Těleso, které není vidět a má za následek dušení lze vypudit usilovným kašlem nebo 3 – 5 údery plochou dlaní do zad mezi lopatky.

Zástava krvácení a protišoková opatření
Velké zevní krvácení je nutné zastavit. Není podstatné, zda je to krvácení tepenné nebo žilní (při větších úrazech bývá smíšené), rozhodující je velikost krevní ztráty. Ztráta od 1 litru krve výše může uvést do chodu obranné kompenzační mechanismy a výsledkem je šokový stav, tedy porucha prokrvení tkání a orgánů méně důležitých pro přežití, periferních.

Postižený je bledý, má bledé i sliznice, při stlačení nehtového lůžka se porucha periferního prokrvení prokrvení projeví tím, že nehtové lůžko zrůžoví za déle než 2 vteřiny. Typický je pocit žízně, chladu, přidává se i útlum, nebo naopak neklid nebo zmatenost – to je projevem nedostatku kyslíku v mozku.

Zdravotníci zjistí pokles krevního tlaku a zrychlenou srdeční akci. První pomoc je jasná: zevní krvácení zastavíme nejčasteji použitím tlakového obvazu, který přiložíme přímo na ránu a pevně obvážeme. Je-li zdroj krvácení na končetině, pomůže i zvednutí rány nad úroveň srdce. Jestliže se krvácení nezastaví tlakovým obvazem, lze použít zaškrcovadlo, to musíme naložit mezi ránu a srdce a stlačit tak přívodnou tepnu.

U vnitřního krvácení je snadné stav podcenit, je nutné si proto všímat výše uvedených známek šoku. Je možné dát postiženého do protišokové polohy – položíme ho na záda a dolní končetiny zvedneme asi 30 až 40 cm nad podlahu. Tím se krev z velkých cév dolních končetin dostane do centralizovaného oběhu. Vzhledem k pocitu zimy a k tomu, že chlad prohlubuje šokové změny, je dobré postiženého i přikrýt, a to i tehdy, když zdravé osoby pocit zimy nemají.

Zdravotníci pak samozřejmě mají větší možnosti léčby - doplňují oběh zajištěním žilního přístupu a podáváním infuzí přímo do krevního oběhu, léky proti bolesti také mohou pomoci zabránit rozvoji šoku, stejně jako správné ošetření všech poranění.

Záchranný řetězec, jehož důležitou součástí je i předlékařská první pomoc

Často hovoříme o pojmu „řetězce přežití“ – je specifický pro zásahy záchranné služby. Začíná v okamžiku náhlé příhody nebo úrazu právě rychlou a pohotovou reakcí prvních svědků na místě příhody. Pokračuje rychlým zpracováním tísňové výzvy operačním střediskem, rychlým vysláním příslušné posádky na místo a kvalitní prací záchranné služby. Neméně důležité je pak i plynulé předání pacienta v nemocnici. Říká se, že řetězec přežití je tak silný, jak je silný jeho nejslabší článek – tedy pokud jeden z výše uvedených kroků selže, může to významně ovlivnit stav postiženého. Proto záchranná služba musí spolupracovat s veřejností a proto je někdy potřeba, aby se na místě našel někdo s odvahou udělat něco pro záchranu druhého člověka. Zdravotníci pak ošetřují a transportují pacienty, jejichž šance na přežití je významně vyšší, než v situacích, kdy všichni jen pasivně čekali na příjezd sanitky.

zdroj: http://www.uszssk.cz/index.php?mid=19&msid=14